VFN dnes pacientům radí, jak se vyhnout bolesti zad. Nové tipy objevili i australští vědci
Jsou častější než bolesti hlavy a zároveň jsou druhou nejběžnější příčinou pracovní neschopnosti. Přitom pouhá čtvrtina případů bolesti zad je skutečně způsobena onemocněním páteře – za zbytkem stojí špatné návyky. Jak se jich zbavit, dnes v rámci Roku prevence poradí odborníci z pražské VFN v edukativním stanu na Karlově náměstí.
„Bolestmi pohybového aparátu trpí až 80 až 90 procent lidí v produktivním věku. Značná část z nich přichází do zdravotnického zařízení. Bolesti pohybové soustavy také představují druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti,“ upozorňuje Yvona Angerová, primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN v Praze a 1. LF UK.
Jedním z nejčastějších prohřešků je nesprávné provádění každodenních činností – sedání, vstávání, stoje, chůze nebo činností spojených s předklony, tedy zvedání a přenášení předmětů. Ti, kdo se budou chtít dozvědět, jak špatné zvyky napravit, tak mohou učinit od 9 do 16 hodin v edukativním stanu. Akci pořádá VFN při příležitosti 225. výročí založení, přičemž každý měsíc informuje o zdravotním problému, jemuž jde do vysoké míry zabránit prevencí. Harmonogram měsíčních témat najdete na www.rokprevence.cz.
Mohlo by vás zajímat
Bolest v dolní části zad si obvykle uženeme ráno
Tomu, jak zabránit bolesti zad, se pochopitelně věnují také výzkumníci. V minulém týdnu zveřejnili australští vědci v časopise Arthritis care and research studii, v níž se zabývali bolestí spodní části zad. Ta podle Světové zdravotnické organizace postihuje více lidí než cukrovka a malárie dohromady, přitom jsme se ovšem příliš nepohnuli z místa v tom, jak jí předcházet. Odborníci ovšem nyní našli spouštěče, které vedou k akutním epizodám.
Tým vědců vedený Manuelou Ferreirovou, profesorkou z institutu světového zdraví a lékařské fakulty na univerzitě v Sidney, zjistil, že vykonávání manuální práce, zvláště pokud zahrnuje neobvyklé pozice, zvyšuje riziko, že se spustí akutní bolest v dolní části zad, osmkrát. Dalším rizikem je únava a náhlé vyrušení od práce.
Podle profesorky Ferreirové jde o vůbec první studii, která zkoumá, jak může krátké vystavení škále různých spouštěčů vést k bolesti zad. Vědci se přitom zaměřili na akutní bolest, která se objeví a zmizí. Chronickou bolestí oproti tomu pacient trpí bez přestávky.
Téměř tisícovku pacientů vědci vyzpovídali ohledně 12 fyzických a psychosociálních faktorů, s nimiž se setkali během čtyř dnů před akutní epizodou. Výsledky ukázaly, že pravděpodobnost epizody souvisí s několika spouštěči. Vykonávání přiměřené až těžké fyzické aktivity zvyšuje riziko skoro třikrát, zatímco pokud je člověk od této aktivity náhle vyrušen, má až 25krát větší šanci, že ho „chytnou záda“. Při nošení těžkých věcí pak hraje také roli věk – u mladých lidí se po takové námaze objeví epizoda akutní bolesti mnohem častěji než u těch starších. Novinkou také je, že riziko, že si člověk něco udělá se zády, je nejvyšší mezi sedmou ráno a polednem.
„Naše zjištění pomohou vývoji nových preventivních programů, které by mohly snížit výskyt tohoto potenciálně zneschopňujícího zdravotního problému,“ řekla pro Medical News Today profesorka Ferreirová.
-mk-
Michaela Koubová
