Ochrana whistleblowerů se v Británii příliš nedaří. Stále jim hrozí ztráta práce
Musíme udělat více na ochranu whistleblowerů, shodují se ti, kdo se ve Velké Británii nebáli upozornit Národní zdravotní službu (NHS) na mezery v péči na svém pracovišti. Příliš podle nich nepomohla ani doporučení ve zprávě sira Roberta Francise, předsedy pro vyšetřování afér týkajících se středního zdravotnického personálu.
Že pro ní doporučení v praxi udělala velmi málo, potvrzuje také Amanda Pollardová. Ta pracovala jako inspektorka v komisi hlídající kvalitu péče (CQC), rezignovala ale poté, co prohlásila, že by organizace „přehlédla další Stafford“, což je nemocnice, kde pochybení v druhé polovině minulého desetiletí vedla ke stovkám úmrtí. Podle pozdějších odhalení tam sestry nechávaly pacienty ležet ve vlastní moči, nemocní byli také nuceni pít vodu z váz na květiny.
„Ochrana plynoucí z doporučení je cílena na lidi, kteří hledají práci, protože o předchozí zaměstnání přišli kvůli whistleblowingu. Nemíří tedy přímo na ochranu whistleblowerů,“ upozornila pro deník The Telegraph Pollardová. Podle ní některá opatření navržená sirem Robertem závisí na dobré vůli nemocnic NHS a těch, kdo opatření implementují. „Říkat, že prostředí má být více otevřené, závisí na tom, jestli společnost vůbec chce být otevřená. Kde jsou podněty, které ji k tomu mají vést? A kde jsou sankce, když otevřená nebude? Nezdá se, že by tu nějaké byly,“ dodává Pollardová, která pracovala pro NHS 20 let. Komisi opustila v roce 2013 poté, co ji stále více znechucoval přístup managementu, když se pokoušela upozorňovat na problémy. Stěžovala si nadřízeným poté, co CQC rozpustila týmy kontrolující infekce. Ty totiž radily nemocnicím ohledně snižování rizika rezistentních nákaz, jako je MRSA (multirezistentní zlatý stafylokok), E.coli či clostridium difficile. Inspektoři byli následně převeleni do regionálních týmů. Výsledkem bylo, že Pollardová a její kolegové najednou prováděli inspekce v pečovatelských domech, o nichž neměli ani tušení. „Nemůžu uvěřit, že něco fungujícího mohlo být takhle zahozeno,“ řekla vyšetřovatelům.
Mohlo by vás zajímat
„I kdyby všechna doporučení sira Roberta fungovala, stále bych váhala, zda mám se svými podezřeními vystoupit. Zkrátka nevidím, jak by jeho doporučení pomohla mému případu nebo změnila, co se mi stalo,“ shrnuje nyní Amanda Pollardová, které se od doby, kdy vyslovila nahlas, co se jí nezdá, nepodařilo najít v NHS práci. Zároveň pochybuje o efektivitě Francisova návrhu, že se ochránci whistleblowerů budou rekrutovat z řad manažerů NHS. „Aby to fungovalo, muselo by jít o lidi z nejvyšších řídících řad. Manažeři ze státních nemocnic můžou být snadno obviněni z toho, že nejsou nezávislí,“ říká Pollardová.
Sankce u provinilých nemocnic nestačí
Podle Roberta Rose, právníka ze společnosti Lime Solicitors, který se zabývá zanedbáním ve zdravotní péči, bude ovšem zavedení finančních sankcí pro nemocnice tající případná pochybení znamenat jen malý rozdíl, pokud whistlebloweři zůstanou bez ochrany. „Potenciální whistlebloweři by měli moci říct nahlas své obavy, aniž by se museli bát, že to negativně ovlivní jejich kariéru. Dokud nebudeme mít stanovený nenapadnutelný postup, kdy budou zaměstnanci moci bez obav vyslovit svá znepokojení, prostředí v NHS se nezmění,“ domnívá se Rose.
„Důraz by se měl klást na vypořádání se s těmi, kdo z whistleblowerů dělají oběti, což většinou bývá nejvyšší vedení nemocnice. Zdá se, že sir Robert říká, že tu nikdo není na vině, ale to je nesmysl,“ zdůrazňuje Gary Walker, bývalý výkonný ředitel nemocnic v Linconshiru (United Lincolnshire Hospitals), který chtěl podle svého tvrzení varovat manažery NHS ohledně bezpečí pacientů, ale byl léta ignorován a nakonec v roce 2010 vyhozen – údajně za nadávání na schůzi. Podle něj se doporučení sira Roberta se ukážou jako zcela neúčinná.
Pediatr David Drew vnímá selhání pomoci těm, jejichž životy byly systémem nabořeny, jako otevřenou ránou britské NHS, kterou zpráva Roberta Francise pouze podtrhuje. Drew říká, že on sám byl vyhozen poté, co upozornil na případ batolete, které zemřelo po propuštění z nemocnice Walsall Manor. „Budeme znovu usilovat o opětovné otevření případů whistleblowerů, kteří přišli o práci,“ říká Drew. V dubnu 2012 přitom soud zamítl Drewovo obvinění managementu walsallské nemocnice z nespravedlivého propuštění.
Zatím jen pár hmatatelných výsledků
Raj Mattu, kardiolog, který v roce 2001 veřejně upozornil na přeplněnost nemocnice Walsgrave v Coventry s tím, že by mohla vést ke zbytečným úmrtím, se taktéž domnívá, že dostatečná ochrana potenciálních whistleblowerů stále chybí. „Nevěřím, že se dnes dělají dostatečná opatření, která by měla nějakou cenu. Nemůžu někomu dalšímu doporučit, aby v současnosti upozorňoval na problémy a podstupoval martyrium, kterým jsem prošel já i další,“ uvádí Mattu s tím, že doporučení sira Roberta nemají žádný význam, pokud nebudou vynucována. Doktor Mattu sice vítá Francisovu zprávu, ale dodává: „Je frustrující a depresivní slyšet, že zatímco je stále kolem ochrany whistleblowerů rozruch, realita je taková, že tu došlo jen k pár hmatatelným změnám. I dnes je prostředí velmi nejisté. Pronásledování whistleblowerů pokračuje ve velkém. Mnoho manažerů je v NHS ze zcela jiných důvodů než lékaři a sestry. Většina z nás přichází, aby se starala o lidi. Manažeři si oproti tomu často chtějí jen budovat kariéru v managementu. Mnozí z nás, kdo se ozvali, cítí morální povinnost nezůstat zticha. Viděl jsem ve své nemocnici postupy, které ohrožovaly bezpečí pacientů a riskovaly životy,“ zlobí se Mattu.
Stovky zkušených doktorů a sester podalo siru Robertovi důkazy o tom, jak se jejich kariéra zmrazila poté, co se pokoušeli upozornit manažery NHS ohledně nedostatečně bezpečných postupů či úsporných opatření, která ohrožují životy. Sir Robert řekl, že by NHS měla využívat idealismu těchto lékařů a sester a neměla by likvidovat ty, pro něž jsou pacienti na prvním místě.
Whistleblowery podpoří „ochránci svobody slova“
Někteří whistlebloweři jsou ale ze zprávy nadšenější. „Zapírání nemá v současném NHS místo – neměla by tu být žádná když a ale. To, že zpráva vznikla, je první velký krok. Udává směr a poskytuje metr, kterým máme měřit. Doufám, že NHS vykoření špatné zvyky a podpoří silné vedení založené na hodnotách ve všech typech zdravotních služeb,“ doufá Roger Davidson, současný šéf oddělení pro styk s veřejností a médii v NHS Anglie. On sám přišel o místo šéfa oddělení pro styk s médii a veřejností při CQC před volbami v roce 2010, kdy řekl, jak čtvrtina nemocnic NHS nedodržuje základní hygienické standardy. Varoval také, že komise přestala informovat veřejnost o tom, jak najít zprávy o infekcích v regionálních nemocnicích, aby tak omezila negativní publicitu NHS. Davidson byl při odchodu donucen podepsat příslib mlčenlivosti, ale jeho svědectví se objevilo během vyšetřování prováděného sirem Robertem.
Sir Robert Francis přišel s návrhem zavést do nemocnic „ochránce svobody slova“, kteří pomohou všem, kdo se rozhodnou promluvit. Tato myšlenka pochází od zdravotní sestry Helene Donnellyové, která spustila poplach v staffordské nemocnici. Ta poradila siru Robertovi, jak whistlebloveři mohou pomoci, a nyní pracuje jako ambasadorka změny ve Staffordu. Navrhla, že ochránci budou moci ředitele zařízení obejít v případě, že management na připomínku whistleblowera zareaguje nevhodně. „V nejhorším případě, kdy selže vedení a bude hrozit vážné nebezpečí pacientům či personálu, budou moci s problémem jít k externímu ochránci a dalšími dozorovými orgány a ujistit se, že se s věcí něco dělá,“ vysvětluje Donnellyová.
Přes 80 procent pacientů je s péčí spokojeno
„Doufáme, že zaměstnanci, kteří jsou dost stateční, aby usilovali o větší bezpečnost pacientů, budou odměňováni, ne šikanováni. Očekáváme, že ministr zdravotnictví Jeremy Hunt bude rázně jednat, aby stávající atmosféru v mnoha částech NHS změnil a ochránil ty, kdo na problémy upozorní,“ uvádějí autoři kampaně Pacienti první.
Podle jiných ovšem situace není zdaleka tak kritická. Chris Hopson, ředitel Poskytovatelů NHS (asociace NHS nemocnic) říká, že tu sice je výrazná menšina nemocnic, které s whistleblowery zacházejí nepatřičně, nicméně NHS bývá hodnocena jako nejbezpečnější systém na světě. Podle Hopsona skončí pouze 0,06 procenta styků NHS s pacienty stížností, oproti tomu přes 80 procent lidí je spokojeno s péčí, kterou dostali.
-mk-
Michaela Koubová
