Úprava lékové cenotvorby navrhovaná profesorem Vyzulou, změny v tzv. paragrafu Fischerové či platby za státní pojištěnce – to jsou některá z témat, nad nimiž včera debatovali poslanci zdravotnického výboru. Členové výboru, který v tomto případě hlasoval jako garanční, pak také změnili názor na některé pozměňovací návrhy z pera Ludvíka Hovorky týkající se zdravotních pojišťoven a vyslovili nesouhlas k výjimce z hlukových limitů, proti níž se zvedla vlna odporu ze strany veřejnosti.
Návrh na změnu lékové cenotvorby, s nímž přišel šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO), výbor na minulém zasedání zamítl. Profesor Vyzula ho přesto načetl před celým plénem sněmovny, takže se nyní poslanci zdravotnického výboru k návrhu vyjadřovali podruhé, tentokrát jako garanční výbor.
„Ocitlo se to ve středu zájmu médií a zřejmě jsem někomu šlápl na kuří oko, když je to tak mediálně rozebírané. Návrh se týká toho, že když na trh přijde lék s určitou hodnotou a pak přijde jiný lék s hodnotou nižší, tvoří se úhradová cena podle toho druhého. Je to z důvodu, aby byl pro pacienty k dispozici plně hrazený lék. Opakovaně, i když ne často, se stalo, že plně hrazený lék firma nedodala a pacient tak měl jen ten s doplatkem. Návrh je pro pacienta, ne pro farmaceutické firmy, jak jsem obviňován, naopak farmaceutické firmy jsou tímto poškozeny,“ říká Rostislav Vyzula. O problému, který návrh znamená, jsme informovali zde, zde a zde.
Ministerstvo zdravotnictví výboru již podruhé zopakovalo negativní stanovisko, tentokrát s podrobnějším vysvětlením. „Návrhem jsme se podrobně zabývali a pracovali na něm odborníci, kteří se stanovováním cen přicházejí do styku každodenně. Nejen že se v něm doplňují a mění paragrafy, ale také se některé věty vypouštějí. Vzhledem k tomu, že úprava je kaskádovitá, může se změna v jednom odstavci odrazit do odstavců dalších a promítnout se do praxe způsobem, který je při tomto stylu přijímání změny těžko odhadnutelný. V případě aplikace návrhu by mohlo dojít k zacyklení cen, kdy by podobné přípravky stejného držitele registrace referencovaly samy na sebe, takže by pak v praxi bylo velmi obtížné, aby léčivému přípravku klesla cena. To je v přímém rozporu s tím, co říkal profesor Vyzula. Co se týče dostupnosti na trhu, dalšími paragrafy se prolíná potřeba zafixovat dostupnost na třech procentech podílu na trhu. Tím se odstraňuje doposud platná automatická dostupnost přípravku, u níž je uzavřena smlouva o nejvyšší ceně, případně dohoda o úhradě. Důsledkem stávající úpravy je to, že pokud takto klesne cena přípravku na trhu, ostatní výrobci se přizpůsobí a pacient tak není ohrožen nedostupností léčiv. Zmíněná nedostupnost nastala za celou dobu ve dvou třech případech, ve všech ostatních má současná legislativa naopak pozitivní vliv na prostředky veřejného zdravotnictví. V dalších bodech má návrh nejednoznačný výklad, takže by mohl v praxi způsobovat problémy. Úprava je natolik složitá, že je nutné, aby prošla řádným legislativním procesem a případný návrh byl připomínkován nejen ministerstvem zdravotnictví a SÚKL, ale i zdravotními pojišťovnami, které také dostupnost přípravků pro pacienty hlídají,“ uvádí Alena Tomášková, ředitelka odboru farmacie na ministerstvu zdravotnictví.
Zdravotnický výbor nakonec nedal zapravdu nikomu a návrh poslal do třetího čtení s tím, že k němu nezaujal žádné stanovisko.
Profesor Vyzula na plénu sněmovny načetl i své další pozměňovací návrhy zamítnuté zdravotnickým výborem na předminulém zasedání. Navržené změny vesměs posilují roli ministerstva financí. Konkrétně se týkají slučování zdravotních pojišťoven, které by schvalovala vláda a mělo by být možné až poté, co pojišťovna neplní šest měsíců své závazky. Dále návrhy řeší poskytování návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, k němuž by se měl vyjadřovat i ministr financí, a obsazování dvou míst ve správních radách zaměstnaneckých pojišťoven ministerstvem financí. Ani k těmto návrhům nezaujal výbor žádné stanovisko.
Nadstandardní péče za příplatek?
Možná trochu překvapivě naopak výbor podpořil návrh poslankyně Radky Maxové (ANO) týkající se změny tzv. paragrafu Fischerové, který zakazuje připlatit si za lepší péči.
„Nacházíme se v situaci, kdy pacient nemá šanci dostat oficiálně uhrazený zdravotnický prostředek, který není zařazen v číselníku pojišťovny, kde je zdravotní péče definována seznamem zdravotních výkonů vznikajícím mimo jakýkoliv zákonný režim. Když si žena podstupující rekonstrukci prsu chce připlatit za kvalitnější implantát, nemůže jí být poskytnut a je nahnána do soukromé kliniky, kde zaplatí sto tisíc. Účelem poslaneckého návrhu je umožnit pacientům svobodnou volbu při rozhodování o vlastním zdraví prostřednictvím možnosti zvolit si i ten zdravotnický prostředek, který není standardně hrazen zdravotní pojišťovnou, a to bez nutnosti uhradit celý zdravotní výkon či obcházet zákon prostřednictvím darovacích smluv. Poslanecký návrh žádným způsobem nezasahuje do procesu stanovování úhrad zdravotnických prostředků, ale pouze formuluje transparentní postupy ve výše zmíněných situacích,“ vysvětluje Maxová.
Současné znění zákona se obchází buď prostřednictvím seznamu výkonů, kde jsou některé položky zdvojené (např. očkování), anebo formou darů poskytovateli. „Návrh je ochranou pacienta do budoucna, protože zvláště metoda daru je velice nebezpečná z důvodu snížené transparentnosti i bezpečnosti v případě, že poskytovatel z obavy před restriktivním výkladem zákona pojišťovnou uvede do zdravotnické dokumentace prostředek pojišťovnou schválený, nikoli skutečně použitý. To rozbíjí hlášení nežádoucích účinků a snižuje úroveň zabezpečení tohoto citlivého segmentu,“ upozorňuje Maxová.
Podle navrhovatelky přitom není nikterak narušeno ústavní právo na ochranu zdraví ani podmínky dané zákonem. Právě kvůli ústavnímu soudu přitom před dvěma roky skončily nadstandardy exministra Leoše Hegera (TOP 09). Více jsme psali zde.
Ministerstvo zdravotnictví se ovšem na nápad příliš netváří. „K tomuto návrhu nebyl řádně prodiskutován dopad jak na pacienty, tak na zdravotní pojištění. Velmi vážně se obáváme, že terén na takovouto úpravu není připraven a dopad na pacienty by mohl být negativní. Nárok pacienta bude nejasný, výklady budou různé a trh bude využívat toho, že tu je určitá asymetrie mezi vědomostmi lékaře a pacienta, který tak bude poškozen. Jde také o velmi závažnou změnu v tom, jak je nyní řešena úhrada zdravotnických prostředků – vyžaduje to určitý politický konsenzus, který by měl být nalezen na koaličním jednání a výsledek by měl ve vládním návrhu,“ varuje náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL).
Změnu, která by umožnila připlatit si za zdravotnický materiál, podpořilo 12 poslanců ze 17 přítomných, čtyři byli proti.
Hovorkovy návrhy? Jednou proti, podruhé pro
Zcela pak poslanci změnili názor ohledně pozměňovacích návrhů Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), které byly projednávány i na předminulém výboru. Tři body se týkají slučování zdravotních pojišťoven – ke sloučení by měl být potřebný dvoutřetinový souhlas správních rad, měla by ho schvalovat také vláda a mělo by se k němu přistoupit až po šestiměsíční neschopnosti plnit platební závazky vůči poskytovatelům péče. Další navrhovaná změna se týká poskytování návratné finanční pomoci pojišťovnám a dokončení úhradové vyhlášky do 31. října (nyní je do konce roku). Všem návrhům dali poslanci na rozdíl od minulého zasedání výboru zelenou.
Vedle tzv. transparenční novely se zdravotnický výbor opět vrátil k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, k níž byla ve sněmovně načtena řada pozměňovacích návrhů. Hlasitý protest veřejnosti pak vyvolal zejména návrh na výjimky z hlukových limitů, s nimiž nyní přišel Martin Kolovratník (ANO). „V současné době jak v Praze, tak na mnoha místech ČR je zcela standardním stavem, že jsou povolovány k výstavbě chráněné objekty např. v blízkosti existujících pozemních komunikací, drah či průmyslových závodů. Následně si noví majitelé či nájemníci stěžují na nadměrný hluk a KHS anebo i soud rozhodne ve prospěch stěžovatelů, i když zdroj hluku v daném místě byl už dříve a leckdy provozovatel či vlastník ani neví, že tam takováto stavba vznikla,“ uvádí se v pozměňovacím návrhu.
Problém se přitom probíral už na březnovém zasedání výboru, kde hlavní hygienik Vladimír Valenta upozornil na velké úskalí návrhu – milion lidí by totiž mohl zůstat bez protihlukové ochrany. Tehdejší návrh tak byl schválen pouze z části. Na včerejším zasedání se pak výbor ke Kolovratníkovu návrhu vyslovil jednohlasně negativně.
Bez navýšení plateb za státní pojištěnce nebude růst platů
Třetím bodem, který včera výbor projednával, byly pojistné plány zdravotních pojišťoven. V souvislosti s nimi přišly na přetřes také aktuálně řešené platby za státní pojištěnce. „Trvá příslib navyšování platů v dalších letech, ovšem bez navýšení plateb za státní pojištěnce bychom pětiprocentní nárůst nebyli schopni zajistit bez toho, abychom šli do mínusu,“ zdůrazňuje Helena Rögnerová z ministerstva zdravotnictví s tím, že systém se vyvíjí sám od sebe. Každoročně tak přibývá centrová péče, rostou požadavky na biologickou léčbu (na níž pacienti často trvale zůstávají a nejde tedy o jednorázové náklady) a přibývá také ambulantních specialistů. Z 4,3 miliardy, které bude mít příští rok systém navíc, tak tyto výdaje většinu spolknou, přičemž má zbýt zhruba 1,4 miliardy. „Pouze z této části můžeme přemýšlet, co příští rok podpořit. Pokud platí navyšování platů, tak toto stačí sotva na dvě procenta v tarifech,“ dodává Rögnerová.
V reakci na to vyzval poslanec Igor Nykl (ANO) ředitele VZP Zdeňka Kabátka a šéfa Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka, aby se k nutnosti navyšování plateb za státní pojištěnce vyjádřili.
„Pokud bude pokračovat trend navyšování výdajů na zdravotní služby prostřednictvím úhradové vyhlášky, tak bude zvýšení plateb za státní pojištěnce nezbytné. Pokud bude trend zastaven, tak na současných číslech dokazujeme, že jsme schopni situaci zvládat,“ uvádí Zdeněk Kabátek.
Zaměstnanecké pojišťovny na tom ovšem tak dobře nejsou. „Letošní rok je obzvlášť krutý, protože loňské navýšení za státní pojištěnce bylo okamžitě spotřebováno. Rezervy, které jsme nabrali do roku 2008, se podstatně tenčí. Pokud má systém fungovat dlouhodobě vyrovnaně, znamenalo by to mnoho opatření ve výdajových stránkách – všichni víte, že tu byly pokusy o redukci zdravotnických zařízení, které bylo v dané době společensky nepřijatelné. Je nám líto, že se úhradová vyhláška zvrhla jen v to, aby se navýšily platy, ale pominula se další opatření. V systému jsme schopni pracovat, ale musíme mít zadání, jak to bude vypadat v následujících letech. V tuto chvíli bych určitě vládě doporučil, aby navýšení zvážila. Není na místě návrh prezidenta ČLK (navýšení na 1808 korun, pozn. red.), ale to, co navrhuje ministerstvo zdravotnictví (navýšení o 59 korun na 904 korun, pozn. red.), je pro stabilitu nezbytně nutné,“ doplňuje Jaromír Gajdáček.
Valorizace jedině spolu s úsporami, říká Vyzula
„Musí být pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce, jinak to pojišťovny nemůžou utáhnout. Souhlasím s tím, že se má šetřit, škrtat a mají být centrální nákupy. To jsou hezké proklamace, které se ale týkají všech resortů, nejen ministerstva zdravotnictví. Nutná je tedy jak valorizace, tak úsporná politika,“ zdůrazňuje Jaroslav Krákora (ČSSD). „Jsem rád, že konečně zaznívá názor o úsporách. Proti samotné valorizaci nikdo nic nemá, ale za předpokladu, že bude strategie ohledně úspor,“ reaguje Rostislav Vyzula.
Při schvalování doporučení pojistných plánů poslanec Ludvík Hovorka navrhl, aby se přijalo také to, že má ministerstvo zdravotnictví tvořit úhradovou vyhlášku tak, aby bylo možné kladné saldo zdravotních pojišťoven. Poslanci nápad zamítli s tím, že není jasné, zda by šlo o systém zdravotního pojištění celkově, nebo jednotlivých pojišťoven, mnohé okolnosti vývoje navíc nejsou v době tvorby vyhlášky předvídatelné.
Na závěr včerejšího zasedání seznámil místopředseda výboru Krákora poslance se závěry návštěvy v Číně. „V ČR bude budováno centrum tradiční čínské medicíny v Hradci Králové. Peníze na to ještě nejsou uvolněny, ale už to bylo podepsáno. Bude se usilovat o to, aby to bylo zařazeno mezi pojišťovnou hrazené obory, ale to je do diskuse. Stavba bude na základě společné česko-čínské dotace, kdy bude vytvořena nadace, která to bude mít na starosti. Měla by to být záležitost dvou tří let,“ přibližuje Krákora. Více o centru čínské medicíny jsme psali zde.
Michaela Koubová
