Minimální mzda pro postižené by se do dvou let měla vyrovnat běžné minimální mzdě. Vyplývá to z plánu podpory osob se zdravotním postižením na léta 2015 až 2020, který včera schválila vláda. Novinářům to řekl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása. Plán obsahuje i řadu dalších opatření na podporu handicapovaných. MPSV zároveň v současnosti chystá zákon, který by postiženým či lidem po úrazu napomohl do normálního života.
Minimální mzda v ČR činí letos 9200 korun. Lidé, kteří pobírají invalidní důchod, dostávají ale jen 8000 korun. Návrh plánu počítal původně s „odstraněním nerovnoprávného postavení“ do konce letošního roku.
„Doposud je velký rozdíl mezi minimální mzdou obecnou a minimální mzdou příjemců invalidních důchodů,“ uvedl Krása, podle něhož jde o jasnou diskriminaci. To, že má být do dvou let odstraněna, považuje za zcela zásadní. „Mělo by se to začít postupně vyrovnávat, měl by to být průběžný, relativně rychlý proces,“ uvedl k dohodě ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Je podle něj samozřejmé, že by každému za práci měla být poskytována v zásadě stejná odměna.
Krása také řekl, že se ministerstva zavázala, že budou zaměstnávat povinný podíl lidí s handicapem. Dosud často úřady pravidlo neplnily a raději zaplatily odvod do rozpočtu. Rada si pochvaluje také to, že plán počítá s dostatečnou finanční podporou vzdělávání dětí s postižením.
První plán kroků, které měly přispět ke srovnání podmínek handicapovaných se zdravými, mělo Česko na roky 2010 až 2014. Dokument do roku 2020 na něj navazuje. Zaměřuje se na odstraňování bariér v budovách, na bydlení, vzdělávání či zaměstnávání lidí s handicapem. Podle dokumentu by se mohlo v budoucnu změnit třeba financování sociálních služeb. Nyní poskytovatelé dostávají dotace od krajů. Do budoucna by se mohlo zvážit třeba pojištění či platby od klientů, kteří by na ně pobírali podporu od státu. Nyní mají příspěvek na péči, uvažuje se ale o jeho změně. Změnit by se mělo i posuzování stavu a potřeb lidí, kteří dlouhodobou péči potřebují. Po celé republice by měla být dostupná například osobní asistence, pečovatelská služba či tlumočnické a průvodcovské služby. Přibývat by měly také půjčovny kompenzačních pomůcek. Pokračovat má i odstraňování bariér v úřadech, soudech či nemocnicích. Ve veřejných budovách nemá chybět vizuální či zvuková signalizace a piktogramy. Přibývat by mělo bezbariérových vlaků. Dál se mají zpřístupňovat památky, divadla, muzea, kina či knihovny.
Každý rok do konce února by měly resorty předložit zprávu o tom, jak uložené úkoly plní. Vláda by materiály měla do pololetí vyhodnotit a plán aktualizovat.
MPSV chystá zákon o komplexní rehabilitaci
Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc chystá zákonnou úpravu koordinované komplexní rehabilitace, která by lidem po úrazu či s postižením pomohla k návratu do aktivního života. Zákon by měl podle náměstkyně ministryně Ivy Merhautové systémově upravovat kromě léčebné i sociální a pracovní rehabilitaci.
Senátorka a někdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová poukázala na potřebnost systémové úpravy. „Účelem tohoto celku koordinované rehabilitace je zdravotně postiženého člověka například po úrazu dovést zpět jak do života rodinného, tak do života pracovního,“ uvedla Emmerová.
Přednostka pražské Kliniky rehabilitačního lékařství Olga Švestková uvedla, že je pro komplexní rehabilitaci třeba zavést systém organizace a financování. Úspěšně by rehabilitaci podle ní mohly absolvovat dvě třetiny zdravotně postižených. Jejich návrat do aktivního života by ulevil zdravotnímu systému, neboť tito lidé by už nebyli odkázáni na péči v ústavech. Podle některých účastníků konference by k financování mohly být využity například peníze z úrazového pojištění.
Merhautová uvedla, že od roku 1999 se ministerstvo už dvakrát pokoušelo dát oblasti koordinované či ucelené rehabilitace nějaká pravidla a řád, vždy ale zůstalo jen u věcného záměru zákona. Na nové verzi chce spolupracovat s ministerstvy zdravotnictví a školství. „Věřím, že tentokrát už se to napotřetí podaří,“ dodala.
Přednostka bonnského Centra neurologické rehabilitace Marcela Lippertová – Grünerová zdůraznila potřebu včasného zahájení rehabilitace lidí, kteří utrpěli například poškození mozku. „Rehabilitace není něco, s čím se může čekat nějakou delší dobu, rehabilitace patří už na ARO (anesteziologické a resuscitační oddělení),“ podotkla.
Předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása k ucelené rehabilitaci přiřadil úpravy bydliště a případně pracoviště tak, aby se lidé mohli vrátit do plnohodnotného života a aby byli soběstační a nezávislí.
-čtk-
