Milion korun. Přesně taková částka se nabízí v rámci akce nazvané Paranormální výzva Českého klubu skeptiků Sisyfos komukoliv, kdo v dvojitě zaslepeném experimentu prokáže existenci paranormálních schopností či jevů. Na konci března proběhl už pátý experiment. Tentokrát s léčitelem Petrem Vojtěchem, který provozuje diagnostiku zdravotního stavu na dálku.

 

Petr Vojtěch se stal prvním léčitelem, který se pokusil v přísném testu uspět a slíbenou odměnu získat. Za dobu více než dvouletého trvání Paranormální výzvy byli otestováni senzibil Stanley Bradley, proutkař Josef Škoda, badatel Milan Hein a Jan Heczko, který je přesvědčený, že dostává odpovědi od svého vnitřního hlasu, tzv. „Proudu pravdy“, díky němuž odpoví pravdivě na každou otázku. Nikdo z nich v rámci testování neuspěl. Jejich výsledky dopadly tedy tak, jak by uspěla většina lidí, pokud by si výsledky jenom tipovali.

Dvě kola a šance 1:10000

Mohlo by vás zajímat

Paranormální výzva Českého klubu skeptiků Sisyfos funguje od 1. ledna 2013. Původně byla ohraničena na půl roku, protože vznikla jako součást celoevropské skeptické kampaně “The Sisyphus Prize”. Belgická skeptická organizace SKEPP ve spolupráci s evropskou skeptickou společností ECSO nabídla odměnu jeden milion euro (peníze u bruselského notáře na rok deponoval neznámý donátor s tím, že nejde o finance z prostředí farmaceutického průmyslu) pro toho, kdo prokáže za kontrolovaných podmínek paranormální schopnosti, jako jsou jasnovidnost (včetně užití pomůcek jako je virgule nebo siderické kyvadlo), telepatie, telekineze, levitace a další podobné schopnosti, které nelze vysvětlit pomocí dnešních vědeckých poznatků. Testování mělo proběhnout ve dvou kolech. Pretest měla nejdříve udělat národní skeptická organizace a v druhém kole pak měl případný vítěz podstoupit testování v Bruselu. Do druhého kola ale nikdo nepostoupil.

Po skončení “The Sisyphus Prize” se čeští skeptici ve spolupráci s iluzionisty ze skupiny Falešní hráči rozhodli v nabídce testování jedinců, kteří jsou přesvědčeni o tom, že mají jakékoliv testovatelné paranormální schopnosti, pokračovat. Díky vstřícnosti donátora Václava Dejčmara navíc časem došlo k tomu, že ten, kdo v Česku obstojí ve dvou kolech experimentu, získá od něj odměnu jeden milion korun. Experiment je totiž rozdělen do dvou fází. V prvním kole je nastaveno kritérium úspěšnosti 1:1000. Aby uchazeč uspěl, musela by jeho úspěšnost být stejná nebo vyšší. Pokud v prvním kole uchazeč uspěje, získá deset tisíc korun a vše musí potvrdit v druhém kole, kdy se kritérium úspěšnosti zvedá na 1:10 000. Pokud uspěje i v tomto druhém testu, vyplatí mu donátor slíbený milion korun.

Diagnóza na dálku a zaříkání

Petr Vojtěch patří mezi léčitele, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jsou schopni diagnostikovat a léčit nemoci na dálku. S daným člověkem mu stačí telefonovat, aby se na něj „napojil“ a určil jeho zdravotní stav. Klienty tak má dle svých slov po celém světě, třeba v Austrálii. Na tuto jeho domnělou schopnost se tedy celý experiment zaměřil. Byli vybráni tři jedinci, testované subjekty, kteří měli velmi rozdílné diagnózy. Prvním byl muž, který se narodil bez očí, druhým testovaným subjektem se stala mladá žena s deformací v obličeji. Chybí jí také část spodní čelisti, dále má genetickou poruchu a deformaci ušního boltce. Třetím subjektem se pak stala sedmašedesátiletá a na svůj věk zdravá žena. Výběr jedinců byl záměrně připraven tak, aby byli co nejrozdílnější a léčitel měl nejjednodušší práci s „napojením se“ na ně.

Experiment se odehrával 29. března v centru Prahy, ve dvou místnostech, které nám pro tento pokus laskavě propůjčil Jalta Boutique Hotel na Václavském náměstí. Léčitel spolu s naším specialistou na podvodné provádění paranormálních jevů a kontrolorem byli uzamčeni v protiatomovém krytu hotelu, který zde zbyl ještě z časů socialismu, a testované subjekty byly o dvě patra výše v hotelovém salonku. Během experimentu se pak subjekty střídaly ve vybrané místnosti, na kterou se léčitel „napojil“. Každý v ní strávil osm minut. Léčitel, který tvrdil, že snadno určí, kdo ze tří vybraných subjektů se v místnosti nachází, pak hlásil, kdo v ní podle jeho „schopností“ je. Aby byl experiment zaslepen, tak to, kdo vstoupí do místnosti, se určovalo hodem kostkou vždy před každým samotným vstupem. Správné „řešení hádanky“, tak dopředu neznal nikdo. Aby podle nastavení experimentu léčitel uspěl, musel správně určit, kdo ze tří subjektů se v daný čas nachází v místnosti v patnácti a více případech z celkových dvaceti. Aby to měl léčitel snazší, setkal se krátce před experimentem s každým z testovaných subjektů. Všechny tři subjekty léčitel osobně schválil a prohlásil, že je od sebe bezpečně rozezná. Stejně jako každého z účastníků je „očistil“ pomocí své „energie“ a zaříkání: „Světelný paprsek tebou protéká a vše špatné z tebe odtéká. Od koruny po kořeny, buď celý očištěný. Zem ať pojme špatnou sílu a vše uvede na pravou míru.“ Pro potěchu přítomných psychologů tak předvedl krásnou ukázku magického myšlení. „Očištěny“ o něco komplikovanějším rituálem byly i místnosti, ve kterých se nacházely subjekty a samotný léčitel.

Tipaři lepší než léčitel a bizarní výmluvy

V průběhu celého experimentu byl léčitel Petr Vojtěch přesvědčen, že uspěje. Popisoval jak „cítí energii“ lidí, kteří se v testovací místnosti nachází, jak je „vidí“ a podle toho i hlásil, kdo se v daném čase v místnosti nachází. „Ano, všechno je v pořádku, jsem na ty lidi jasně napojený, cítím jasně jejich energii,“ prohlásil na dotaz několikrát během experimentu. Následně on i jeho zástupci v obou skupinách, které si jako kontrolory přivedl, stvrdili podpisy do závěrečných protokolů, že vše proběhlo v pořádku, experiment byl proveden v duchu podepsané smlouvy a stanoveného postupu a je tedy platný.

A výsledek? Ten tomuto domnělému „napojení“ vůbec neodpovídal. Petr Vojtěch správně určil, kdo se v místnosti v daném čase nacházel, pouze v pěti případech z dvaceti. Aby uspěl v prvním kole, musel by uspět patnáctkrát.

Jen pro představu jak léčitel dopadl, stačí uvést, že někteří z účastníků experimentu si tipovali, aby mohli výsledek léčitele porovnat čistě s náhodným odhadem. Jeden ze subjektů uhodl obsazení místnosti v deseti případech (tipoval před hodem kostkou), já osobně jsem uhodl sedmkrát a další účastníci osmkrát a devětkrát. Přesto léčitel později svůj výsledek považoval za skvělý. Nedošlo mu, že uhodnout ve dvaceti případech ze tří možností pouze pětkrát je spíš než cokoliv jiného fatální selhání jeho domnělých schopností.

Léčitel nepřijal tento výsledek tak, že žádné schopnosti nemá a pouze on i jeho „pacienti“ podléhají jeho vlastnímu sebeklamu. Nejprve jako vysvětlení neúspěchu konstatoval na radu své manželky, že jsem mu svou „negativní energií“ narušil spojení se subjekty, což tedy do odhalení správného výsledku netušil a následně prohlásil celý experiment za neprůkazný, protože se v místnosti s ním v průběhu experimentu nacházel redaktor televize Prima, který celý experiment natáčel a podle původní dohody měl být v jiné místnosti. Jeho pobyt v místnosti však navrhl a schválil léčitel sám před experimentem a my jsme mu vyhověli, aby měl radost. Přítomnost redaktora totiž neměla jak narušit průběh experimentu, tedy to, že se léčitel „napojuje“ na různé lidi v předem domluvené testovací místnosti, kteří se v ní střídají podle časového klíče. Jak redaktor svou přítomností narušil jeho léčitelské schopnosti a zneplatnil experiment, nám léčitel nevysvětlil.

Nabídka milionu trvá

Navzdory tomuto rozpačitému závěru ze strany léčitele a jeho neschopnosti přijmout průkazný výsledek jsme i nadále připraveni otestovat každého léčitele, senzibila nebo psychotronika, který je přesvědčený o tom, že může v experimentu prokázat existenci svých schopností. Čeká na něj milion korun a také prokázání, že má pravdu on a ne skeptici jako já, kteří jsou přesvědčení, že léčitelé žádné nadpřirozené či léčitelské schopnosti nemají, že prostě žijí v sebeklamu. Dokud to léčitelé neprokáží v dvojitě zaslepeném experimentu, dovolím si zachovat svá tvrzení. Experiment s léčitelem Petrem Vojtěchem mi dal za pravdu. Ukázal jen dokonalou sílu sebeklamu a magického myšlení muže, jehož domnělé schopnosti v jasně nastaveném experimentu fatálně selhávají, stejně jako smysl pro realitu a neschopnost přijmout objektivní fakta.

Leoš Kyša

Autor je spoluorganizátorem Paranormální výzvy Českého klubu skeptiků Sisyfos