Poslanec ANO: Jak u farmaceutických firem nakoupil, tak se snažil prodat

Hnutí ANO vstoupilo do politiky s hesly, jimiž slibovalo transparentnost a efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Předseda zdravotního výboru sněmovny profesor Rostislav Vyzula, nominovaný ANO, však tyto sliby minulý týden popřel. Při projednávání tzv. transparenční novely zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, přišel s pokoutným návrhem na změnu cenotvorby léků, který by zbytečně zvýšil výdaje zdravotních pojišťoven. Návrh s konkrétními paragrafy – údajně od České asociace farmaceutických firem – se mu blíže nespecifikovaným způsobem „dostal na stůl“.

Jak zjistil Zdravotnický deník, předseda Vyzula předložil „svému“ výboru k hlasování materiál, který nebyl konzultován ani s ministerstvem zdravotnictví ani s pojišťovnami. Když se na to přišlo těsně před projednáváním a profesor Vyzula byl upozorněn, že jeho návrh zatíží rozpočty pojišťoven, snažil se jej přesto dál výborem protlačit.

Uvedeni v omyl

„Pozměňovací návrh číslo 2 je poněkud zajímavá a komplikovaná záležitost, která se mi dostala na stůl přes Českou asociaci farmaceutických firem,“ představil kolegům poslancům svůj návrh profesor Vyzula a pokračoval: „Celý ten pozměňovací návrh se týká jedné jediné věci a to je cenotvorby léků. … Musím říci, že problematika cenotvorby léčivých přípravků není vůbec jednoduchá, že jsem byl informován o tom, že celý tento pozměňovací návrh byl důkladně konzultován po dobu dvou let jednak s ministerstvem zdravotnictví a jednak se SÚKL – tak jsem to dostal – a jak jsem dostal, tak prodávám.“

Předseda výboru překvapil všechny v sále. Předkládal návrh, jemuž sám pořádně nerozuměl a který mu poskytly farmaceutické firmy, od nichž ho „dostal na stůl“. Prosazoval ho, aniž by si ověřil, zda na něm panuje širší odborná shoda a zda nezatíží veřejné rozpočty. Skutečně se totiž nějaký čas připravoval konsensus na některých změnách, který si složitá úprava stanovování cen a úhrad vyžaduje. Profesor Vyzula však předložil něco jiného.

„Byli jsme uvedeni v omyl, protože dle sdělení externího advokáta České asociace farmaceutických firem to byl takzvaně divoký návrh, nebyl to tedy odsouhlasený konsenzuální materiál. To znamená, že jak ministerstvo zdravotnictví, tak zdravotní pojišťovny ho neměly vydiskutovaný a uzavřený. Jako ředitel SÚKL jsem žil v domnění, že byla celá záležitost uzavřena tak, jak bylo původně dohodnuto,“ uvedl pro Zdravotnický deník ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta. Když na poslední chvíli zjistil skutečný stav věcí, profesora Vyzulu na to upozornil. „V den projednávání jsem svůj názor ráno revokoval a v poledne jsem poslal panu profesorovi stanovisko ústavu, že jsou pro nás zásadním problémem přechodná ustanovení,“ říká ředitel. Ostatně i samotný poslanec Vyzula při projednávání v zdravotnickém výboru přiznal: „Od dnešního teprve rána docházelo k rozporuplným informacím z jedné či druhé strany…“

Ministerské výhrady

Když také na ministerstvu zdravotnictví zjistili, že drží v ruce úplně jiný materiál, než jaký bude předkládat předseda zdravotního výboru, zhrozili se a rychle k němu vypracovali aktuální připomínky. Jejich závěr byl jednoznačný. „Navrhovaná právní úprava by mohla vést k navýšení úhrad a existenci více plně hrazených přípravků v jedné skupině přílohy č. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. S ohledem na značnou administrativní zátěž a předpokládaný dopad na navýšení úhrad nelze s tímto návrhem souhlasit,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Upozornilo přitom na „čertova kopýtka“, která návrh obsahoval, například:

–          Oproti platnému znění zákona chyběla ve Vyzulově pozměňovacím návrhu podmínka, která zabraňuje tzv. zacyklení cen, tj. aby se ceny léčivých přípravků od stejného tzv. držitele rozhodnutí o registraci neodkazovaly vzájemně samy na sebe.

–          Návrh poslance byl také neurčitý. Například nebylo jasné, zda má být použita cena přípravku o stejné nebo rozdílné velikosti balení, což je ve výsledku docela podstatné.

–          Vyzulův návrh odstraňoval doposud platnou automatickou dostupnost přípravků, u nichž je uzavřena smlouva o dohodnuté nejvyšší ceně (DNCV) a dohoda o úhradě (DOU), a obsahuje zavedení nutnosti 3% podílu takových přípravků na trhu v ČR. „Zavedení hranice dostupnosti pro DNCV a DOU je výrazným zásahem do platné legislativy, u kterého lze předpokládat dopad do rozpočtu zdravotního pojištění ve smyslu navýšení úhrad, bylo by proto vhodné nejprve dosažení konsensu na základě širší diskuse jednotlivých zainteresovaných subjektů,“ namítalo ministerstvo.

Zdravotní pojišťovny, podle informací Zdravotnického deníku, návrh vůbec nedostaly k vyjádření. Představitelé VZP nebyli v této věci příliš sdílní. „Mohlo by dojít k narušení systému pozitivních listů, který již dva roky úspěšně funguje a ušetřil řádově miliardy korun. Lze předpokládat, že by došlo ke zvýšení nákladů na léky,“ připustil alespoň ředitel Odboru komunikace VZP Vlastimil Sršeň.

Drahá dostupnost

Proč vlastně poslanec Vyzula návrh předkládal? Důvod byl bohulibý, chtěl zajistit dostupnost léků. Vysvětlil to na hypotetickém příkladu. „Představte si, že na trhu u nás je pro pacienty lék XY za 1000 korun. Přijde generická firma a za tento lék bude požadovat 20 korun. SÚKL musí tuto molekulu (která je stejná) dát do referenčního koše a cenu dvaceti korun zvýhodní, protože je zajímavá. Co se stane? Původní výrobce odjede s lékem za tisíc korun z trhu, protože ho tu neuplatní. Generická firma ale najednou přípravek za dvacet korun přestane dodávat, z nějakého důvodu. Lék v podstatě z našeho trhu zmizí, nebude k dispozici pacientům,“ říkal R. Vyzula. Nepředložil ale argumenty a čísla, že se tak ve větším měřítku skutečně děje. Rozhodl se přesto legislativně zasáhnout do složitého mechanismu, jakým vznikají ceny a úhrady léků, a to bez konsensu s ministerstvem, plátci a SÚKL. A podklady, respektive nové znění zákona, mu podsunul kdosi neznámý jménem České asociace farmaceutických firem.  Alespoň tak to navenek vypadá a jediný, kdo to může vyvrátit, nebo potvrdit a zdůvodnit, je profesor Vyzula. Na opakované maily Zdravotnického deníku ani po několika dnech nereagoval. Otázky mu tedy pokládáme ještě jednou veřejně (na konci článku).

Členové výboru předsedu nepodrželi

„Zásadně negativní stanovisko, výrazný dopad na rozpočty plátců,“ prohlásil před zahájením hlasování ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Poslanci ministra vyslyšeli. Pouze šest jich návrh Rostislava Vyzuly podpořilo, šest bylo proti, čtyři se zdrželi, návrh neprošel.

Tomáš Cikrt