Do sněmovny již dorazila protiočkovací kreativita a tak se objevily návrhy poslanců na uvalení odpovědnosti státu za vážné poškození dětí, které vzniklo pravděpodobně očkováním, a dokonce i na umožnění očkování dětí podle „individuálního plánu“. Snížit by se také mohly postihy lékařů nebo organizátorů prázdninových akcí, mateřských škol nebo dětských skupin a klubů v souvislosti s očkováním. Návrhy poslanci představili při dnešním druhém čtení vládní novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Další se týkají například ochrany před hlukem. Předloha nezamířila po déle než hodinové debatě do závěrečného schvalování, vrátila se k novému posouzení zdravotnickému výboru.
Úpravy ohledně očkování popsala poslankyně TOP 09 a Starostů Nina Nováková, jež zdůraznila, že povinné očkování rušit nechce. Proti jakékoli relativizaci očkování se postavil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) a další poslanci.
„Jsem pyšný, že Česká republika očkování zavedla a zvládla. Od toho jsou odborníci a já jim do toho jako internista kecat nebudu,“ prohlásil Jiří Koskuba (ČSSD). Podobně se vyjádřil například taky další lékař Igor Nykl (ANO), podle kterého je nutné v těchto záležitostech respektovat názory autorit. Šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO) hovořil o rozpoutání hysterie proti očkování. Bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) dodala, že v dolní komoře je možné nalézt nějaký kompromis.
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, za rok je to včetně nepovinných vakcín milion dávek. Lékový ústav má ročně hlášeno do 600 mírných vedlejších účinků a u čtyř až pěti dětí vážné následky.
Snížení postihů lékařů v souvislosti s očkováním poslankyně zdůvodnila tím, že rodiče by v ně mohli kvůli sankcím ztratit důvěru. Němeček ale zdůraznil, že smyslem vládní novely nebylo regulaci zpřísnit a hranice pokut se snižují. „Nemohu přijmout argumentaci, že budou ukládány likvidační pokuty,“ zdůraznil.
Snížení postihů organizátorů například dětských táborů za přijetí neočkovaných dětí nebo dětí bez prokázání zdravotní způsobilosti chce například Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). V podobném duchu se nesou návrhy Jana Farského (TOP 09 a Starostové) a Josefa Novotného (ČSSD), podle nichž by zdravotní způsobilost dítěte pro zotavovací akce potvrzoval rodič, nikoli lékař.
Novela má přinést i změny ohledně hluku. Pokud nebudou hlukové limity z provozu na silnicích a drahách překročeny vně budov, automaticky to bude platit i pro vnitřní prostory. Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhuje další úpravu. Směřuje k tomu, že provozovatelé zdrojů hluku, třeba silnic nebo železnic, už by nemuseli budovat protihlukové stěny v případě, že v okolí vznikne nová, například bytová výstavba. Změny ve vyhlašování hlukových pásem kolem letišť chce Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové), avšak nadále by vyžadovaly souhlas hygieniků.
Zdravotnický výbor už podpořil Kaňkovského návrh, podle kterého by obce dostaly právo udělovat hlukové výjimky pořadatelům venkovních hudebních produkcí. Vládní návrh předpokládá, že o hlukové výjimky by mohli žádat i ostatní pořadatelé hudebních produkcí, pravomoc by měli hygienici.
Předloha, která přináší i řadu dalších úprav, je celkovou revizí zákona o ochraně veřejného zdraví. Úředníci by například mohli vstupovat do bytů kvůli kontrole zdroje hluku, kterým byly překročeny hygienické předpisy. Pokud by lidé vstup do bytu neumožnili, hrozila by jim až půlmilionová pokuta. Novela taky zavede pravomoc omezení nebo zákazu dodávek vody, pokud přestane splňovat i mírnější hygienické limity.
Cílem normy je podle autorů sladit ji se správním řádem. Omezí podle nich také administrativu. Jedním z antibyrokratických opatření je například to, že pěstitelé jedlých hub nebudou potřebovat osvědčení, protože nehrozí jejich záměna jako v případě sběru volně rostoucích hub.
-čtk, red-
