Studie: Tamiflu zkracuje příznaky chřipky o den a snižuje nutnost hospitalizace

Zkrácení chřipkových příznaků a snížení rizika infekce dýchacích cest  – to je podle nové analýzy přínos léčby oseltamivirem, který se prodává a je znám pod jménem Tamiflu. Tento efekt ovšem není zadarmo. U pacientů, jimž byl lék podán, se při srovnání s placebem objevily vedlejší příznaky v podobě nevolnosti (v 3,7 procentech případů) a zvracení (4,7 procenta).

Studie publikovaná v časopise Lancet navazuje na loni publikovanou metaanalýzu provedenou nezávislou celosvětovou sítí lékařů a výzkumníků Cochrane, která je známá díky svým vysoce kvalitním hodnocením. Předchozí analýza zjistila, že Tamiflu snižuje riziko rozvinutí chřipkových příznaků, ovšem nenašla dostatek důkazů, že lék brání komplikacím, jako je zápal plic. Cochrane také zaznamenala zvýšené riziko nežádoucích příznaků, jako je nevolnost, zvracení a psychiatrické dopady.

Autoři nové studie ovšem tvrdí, že mezi dospělými s chřipkou Tamiflu omezuje symptomy rychleji, snižuje riziko komplikací dýchacích cest a také toho, že pacient skončí v nemocnici.

Mohlo by vás zajímat

Komentář Jiřího Bronského: Pediatrické ordinace v nemocnicích zachraňují systém, v řadě regionů představují jedinou možnost

Zatímco analýza Cochrane využívala zpráv z testovacích klinických studií, nová studie zahrnuje nejen data dospělých pacientů z publikovaných výsledků testování, ale také z dříve nepublikovaných zkoušek. Přístup k nim poskytla farmaceutická firma Roche, která Tamiflu vyrábí. Výzkumníci prošli devět randomizovaných studií s placebovou kontrolní skupinou. Zkoušky se zaměřovaly na efekt 75 mg léku Tamiflu užívaného dvakrát denně u 4328 dospělých se sezónní chřipkou v letech 1997 až 2001.

Nižší riziko hospitalizace, ale pozor na zvracení

V nové analýze autoři uvádějí, že léčba Tamiflu zkracuje trvání symptomů ze 123 hodin na 98 hodin, tedy o 21 procent ve srovnání s placebem. Tamiflu také snižuje riziko zánětu dolních cest dýchacích, který je během 48 hodin třeba léčit antibiotiky, a to o 44 procent. Infekci tak dostalo 4,9 procenta účastníků studie, kteří užívali Tamiflu, a 8,7 procenta těch, co brali placebo. Stejně tak se snížila nutnost hospitalizace – v nemocnici skončilo 0,6 procenta pacientů užívajících Tamiflu a 1,7 procenta těch, kteří brali placebo, což znamená snížení rizika o 63 procent. Žádný přínos nebyl zaznamenán u pacientů, u nichž se ukázalo, že chřipku nemají.

„Naše metaanalýza poskytuje přesvědčivý důkaz, že léčba oseltamivirem zkracuje u dospělých s chřipkou trvání příznaků o den. Zabraňuje také komplikacím a snižuje počet lidí, kteří potřebují léčbu v nemocnici,“ shrnuje autor studie Arnold Monto z fakulty veřejného zdraví na michiganské univerzitě. Studii sponzorovala skupina pro poradenství ve vědě MUGAS prostřednictvím neomezeného grantu firmy Roche. Profesor Monto pak vedle zkoušek od této společnosti obdržel i další platby. Autoři ovšem uvádějí, že Roche nehrála žádnou roli během analýz, interpretace a podávání zpráv o studii.

V doprovodném editorialu Heath Kelly z Australské národní univerzity v Canbeře a Benjamin Cowling z Hong Kongu píšou, že kvůli zvýšenému riziku zvracení a nevolnosti je třeba být při použití léku obezřetní. „Z pohledu rizika nevolnosti a zvracení u pacientů, kteří lék užijí, je třeba potvrdit před zahájením léčby to, že má nemocný skutečně chřipku,“ uvádějí vědci. Studie zároveň poukazuje na otázku, zda redukce symptomů o jeden den stojí za riziko potvrzených vedlejších účinků. „Je třeba pečlivě zvážit, zda přínos opravdu převažuje nad tím, že pacient riskuje nevolnost a zvracení,“ uvádějí autoři.

Doktor Tom Jefferson, epidemiolog ze skupiny zabývající se akutními dýchacími infekcemi při síti Cochrane, je vůči novým zjištěním kritický – jediný důvod odlišných závěrů studií je podle něj ve způsobu interpretace dat. „Naše interpretace byla dána přístupem ke sto tisícům stránek záznamů o klinických testovacích studiích Tamiflu, což tito autoři podle použitých metod neměli,“ konstatuje Jefferson pro Medical News Today.

Prodeje Tamiflu obrovsky vzrostly v roce 2009 kvůli epidemii tzv. prasečí chřipky, kdy vlády Spojených států i Velké Británie tehdy utratily miliony dolarů na zásoby antivirotik. Česká vláda jen v letech 2004 až 2007 nakoupila balení přípravku za téměř miliardu korun. Nákupy také doporučila v roce 2005 Světová zdravotnická organizace.

-mk-