Nadměrné předepisování léků, které vede v dlouhodobém měřítku k trvalému poškození zdraví. To je problém, s nímž se musí potýkat lékaři, kteří pečují o vysoce placené sportovní hvězdy. Jak poukázal pořad CBC The fifth estate, jsou tito doktoři kvůli velkému byznysu tlačeni k tomu, aby sportovcům podávali velké množství léků, tím je rychle uzdravili a dostali zase do kondice.

 

 

„Z rozhovorů s lidmi, kteří působili jako týmoví doktoři, je mi jasné, že sice z etického hlediska usilují o to, že jsou tam pro hráče a jejich zdraví je na prvním místě, jenže realita ve sportovním prostředí je prostě jiná. Na prvním místě je tu vyhrát, protože to znamená peníze,“ upozorňuje Arthur Caplan, profesor lékařské etiky na newyorské univerzitě.

Mohlo by vás zajímat

Pro sportovní multimiliardové společnosti jsou peníze vždycky podstatné a mnohé z nich platí velké sumy, aby své produkty spojily s některými ligami a týmy. Například Národní liga amerického fotbalu (NFL), která je vůbec nejbohatší ligou na světě, má oficiální auta, kreditní karty a dokonce i polévky. Zřejmě méně se pak ovšem ví, že má liga své oficiální doktory. Lékaři i nemocnice totiž platí za autorská práva tisíce i miliony dolarů ročně, aby mohli lákat pacienty na to, že jsou oficiálními lékaři prvoligových týmů. Takové spojení má ale háček: střetává se tu totiž povinnost lékaře mít na prvním místě zdraví a bezpečnost sportovců s odpovědností vlastníkům týmů, které primárně zajímá to, aby jejich hráči mohli hrát a vydělávat jim tak peníze.

„Tlaky, kterým tito sportovní lékaři musí čelit, jsou úplně jiné, než s nimiž se vypořádává běžný doktor. Ti, kteří hráče udrží na ledě, si také udrží místo a zajistí si úspěšnou kariéru týmových lékařů,“ vysvětluje doktor Matt McCarthy, sportovní spisovatel a dřívější hráč baseballu v nižší lize, který nyní spolupracuje s lékařskou fakultou Weilla Cornella v New Yorku.

Důsledkem může být smrt

Jedním z problémů je podle McCartyho nadměrné předepisování léků, které přispělo ke smrti Kanaďana Dereka Boogaarda, hráče v NHL v týmech Minessota Wild a New York Rangers. Boogaard byl nalezen mrtvý ve svém bytě. Podle všeho se nechtěně předávkoval lékem na bolest oxycodonem a alkoholem. Bylo mu 28 let.

Několik měsíců po Boogaardově smrti se jeho otec Len Boogaard, bývalý příslušník Královské kanadské jízdní policie, rozhodl poskládat zdravotní anamnézu svého syna. Obešel lékárny, kde si jeho syn vyzvedával recepty, a učinil překvapivý objev: Derek dostával stovky předpisů od dvou desítek týmových doktorů. Ve výsledku tak měl předepsány tisíce tablet silných přípravků proti bolesti a jiných potenciálně nebezpečných léků. Nejčastěji přitom Boogaard dostával recepty na hydrocodon a oxycodon, což jsou narkotika s vysokým rizikem závislosti. Derek se tak stal závislým na lécích kvůli tomu, co všechno mu jeho týmoví lékaři předepisovali.

„Měl prostě neuvěřitelné množství receptů – jediné slovo, které to vystihuje, je „ohromující“. Tomu člověku předepisovalo léky tolik lidí!“ žasne McCarthy. Sportovci totiž v daném čase navštěvují mnoho týmových lékařů, přičemž mezi nimi podle všeho nefunguje žádný způsob komunikace, který by zaručil, že bude jeden doktor vědět, co hráči předepsal někdo jiný. To znamená, že profesionální sportovní ligy mají jen minimální dozor nad tím, jakou kombinaci léků daný hráč bere. Doktoři jsou navíc ve výsledku zodpovědní týmu, ne jednotlivým hráčům.

Odvykání nezabralo. A recepty se psaly dál

Podle seznamu léků, které Derek Boogaard dostal, když hrál s týmem Minnesota Wild, měl recepty nejčastěji od dvou lékařů – zdravotnického vedoucího týmu Wild Sheldona Burnse a týmového lékaře Dana Petersona. Ani jeden se k problému nechtěl pro CBC vyjádřit. Když hrál Derek pro New York Rangers, byla většina předpisů od jednoho z týmových lékařů Ronalda Weissmanna, který taktéž odmítl poskytnout televizi rozhovor.

Navzdory tomu, že Boogaard dvakrát pobýval na odvykací kúře, dávali mu i nadále týmoví doktoři recepty přípravků na bolest a hypnotikum Ambien na nespavost – a to přesto, že se odborníci na odvykání shodli, že už hráč žádné léky brát nemá.

Žaloby za zničené zdraví

Předávkovávání léky je v současnosti problém, kterému mnozí z NFL odmítají čelit. Jeremy Newberry, středový hráč z týmu San Francisco 49ers říká, že šatny jsou zázemím pro píchání injekcí proti bolesti. „Zvládli 30 lidí za tři minuty. Když to povíte normálnímu doktorovi, odpoví vám, že na světě není žádný lékař, který by něco takového udělal. Já jich znám 32 jen v NFL,“ upozorňuje Newberry, který už sportovní kariéru opustil. Jeho lékaři dnes dávají vinu právě stovkám injekcí protizánětlivého léku proti bolesti Toradolu z toho, že Newberrymu selhaly ledviny a má problémy se srdcem.

Zadák Jim McMahon, který vyhrál Super Bowl, je jedním z 1300 bývalých hráčů NFL, kteří ligu zažalovali s tím, že bezhlavé použití léků, jako jsou ty proti bolesti, dlouhodobě poškodilo jejich zdraví. V listopadu proto agenti Amerického federálního protidrogového úřadu provedli dosud první podobnou razii ve třech týmech NFL, která byla součástí vyšetřování zneužívání předpisů léků ve fotbale. Důvodem byla právě prohlášení bývalých hráčů NFL.

Na podzim federální agenti zatkli Jordana Harta, bývalého profesionálního hokejistu, který byl závislý na lécích. I poté, co sportovní kariéru opustil, si Hart nechal předepisovat léky od zdravotníka z týmu nižší ligy, v němž působil v minulosti. Oba jsou nyní obviněni z toho, že dodávali léky Dereku Boogaardovi. Jiná obvinění ovšem zatím vznesena nebyla.

Nikdo nic neví

Boogaardův tým ani jeho lékaři nepromluvili. Jediné veřejné prohlášení přišlo od NHL, která řekla, že si problému s nadměrným předepisováním léků není vědoma. „Nevím o tom, že tu je problém, že by se nadměrně předepisovaly léky proti bolesti. Jenže když někdo chce brát léky, které může zneužívat, je tu mnoho míst, kde je může dostat – nejsou to jen týmoví doktoři,“ řekl pro New York Times Gary Bettman z komise NHL.

Podle Davida Juurlinka, šéfa divize klinické farmakologie a toxikologie v torontské nemocnici Sunnybrook si mnoho týmových lékařů namlouvá, že jednají ve prospěch hráčů. „Ve chvíli, kdy do rovnice vstoupí peníze, zvláště pokud jde o velké sumy, je pro lidi snadné se klamat v tom smyslu, že je jejich konání v souladu s Hippokratovou přísahou, i když jde ve skutečnosti o byznys,“ uzavírá Juurlink.

-mk-