Vláda dnes zřejmě vysloví souhlas s doporučením ministra zdravotnictví, aby vstoupila do řízení Ústavního soudu (ÚS) ve věci zrušení části zákona o zdravotním pojištění, která se týká úhrady zdravotnických prostředků. Změnu navrhuje dvacet senátorů, kteří chtějí napříště zabránit zdravotním pojišťovnám, aby „jednostranně měnily výši úhrad za zdravotnické prostředky, a tím i rozsah a podmínky hrazené zdravotní péče“. Pokud vláda do řízení vstoupí, musí do měsíce zaslat ústavnímu soudu své stanovisko. Bude před ní stát dilema volby mezi vyšší právní jistotou pro pacienty a dodavatele na jedné straně a ekonomickou stabilitou a funkčností systému veřejného zdravotního pojištění na straně druhé.
Na stanovisku se bude muset shodnout ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem ČSSD). Dienstbier vypracuje ve spolupráci s Němečkem vládní vyjádření a zašle ho nejpozději do 23. března Ústavnímu soudu. Ministr zdravotnictví pak bude vládu před soudem zastupovat.
Co navrhují senátoři
Vládu informoval o řízení předseda ÚS Pavel Rychetský, který je také zpravodajem v této kauze. Skupina dvaceti senátorů navrhuje vyškrtnout z § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění tato slova: „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu.“ Dále požadují zrušit ustanovení přílohy č. 3, oddílu C daného zákona v části, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A“ a „B“, jakož i části, kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků.
Navrhovatelé zpochybňují především ústavní konformitu zákonem stanoveného způsobu stanovení výše úhrady zdravotnických prostředků zdravotními pojišťovnami. Podle nich procedura stanovení výše úhrady není zákonem jednoznačně upravena, respektive je neurčitá, což „umožňuje zdravotním pojišťovnám jednostranně měnit výši úhrad za zdravotnické prostředky, a tím i rozsah a podmínky hrazené zdravotní péče, stejně jako podmínky pro podnikání v této oblasti.“
Rizika návrhu
Návrh zapadá do trendu posledních let, kdy Ústavní soud aktivně zasahuje do regulace zdravotního pojištění, protože přijal myšlenku, že rozsah a podmínky zdravotní péče musejí být garantovány přesně zákonem a nelze je v takové míře, jako dosud, ponechat na nižších právních normách, nebo dokonce na rozhodování zdravotních pojišťoven. To na jedné straně přináší větší jistoty pacientům i dodavatelům zdravotnických technologií, ale představuje riziko, že ti, kteří odpovídají za ekonomiku zdravotnictví (zdravotní pojišťovny) i jeho regulaci (ministerstvo) postupně přijdou o pružné nástroje, kterými mohou rychle reagovat na bouřlivě se vyvíjející medicínu i měnící se zdravotnický trh. Cesta zákona je pomalejší a rigidní a nedokáže postihnout všechny detaily.
Připomeňme, že VZP je právě v posledních měsících velice aktivní a snižuje ceny například katétrů nebo kardioverterů, kardiostimulátorů a koronárních stentů.
Pokud ÚS vyhoví senátorům, bude muset ministr zdravotnictví upravit zákon o zdravotním pojištění tak, aby mohly zdravotní pojišťovny nějakým způsobem vůbec tlačit ceny zdravotnických přístrojů směrem dolů a nedostaly se kvůli nim do finančního propadu. Na druhou stranu přichází projednávání u ústavního soudu právě v době, kdy se vláda a ministerstvo zdravotnictví beztak musí úhradotvorbou zdravotnických prostředků zabývat. K regulaci zdravotnických prostředků nás tlačí EU, již se podařilo přijmout jednu část – totiž zákon o zdravotnických prostředích (upravuje vstup na trh, bezpečnost, třídění atd). Nyní je nutné upravit pravidla pro úhrady a ceny – původní návrh na úpravu zákona, připravený ještě za předcházejících ministrů, Svatopluk Němeček stáhl a jeho lidé pracují na nové verzi, která by měla být podle informací Zdravotnického deníku především sociálně citlivější.
-cik-
