Skoro čtyři sta milionů, které by letos měly zůstat v kapsách pacientů – to je jeden z výsledků snížení DPH na léky. Analýzu, která prokázala, že peníze neputovaly na účet farmaceutických společností, včera představil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a šéf SÚKL Zdeněk Blahuta. DPH snížené na deset procent navíc umožní pojišťovnám dát více prostředků například na ekonomicky náročnou specializovanou péči.
„Materiál, o který jsem ředitele SÚKL požádal po skončení prvního kvartálu, jasně dokazuje, že ušetřili jak pacienti, tak zdravotní pojišťovny. Ty finance mohou dát na léčbu onkologicky nemocných či vzácných onemocnění. Neskončí tedy v kapsách farmaceutických firem, ale u pacientů a jejich léčby,“ komentuje výsledky analýzy ministr Němeček.
Na léky platí od začátku letošního roku třetí sazba DPH ve výši deset procent. Kritici tohoto opatření svého času varovali, že krok povede pouze k tomu, že farmaceutické firmy navýší cenu léků – pacienti by tak opatření nepoznali, zato společnosti by si zvýšily zisky. Nyní se ale díky analýze prokázalo, že k naplnění této obavy nedošlo.
Devět z deseti léků ceny nezvýšilo
Lékový ústav do analýzy zahrnul léky částečně nebo zcela hrazené ze zdravotního pojištění – výsledky se tedy netýkají preparátů, které si pacient platí kompletně sám. SÚKL následně srovnal data distributorů a úhrady vykázané zdravotními pojišťovnami za čtvrtý kvartál loňského roku a první kvartál roku letošního. Vynechány pak byly léky, u nichž došlo ke změně úhrady či maximální ceny.
„U 88 procent léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění nedošlo ke zvýšení obchodované ceny o více než jedno procento. U drtivé většiny tak byla úhrada snížena. Pokud by se lotos předepisoval srovnatelný objem léčivých přípravků jako v roce 2014, mělo by jít o celkovou úsporu 2,75 miliardy. Na konci loňského roku jsme přitom se zdravotními pojišťovnami odhadovali, že půjde o 1,5 až tři miliardy korun. Nejedná se ovšem o úspory jako takové, ale o vytvoření volných finančních prostředků, které se mohou přesunout na náročnou biologickou léčbu a podobně,“ přibližuje ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta s tím, že úspory pro pojišťovny se za první čtvrtletí vyšplhaly na 670 milionů korun.
Další, co měl lékový ústav ověřit, byl dopad na peněženky pacientů. Protože nedisponuje informacemi o reálných doplatcích v lékárnách, využil data o maximálních možných doplatcích. „Porovnali jsme si údaje o úhradách léčivých přípravků v prosinci 2014 a v lednu 2015. Celková míra spoluúčasti se pohybovala v obou obdobích kolem 14 procent. U maximálních možných doplatků u pacientů ale došlo ke snížení o 4,45 procenta. Pokud by se tyto léčivé přípravky předepisovaly stejně jako v roce 2014, budou letos čeští pacienti schopni uspořit více než 390 milionů korun,“ dodává Zdeněk Blahuta.
Lékárníci chtějí fixní doplatky
Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL ovšem včera nebyli jediní, kdo se zabýval doplatky v lékárnách. Na toto téma se totiž konal také seminář na půdě Senátu. Ze strany lékárníků přitom zazněla silná kritika nepředvídatelnosti systému úhrad a také doplatků, které se v současnosti mohou lékárna od lékárny lišit.
„Posláním lékárníka je maximálně přispět ke kvalitní a bezpečné farmakoterapii pacienta. Velmi by nám k tomu pomohl předvídatelný a rychlý proces stanovení cen a úhrad léků, jistota dostatečného množství léků v distribuci a stejné doplatky na předepsané léky ve všech lékárnách,“ uvádí šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba s tím, že systém úhrad je v ČR nejkomplikovanější v celé Evropě. Podrobný článek o problematice přineseme v nadcházejících dnech.
-mk-
