Každý třetí přístup na eHealth portál ušetří v Dánsku osobní návštěvu u lékaře, Kanada pak zase díky elektronickému monitorování lékových kontraindikací uspoří v přepočtu přes 80 miliard korun. Podle propočtů bychom i v ČR mohli díky elektronizaci ročně najít pět až sedm miliard. První krůčky se začínají dařit i u nás. Po spuštění pilotního projektu týkajícího se telemedicíny v kardiologii to vypadá, že by šanci mohl po letech dohadů dostat také projekt ITAREPS, který se zaměřuje na pacienty se schizofrenií.
„V minulém týdnu se uskutečnilo jednání mezi VZP a Psychiatrickým centrem Praha o tom, jak dál s projektem ITAREPS. Výsledkem je odblokování zdánlivě neřešitelné situace, kdy VZP jako podmínku pro hrazení nového způsobu sledování pacientů se schizofrenií požadovala relevantní studii dokládající údajný ekonomický přínos projektu ITAREPS. Zástupci Psychiatrického centra Praha argumentovali tím, že nemají data o všech pacientech, kteří jsou do projektu zařazeni. Aby bylo možné získat dostatek dat pro následnou analýzu, rozhodla VZP o zřízení tzv. signálního kódu s nulovou hodnotou, který budou psychiatři vykazovat u pacientů zařazených do projektu ITAREPS. Pro VZP tato identifikace poslouží k tomu, aby po určité době (předběžný předpoklad je jeden rok) mohla vyhodnotit náklady a porovnat je s náklady u srovnatelné skupiny pacientů, kteří nejsou v projektu ITAREPS zařazeni. Pokud relevantní analýza udělaná na reálném vzorku pacientů potvrdí, že projekt ITAREPS může vést k úsporám nákladů za psychiatrickou péči, je VZP připravena jeho využít v praxi podpořit,“ řekl pro Zdravotnický deník Oldřich Tichý, mluvčí VZP.
Do preventivního systému ITAREPS se od roku 2003 zapojilo 900 pacientů. Jde o systém jednoduchých sms odpovědí, na jejichž základě ošetřující psychiatr na dálku upravuje dávkování léků dle toho, jak pacient reaguje na léčbu pod tíhou každodenních starostí. Ve výsledku tak podle zahraničních údajů snižuje o 70 procent počet psychiatrických hospitalizací s diagnózou schizofrenie. Pokud by se z celkového počtu pacientů, kterých je v ČR kolem sta tisíc, zapojilo do programu 60 procent, znamenalo by to podle propočtů po odečtení všech nákladů roční úspory ve výši až 740 milionů korun.
Ještě na semináři věnovaném elektronizaci zdravotnictví, který se konal na konci ledna ve sněmovně, to vypadalo, že projekt letos skončí. „Provozovatel Psychiatrické centrum Praha už vzdává chronické neúspěchy přidat k zařazení do seznamu zdravotních výkonů (kódy 35201, 35203, 35205), k němuž došlo v roce 2012, také příslušné bodové ohodnocení, aby ambulantní psychiatři byli za zařazení a udržení pacienta v tomto programu honorováni,“ konstatoval tehdy Pavel Kubů z Platformy pro elektronické zdravotnictví.
Telemedicína v kardiologii by mohla být příští rok dostupnější
První vlaštovkou, co se týče úhrad, byla v tomto směru u nás kardiologie. „Telemedicína nemusí nahradit kontakt lékaře s pacientem, ale může ho zintenzivnit, což prokázala studie IN-TIME, která vedla k posunu vnímání telemedicíny a jejímu hrazení v rozvinutých zemích. Díky zintenzivnění kontaktu a zpětné vazbě, jak pacient při léčbě prospívá, vedla telemedicína k dvojnásobnému poklesu mortality a prokázala přínos implantace kardioverteru/defibrilátoru s domácím monitoringem pro arytmologickou praxi. Nejen tyto poznatky vedly v loňském roce společně s doporučením evropské a české kardiologické společnosti k tomu, že i do českého úhradového systému se dostaly dva kódy pro telemonitoring, přičemž jim bylo přiřazeno i bodové ohodnocení. Výkony jsou v tuto chvíli nasmlouvány s pěti kardiologickými centry a probíhá pilotní ověřování v praxi. Dohoda je taková, že potvrdí-li se všechny předpokládané benefity, tak by od roku 2016 měla být tato péče dostupná i v dalších kardiologických centrech,“ vysvětluje Pavel Kubů.
Elektronizace by však mohla mít svou úlohu i v prevenci. „Plošné preventivní programy často nepadají na úrodnou půdu, protože informace o tom, jak lépe pečovat o vlastní zdraví, potkávají člověka ve chvíli, kdy pro něj nejsou aktuální. Díky eHealth to lze otočit a v momentě, kdy je pacientovi něco diagnostikováno nebo lékař zjistí zvýšené riziko, informace podat. Lidé to pak spolu s individuálně řešenou otázkou vnímají daleko závažněji a více se snaží něco na svých návycích změnit,“ domnívá se Kubů.
V některých zemích běží hrazení už skoro 20 let
Ačkoliv se nyní můžeme radovat z prvních náznaků, že i u nás bude elektronizace běžně usnadňovat komunikaci ve zdravotnictví, v zahraničí jsou míle před námi – a to i na Slovensku či v Polsku. „V zemích západní a severní Evropy je telemedicína běžně hrazena, první bylo Norsko už v roce 1996. V ČR bylo dosud třeba hledat jiné zdroje financování,“ uvádí Pavel Kubů. Potenciál pro využití přitom je u léčby pacientů s poruchami srdečního rytmu a selhání, rezistentní hypertenzí, plicní hypertenzí, cukrovkou, obstrukční spánkovou apnoe, při rizikové graviditě nebo jaterní cirhóze. Telemedicína pak může pomoci také při redukci obezity (více jsme psali zde).
Že elektronizace v zahraničí skutečně přináší horentní úspory, dokazuje na číslech zahraničních analýz Matěj Adam, který se věnuje zdravotnictví ve společnosti IBM. Např. v Dánsku funguje elektronická preskripce (podle analýzy Medcom z rocku 2009 uspoří ročně 80 až 100 tisíc euro), elektronické objednávání a upozorňování formou SMS či eKonzultace, které ušetří každoročně 900 tisíc návštěv u lékaře. Díky možnosti nahlížet do čekacích listin v jednotlivých zdravotnických zařízeních navíc každé třetí hledání přes elektronický systém najde jiné zařízení s volnější kapacitou a ušetří tak pacientovi průměrně měsíc čekání.
„Podle doporučení WHO se při digitalizaci jakéhokoliv procesu poskytování péče okamžitě uspoří pět až deset procent nákladů na její poskytování. Každý rok bychom tak našli pět až sedm miliard,“ dodává Pavel Kubů.
Michaela Koubová
