Varovat před očkováním a stále zdůrazňovat pouze jeho rizika je v posledních letech trendem snad celého západního světa, Česko nevyjímaje. Negativní postoje můžeme slyšet nejen od pacientských sdružení, lidskoprávních organizací či celebrit, ale také od samotných lékařů. Jejich nejhlasitějším zástupcem je v ČR profesorka Anna Strunecká, která na konci března rozeslala poslancům protiočkovací text, jímž reaguje na projednávanou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Na semináři, který se ve sněmovně konal v minulém týdnu, se ovšem vůči některým tvrzením profesorky Strunecké razantně ohradil šéf vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Že jsou očkované děti bacilonosiči, že očkování způsobuje autismus nebo že se dávka aplikovaná kojenci rovná 36 vakcínám u dospělého – to jsou některá z tvrzení fyzioložky Anny Strunecké, která mají podle profesora Prymuly do seriózních informací daleko. Ačkoliv je pravda, že očkování má svá rizika a všichni bychom s nimi měli být seznámeni, práce Strunecké postrádá pevný vědecký podklad. „Nejsem zapřísáhlým příznivcem povinného očkování. Pokud bychom měli nepovinné očkování s proočkovaností 90 až 95 procent, zvednu pro něj ruku jako první. Mám ale obavy, že někteří rodiče naslouchají lidem, kteří o tom nic nevědí nebo záměrně překrucují,“ podotýká Prymula.
Co tedy profesorka Strunecká v elektronické publikaci tvrdí? „Jak očkované, tak neočkované děti mají riziko, že budou nakažené od očkovaných dětí, které jsou chodícími bacilonosiči,“ uvádí Strunecká o černém kašli. S tím ale profesor Prymula zásadně nesouhlasí. „Zdravý imunitní systém by měl viry a bakterie zahubit, ne nosit. Když se podíváte na onemocnění, kdy je imunitní systém poškozen, dochází leckdy k bezpříznakovému nosičství a člověk není schopen z organismu bakterii odstranit. Nemyslím si tedy, že by se zdravý jedinec manifestoval tím, že bude nosičem různých virů a bakterií,“ oponuje Prynula.
Strunecká neopomíjí ani evergreen odmítačů očkování – tedy jeho údajné spojení s autismem. Zastává se přitom Andrewa Wakefielda, který v roce 1998 zveřejnil v časopise Lancet malou studii spojující MMR vakcínu s autismem, načež byl usvědčen z falšování dat. „Bohužel, ti všichni (tj. vakcinolog Rastislav Maďar, šéf pediatrické společnosti Jan Janda a neuropatolog František Koukolík, pozn. red.), kteří vyzývají k respektování medicíny založené na důkazech, důvěřují plně článku novináře ze spolku skeptiků Briana Deera a nenamáhají se s prostudováním dalších publikací a studií,“ píše Strunecká. Od Wakefieldovy kauzy ovšem byla provedena celá řada studií na milionech dětí, přičemž žádné pojítko nalezeno nebylo (psali jsme např. zde). Přesto dává Strunecká do souvislosti vysokou proočkovanost v USA s výskytem autismu, který se podle jejích vlastních slov za poslední tři roky zvýšil o 75 procent. „Pokud použiju data z tohoto materiálu, tak mi někdo vysvětlete, proč při průměrné proočkovanosti v USA, která je kolem 90 procent a která se dramaticky nehýbe – určitě ne o 75 procent, za poslední tři roky narostl autismus?“ ptá se Prymula.
Nové nemoci a bezdůvodnost vakcinace
Další, proti čemu se profesorka Strunecká staví, je fungování tzv. kokonové strategie, při níž se okolí ze zdravotních důvodů neočkovaného dítěte nechá vakcinovat a tak ho ochrání před nákazou. „Za předpokladu, že očkování funguje, se očkované děti neočkovaných bát nemusí. Pokud očkování nefunguje, naočkováním neočkovaných dětí se nic nezmění. Nikdo nepopírá fakt, že žádné očkování nezajišťuje stoprocentní odolnost vůči nákaze. Avšak z uvedených předpokladů je jasné, že ani kdybychom naočkovali všechny dosud neočkované děti, nemáme záruku, že je očkování ochrání,“ domnívá se Anna Strunecká. „To je nepochopení, jak očkování funguje. My nemáme vakcíny, které by nás ochránily beze zbytku. Když nebudeme očkovat, bude tu putovat virus či bakterie volně a může se stát, že zmutuje do varianty, která prolomí imunitu i očkovaným. I proto se musíme bát a snažit se, aby pool neočkovaných, kde k tomu může dojít, byl co možná nejnižší,“ kontruje Roman Prymula.
Nejenže očkování podle Strunecké nefunguje a je zdraví škodlivé, ale navíc se po jeho zavedení objevily nové nemoci. „Poté, kdy jsme očkováním odstranili s dětských z dětských kolektivů a ze života našich dětí původní exantémové nemoci (spalničky a zarděnky), objevily se nemoci, které zde nebyly ani před 150 lety, ani před rokem 1968 – čtvrtá, pátá, šestá nemoc či syndrom ústa, ruka, noha,“ podotýká Anna Strunecká. Z textu sice není jasné, zda se Strunecká domnívá, že spalničky a zarděnky uvolnily místo dalším nemocem, nebo že si jejich vytvořením vědci připravují půdu pro novou vakcínu, faktem ale podle Prymuly je, že např. pátá nemoc byla popsána už v roce 1799. „Jsou to nemoci velmi mírné a nikdo proti nim vakcínu nevyvíjí,“ dodává vakcinolog.
Dopřejte si 36 vakcín
Zajímavou úvahu pak Anna Strunecká nabízí v závěru své práce, kde pokládá otázky ministerstvu zdravotnictví a poslancům. „Jestliže vezmete pětikilové dítě a dáte mu tři vakcíny v jednom dni, je to jako kdybyste dali 60kilové osobě 36 vakcín najednou. Byli byste ochotni nechat si v měsíčních odstupech píchnout čtyřikrát za sebou 12 hexavakcín, 12 pneumokokových vakcín a k tomu spolknout 12 slaďoučkých vakcín proti průjmu?“ ptá se Strunecká.
„Když si vezmeme příklad infuzní terapie, kdy dospělému dáváme tři litry, u kojence jde o cca 500 ml. Kdybychom to ale takto lineárně přepočítali, tak by stokilový jedinec dostal 10 litrů – a zahubili bychom ho fyziologickým roztokem. Dávky, které užíváme, jsou stanovené na základě řady klinických studií a nikdo nemá zájem dávat do lidského organismu větší procento škodlivých látek, než je naprosto nutné. Že tam jsou látky, které nejsou zcela optimální, je pravda, ale zatím se bez nich bohužel nejsme schopni obejít,“ odpovídá profesor Prymula.
Počin Anny Strunecké nezůstal bez odezvy. Krátce poté, co profesorka rozeslala poslancům práci ze serveru lékařské fakulty, jí univerzita zamezila přístup. „Rektor UK se od práce distancoval a myslím si, že seriózní vědec podrobí své výplody diskusi a oponentuře, ne vyjádření spřátelených jedinců,“ uzavírá šéf vakcinologů.
Michaela Koubová
