Přístroj na domácí měření krevního tlaku má v Česku každý druhý člověk, jen málokdo ale ví, jak s ním správně zacházet. U příležitosti letošního Světového dne hypertenze řekl člen výboru České společnosti pro hypertenzi profesor Aleš Linhart. V Česku trpí vysokým tlakem téměř dva miliony dospělých a hypertenze podle odhadů stojí až za čtvrtinou všech úmrtí do 40 let věku.
„Všechno má svá pravidla, měření tlaku také. Měli bychom si ho měřit v týdnu před návštěvou lékaře, data zaznamenávat, měřit vždy ráno a večer, a to nejen jednou, ale opakovaně,“ upřesnil profesor.
Při měření by měl být člověk v klidu, sedět u stolu alespoň pět minut v klidu a pak teprve se změřit. Paži by měl mít opřenou o stůl vysoký zhruba 70 až 75 centimetrů a přístroj mít přibližně v úrovni srdce. Nekřížit nohy, nehýbat jimi, nemluvit, dodal Linhart s tím, že přesnější měření je z přístrojů s manžetou, přístroje na zápěstí nemusejí vždy měřit správně.
Mohlo by vás zajímat
Optimální tlak u dospělého člověka je do 120/80, normální tlak do 139/89, hypertenze od 140/90. Kojenci mají normální tlak 80/45, vysoký tlak od 120/80, větší děti mají normální tlak 110/70, vysoký 120/80. Nízký tlak u dospělých žen je pod 100/60 a u mužů pod 100/70.
Hypertenze patří k nejčastějším onemocněním cévního oběhu. Po padesátce má vysoký tlak polovina lidí. Vliv na rozvoj vysokého tlaku má genetika, kterou člověk nemůže ovlivnit. Naopak může ovlivnit to, aby neměl ve stravě mnoho soli.
Vysoký tlak souvisí i s přejídáním a obezitou, zejména tehdy, když se tuk hromadí na břiše. Nepříznivě působí také nadměrné pití alkoholu a kouření, stejně jako stres, z léků pak hormonální antikoncepce, kortikoidy a antidepresiva. Příčinou vysokého tlaku může také být onemocnění ledvin, štítné žlázy či srdeční vada.
Vysoký tlak dlouho nemá žádné příznaky, prvním může být až infarkt či mrtvice, i proto se mu říká „tichý zabiják“. Mezi možné příznaky patří například bolesti hlavy, závrať, bušení srdce či tlak na hrudi.
-čtk-
