Jak bojovat proti bolesti, na čem všem záleží při měření sluchu či zda budeme mít v budoucnu způsob, kterým půjde odhalit Alzheimerovu chorobu desítky let před jejím vypuknutím a zabráníme tak jejímu rozvoji. To vše jsou otázky, kterými se právě nyní zabývají čeští odborníci. Svá dosavadní zjištění tento týden představí veřejnosti na půdě Akademie věd ČR při příležitosti světového Týdne mozku.
„Snažíme se, aby přednášky pokrývaly celé spektrum problémů, tedy nejen výzkum funkcí mozku, ale také jeho choroby a léčbu. Setkáme se tedy s pohledem na genetiku nervových onemocnění, současné zobrazovací metody, ale i na jednotlivá onemocnění – schizofrenii, ADHD, roztroušenou sklerózu či neurochirurgické operace. Onemocnění mozku jsou navíc otázkou, která má pro naši ekonomiku velký význam. Podle zdravotnické ročenky za rok 2013 máme v ČR 50 tisíc lidí, kteří trpí schizofrenií, 235 tisíc lidí s neurotickými poruchami či 30 tisíc dětí a dospívajících s ADHD a podobnými vývojovými onemocněními. Obrovské peníze jdou na invalidní důchody – z celkem 430 tisíc lidí v invalidním důchodu jich je 90 tisíc s duševní poruchou,“ shrnuje profesor Josef Syka, který tradici konání Týdne mozku v ČR založil v roce 1998.
Neurovědec Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se dlouhodobě zabývá výzkumem sluchu. Problematiku laickým posluchačům přiblíží na AV ČR již zítra od 11. hodin, kdy bude mít přednášku na téma, jak náš mozek vnímá zvuk (seznam všech přednášek konaných tento týden najdete na www.tydenmozku.cz).
„V audiologii a zkoumání sluchu jsme dlouho žili v domnění, že dokonalým měřítkem je sluchový práh. Když přijdete k ušnímu, první co vyzkouší, je právě sluchový práh, který se s věkem zhoršuje. Ukazuje se ale, že to není to nejlepší měřítko – je řada lidí, kteří mají dokonalý sluchový práh, ale když se objeví v situaci, kdy mají rozeznat, co jim někdo říká, když je kolem šum, tak nerozumí. Souvisí to s hlukovou expozicí. Naše mladá generace se ohlušuje hrozným způsobem a připravuje se tak na to, že ve stáří budou bezradní a ani sluchadla jim mnoho nepomohou,“ přiblížil problematiku na včerejší tiskové konferenci profesor Syka.
Podpora mozkové činnosti od narození do stáří
Význam celosvětového Týdne mozku (Brain Awareness Week) podtrhuje i ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR a senátorka za ČSSD Eva Syková. „Během této akce jsou laici i odborná veřejnost informováni, jak postupuje výzkum mozku, aby porozuměli některým onemocněním nebo proč je třeba vychovávat děti od prvního roku. Už malé děti totiž potřebují rozvíjet mozkovou činnost, protože kritická perioda je do tří let věku, což si dříve nikdo nemyslel – myslelo se, že vzdělávání dětí je důležité až od školního věku. Že jsou základy pro vývoj mozku pokládány prakticky od narození, se teprve muselo prokázat,“ upozorňuje na některé z přínosů osvětové akce profesorka Syková. „Dalším z nálezů je to, že neustálá duševní i fyzická aktivita udržuje mozek v dobrém stavu do vysokého věku. Proto si lidé s akademickou kariérou uchovávají svěžest mnohem déle než ti, kdo brzy odejdou do penze a jsou málo duševně aktivní. Jedna aktivita to také nespasí – čím různorodější činnost, tím lépe. Potvrdilo se, že když necháme zvířata 14 dní běhat, vytvoří se jim v mozku mnohem víc mozkových buněk. Platí to i v případě, když je něco učíme, a nejefektivnější je všechno spojit,“ přibližuje další praktické zjištění Eva Syková.
Právě fyzická aktivita ovšem nepodporuje pouze duševní kondici. Jak vysvětluje profesor Richard Rokyta z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK, svou roli hraje i při léčbě bolesti u pacientů s roztroušenou mozkomíšní sklerózou. „U roztroušené sklerózy mají lidé, kteří cvičí, mnohem lepší výsledky než ti, kteří to nedělají. A nejde o jedinou nemoc, kde cvičení pomáhá. Není to tedy tak, že když někoho něco bolí, musí ležet přikurtovaný k posteli. K léčbě bolesti máme také stimulační metody, kolem nichž je ovšem spousta podvodníků. Ti se snaží stimulovat cokoliv čímkoliv a prodávají to bez studia. Je účelem vědy vše nastudovat, vyzkoumat a publikovat,“ zdůrazňuje profesor Rokyta, který připomíná, že vůbec nejrozšířenější nemocí ve vyspělých státech je bolest zad. Tou alespoň jednou za život trpí čtyři z pěti lidí a v USA jde o vůbec nejčastější a tedy nejnákladnější příčinu pracovní neschopnosti.
Spánek jako uklízeč mozku
Vědci pochopitelně nestudují pouze bolest, ale také vznik a léčbu neurologických onemocnění. „Novinkou je, že rozkrýváme příčiny některých mozkových chorob. U Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby je velmi dobře popsáno, jak probíhají a dokážeme je diagnostikovat, dodnes ale neznáme příčinu. Největší problém je, že ve chvíli, kdy na onemocnění přijdeme, už je velmi rozvinuté. Pacient s Alzheimerovou chorobou dlouho k lékaři nechodí – začne, až když se ztrácí, má úraz nebo je to s ním vážné. Potřebovali bychom tedy vědět, už když je člověku 30, že v 50 letech bude mít Alzheimerovu chorobu. Tyto markery čili ukazatele nemoci nám ve chvíli, kdy pacient nemá vůbec žádné potíže, dovolí, abychom chorobu lépe léčili. U Alzheimerovy choroby je spousta amyloidu, který se hromadí mezi nervovými buňkami i v nich, takže je mozek zacpaný a těžko už se s tím dá něco dělat. Jenže když to začne, nevíme o tom. Proto vznikl projekt, jehož se účastní pět států včetně ČR, který hledá včasné známky onemocnění, většinou ze séra. V tkáňových tekutinách tedy musíme najít něco, co pacienta odlišuje od ostatních lidí. Když chorobu včas odhalíme, můžeme blokovat její vývoj a předejít jí,“ vysvětluje úsilí výzkumníků profesorka Syková.
I když si na záchyt a léčbu Alzheimerovy choroby v počátečních skrytých stadiích budeme muset počkat, zjistili vědci loni jiný preventivní faktor. V časopisu Science totiž vyšla studie týkající se spánku – ukázalo se, že při něm mozek čistí proteiny, které se hromadí např. během Alzheimerovy choroby. „Lidé, kteří málo spí, mohou mít samočistící schopnost mozku mnohem horší a proteinů se jim ukládá více. Náš mozek je stále v pohybu. Když je aktivnější, jsou buňky větší a prostory mezi nimi menší, zatímco během spánku jsou v klidu a buňky se „smrsknou“, takže je mezi nimi prostor na vymytí škodlivých látek,“ podotýká Eva Syková. Vedle spánku pak má podle ní na vznik neurodegenerativních onemocnění vliv také životní prostředí. „Lidé si neuvědomují, že je např. chemické postřiky poškozují. Když se něco projeví až za 30 let, nikdo to nevidí, ale zřejmě je právě znečištění spouštěcím mechanismem,“ uzavírá Syková.
Michaela Koubová
