Čtyři injekce po čtyři dny a pak čtyřhodinová procedura, při níž se odeberou stimulované kmenové buňky z periferní krve – to je vše, co stačí podstoupit, abyste někomu zachránili život. Ačkoliv dárcovství krvetvorných buněk neobnáší tolik, dárců v registru rapidně ubývá – a s nimi i naděje na život pro pacienty s poruchami krvetvorby, kteří nenašli vhodného dárce v rodině. Důvodem úbytku je to, že musí být z registru vyřazováni dárci, kteří již dosáhli 55 let. A i když se loni přihlásilo nejvíc mladých lidí za posledních jedenáct let, stále to nestačí na to, aby byl vyrovnán počet těch, kdo musí být vyřazeni.

 

Proč jsou starší dárci vyřazováni, když zatím hrozí, že kvůli nedostatku lidí v registru budou pacienti umírat? „Ve vyšším věku má dárce své vlastní zdravotní problémy a málokdy se nám stane, že pak projde hladce přípravou. Snažíme se totiž, aby odešel zdravý – nechceme ho vystavovat riziku. Do loňska byl věkový limit 60 let, ale rozhodli jsme se ho stanovit na 55 let. Vedly nás k tomu zkušenosti. Potřebujeme dárce, kteří budou opravdu schopni darovat, ne ty, kteří dají pacientovi falešnou naději, ale pak ze zdravotních důvodů darovat nemohou. Jsou státy, které mají hranici i 50 let,“ vysvětluje Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.

Předloni bylo z registru vyřazeno 388 dárců, loni dalších 379. Celkem tak bylo v ČR na konci roku 2014 23 976 registrovaných dárců. Letos se však situace zásadně mění – dárců totiž bude vyřazeno 2300. V horizontu pěti let to pak bude dokonce až šest tisíc lidí.

Mohlo by vás zajímat

Aby se trend zvrátil, odstartoval registr minulý týden kampaň, která v ulicích Prahy informuje o dárcovství. Cílem jsou přitom mladí dárci, nejlépe muži. „Když má transplantační centrum možnost, vybere si vždy mladšího dárce, protože je pak úspěšnost transplantace vyšší. Pacient totiž potřebuje určité množství buněk, a když je dárce mladší, je vyšší pravděpodobnost, že se potřebného počtu dosáhne. Ideální je mladý muž, proto právě na ně kampaň cílí. Ženy během života podléhají mnohým změnám a v těle jsou pak určité protilátky, které způsobí, že pacientovo tělo štěp spíše odmítne. Roli pak hraje i hmotnost,“ přibližuje Gabriela Hošková, koordinátorka registru.

Hlavní nadějí již není rodina, ale registr

Transplantace krvetvorných buněk jsou nadějí pro pacienty s poruchami krvetvorby – jde o více než 70 typů nemocí včetně leukémie, anémie či poruch imunity. V ČR je každý rok diagnostikováno více než tisíc takových pacientů. Třetina z těch, kdo by transplantaci potřebovali, však bohužel nenajde vhodného dárce.

„Potřebujeme stále více dárců, což je dáno i proměnou ve společnosti. Lidé mají méně dětí a často s různými partnery, takže šance na to, že nalezneme potřebnou shodu přímo v rodině, je čím dál nižší. Počet transplantací přitom stále roste – za posledních třicet let se zvýšil počet těchto zákroků tisíckrát. Důvodem je posouvání věkové hranice pacientů, kteří zákrok podstupují, i modernější terapie, která dokáže minimalizovat rizika, když dárce a pacient nejsou úplně shodní. Jde tedy o šanci pro čím dál více pacientů, kteří by jinak nemohli žít,“ uvádí Michaela Mužíková, mluvčí Ústavu hematologie a krevní transfuze. Podle ní jen ÚHKT potřeboval loni registr každý šestý den – 21procent dárců bylo nalezeno přímo v něm, 60 procent dárců s jeho pomocí v Německu a 19 procent v jiných registrech ve světě. Výsledkem je, že zatímco před dvaceti lety bylo 70 procent dárců z rodiny a zbytek z registru, dnes je to naopak.

25 milionů dárců ve světě

Hledání dárce probíhá tak, že se lékaři nejdříve poohlédnou v rodině, následně se jde do národního a případně mezinárodního registru. Na celém světě je přitom registrováno 25 milionů dárců. „Tento počet se může zdát vysoký, nicméně představuje stále méně než jedno procento dospělé populace světa. Přestože štěpem od nepříbuzného dárce bylo celosvětově transplantováno přes 250 tisíc nemocných, mnoho jiných pacientů se záchrany nedočká. Každé tři minuty lékaři někomu na světě oznámí, že má leukémii nebo jinou poruchu krvetvorby. Pro mnoho z nich současně začnou hledat i vhodného dárce,“ doplňuje Gabriela Hošková.

Že dárcovství dává mnohem víc, než obnáší, potvrzuje dárce Richard Šrámek. Po roce v registru se našla shoda a on dostal šanci zachránit někomu život. „Koordinátoři mi nabídli obě možnosti odběru, tedy buď separátor, nebo odběr z kostí. Bylo mi jedno, jakým způsobem odběr bude, anestezie jsem se nebál. Pro příjemce byl ale vhodnější odběr na separátoru. Stálo to jen trochu času a pár vpichů jehly – zkrátka to nebylo nic strašného. Šel bych do toho znovu,“ popisuje Richard Šrámek.

Z druhé strany dárcovství poznal Petr Kašpárek, který onemocněl akutní myeloidní leukémií. „Našel se dárce, jenže vypadl. Našel se další, ale i ten vypadl, protože onemocněl. Nakonec se našel dárce v Německu. Plno lidí takové štěstí nemá,“ říká pacient.

Do registru mohou vstoupit lidé ve věku 18 až 35 let s hmotností alespoň 50 kilogramů. Musí přitom být v dobrém zdravotním stavu bez závažného onemocnění během života a bez trvalé medikace s výjimkou antikoncepce. Dárcovství je dobrovolné, anonymní a bezplatné.

Michaela Koubová

Dárcovství podpořili i sportovci Českého biatlonu. Na video se můžete podívat zde.