Nejpoužívanějšími léky proti bolesti, jsou v celosvětovém měřítku ty, které obsahují účinnou látku paracetamol. Podle nové studie, zveřejněné v odborném časopise Annals of the Rheumatic Diseases, lékaři i pacienti podceňují rizika tohoto populárního analgetika. Již dříve se ukázalo, že u některých nemocí, jako je například bolest zad, je jeho přínos naopak přeceňován. Paracetamol (v USA označovaný jako acetaminophen) najdeme v několika desítkách léků pod značkami jako Paralen, Panadol, Tylenol, Coldrex a mnoha dalších.
Tyto přípravky jsou často předepisovány, ale pacienti si je mohou také koupit v lékárně ve volném prodeji. Mechanismus účinku, jakým paracetamol tlumí bolest, není stále ještě znám, ale zdá se, že brání tvorbě prostaglandinů v centrálním nervovém systému. Prostaglandiny jsou látky, které se vyskytují na různých místech organismu a podle toho vykazují celé spektrum různých účinků, mj. působí na receptory pro bolest. Obecně je největší výhodou paracetamolu, že je bezpečnější než ostatní „lehčí“ analgetika (léky proti bolesti), které se označují jako NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky), kam řadíme například aspirin nebo ibuprofen a je také samozřejmě bezpečnější než opiáty. Je považován za tak bezpečný, že je podáván malým dětem proti horečce, většinou formou čípku.
Předávkování je snadné a může být smrtelné
Paracetamol má však jednu nepříjemnou vlastnost a tou je relativně ostrá hranice mezi léčebnou a jedovatou dávkou. Snadno se s ním lze předávkovat. Každým rokem zaznamenávají toxikologové případy otravy malých dětí, jejichž rodiče je předávkují paracetamolem, obvykle tak, že jim koupí a najednou podají několik léků s různými názvy (s hloupou představou, že tak „chřipka zmizí z těla ven rychleji“), které však obsahují tuto jednu stejnou látku. Otrava je velice zrádná, může skončit selháním jater a smrtí. Je proto třeba úzkostlivě dodržovat dávkování a nekumulovat tutéž látku podáváním několika přípravků najednou. Udává se, že smrtelné mohou být již dávky 3 g u dětí, 7 g u dospělých a 4 až 6 g u alkoholiků. Jedna tabletka obvykle obsahuje 500 mg, lze si tedy snadno dopočítat, že životu nebezpečný může být i relativně malý počet tabletek (například šest u dětí).
Nežádoucí účinky i po standardních dávkách
Ale ani se standardními dávkami to není tak bez obláčku, jak zjistila zmíněná nová studie.. Výzkumníci z britského Leedsu z Institute of Rheumatic and Musculoskeletal Medicine provedli systematické hodnocení osmi dostupných studií, které se zabývaly vztahem mezi užíváním paracetamolu a jeho nežádoucími účinky. Dvě z těchto studií zjistily spojitost paracetamolu s rizikem úmrtí, přičemž jedna z těchto dvou popsala relativní zvýšení úmrtnosti mezi lidmi, jimž byl předepsán paracetamol oproti těm, kteří ho předepsán neměli. Čtyři studie nalezly zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod, čtyři studie uvádějí vedlejší účinky na ledviny, jedna i na trávicí trakt.
Vědci z Leedsu však upozorňují, že studie mohly být předpojaté, lidé, kteří v nich byli zařazeni měli dlouhodobé zdravotní problémy a užívali také jiná analgetika, která mohla stát z a jejich obtížemi.
Přestože měli k dispozici jenom malý počet studií, jsou vědci přesvědčeni, že mohou potvrdit, že i při doporučených dávkách paracetamolu se při jeho užívání objevují nežádoucí účinky, které mají vliv na úmrtnost, srdečně cévní systém i ledviny. „I když musíme vzít v úvahu omezení, jasný trend závislý na dávce je konzistentní napříč různými výsledky a studiemi,“ píší vědci.
Celkově platí, že rizika paracetamolu zůstávají malá, připomínají autoři nové studie. Vždy je třeba při každém předepisování tohoto léku zvažovat jeho rizika ve vztahu k přínosu a snášenlivost vůči účinnosti.
„Předepisující lékaři by měli brát v úvahu individuální reakci pacienta na paracetamol a sledovat zvýšenou toxicitu spojenou s pravidelným i častějším užíváním ve standardním dávkovacím rozmezí pro léčbu bolesti,“ napsali britští vědci a připojili tento závěr: „Na základě výše uvedených dat, jsme přesvědčení, že skutečné riziko předepisování paracetamolu je vyšší, než jak je vnímá klinická komunita. Vzhledem k vysoké spotřebě tohoto léku a jeho dostupnosti jako volně prodejného léku je nutné provést systematické hodnocení jeho účinnosti a snášenlivosti.“
Bolesti zad: Není lepší než placebo
Kromě bezpečnosti se objevily pochybnosti o účinnosti paracetamolu. Minulý rok vyšla v časopise Lancet větší randomizovaná studie, která zjistila, že v léčbě akutní bolesti dolní části zad není paracetamol účinnější než placebo. Australští vědci z George Institute for Global Health při Univerzitě v Sydney proto došli k závěru, že je třeba roli paracetamolu jako léku první linie u bolestí zad přehodnotit.
Prošli si nejprve dosavadní studie na toto téma a zjistili, že pro použití paracetamolu chybí důkazy. „Všech sedm studií mělo základní metodologické nedostatky a jenom jedna zahrnovala více než 25 pacientů v příslušné skupině,“ napsali. Navíc žádná studie neporovnala lék s placebem. Proto se sami pustili do zkoumání, svoji studii nazvali PACE (Paracetamol for Low-Back Pain Study), v níž náhodně rozdělili 1 652 účastníků průměrného věku 45 let s bolestmi dolních zad do skupin, v nichž 4 týdny v jedné pravidelně užívali paracetamol a ve druhé placebo. Dávky léku byli poměrně vysoké až 4 gramy denně, což je na samé hraně maximální přípustné dávky. Výsledky ukázaly, že zde nebyl rozdíl mezi paracetamolem a placebem v počtu dní potřebných k uzdravení (že bolest přejde), ani na krátkodobou úroveň bolesti, disabilitu (funkční poruchu, například pacient se nemůže kvůli bolesti hýbat), kvalitu spánku a vůbec kvalitu života. Vědci ještě nechtějí dělat definitivní závěry, protože je třeba provést další studie na větším počtu pacientů, nicméně jejich zjištění naznačují, že zrovna u bolesti dolní části zad, bude třeba hledat jiné postupy, byť účinnost u jiných typů bolesti může být u paracetamolu dostatečná.
Připomeňme v této souvislosti, že je při léčbě bolesti, zejména pak pokud se týká zad, nezbytné hledat skutečnou příčinu a tu se snažit odstranit. Zvyšujícími se dávkami analgetik může dojít k maskování poruchy, která bolest způsobila a tím možnému zanedbání adekvátní léčby a k prohlubování nežádoucích účinků podávaných léků. A to navíc bez záruky – jak se ukazuje u bolesti zad –že lék je lepší než tabletka cukru.
Tomáš Cikrt
