Po obětech zemětřesení v Nepálu si další životy vyžádají šířící se choroby

Cholera, tyfus, horečka dengue či malárie – to jsou choroby, které si ve finále mohou vybrat v Nepálu více obětí, než samotné zemětřesení. Hladové a raněné lidi, kteří 25. dubna přežili zemětřesení o síle 7,8 magnituda, totiž nyní čeká život v provizorních přístřešcích a voda i jídlo pro ně budou vzácností. Spolu se špatnou hygienou bude život na ulicích ideální líhní celé řady chorob.

Horečka dengue, malárie či japonská encefalitida se v Nepálu vyskytují už nyní, kaluže stojaté vody vzniklé při zemětřesení ovšem budou přitahovat komáry, kteří pak nemoci rozšíří. Tato voda i zdroje používané k pití jsou navíc podle lékaře Nikhila Joshiho kontaminované. „Choroby přenášené kontaminovanou vodou, jako je tyfus či bakteriální průjem, mohou být velký problém,“ řekl pro CBC Joshi, který se bude příští měsíc do Nepálu vracet, aby pomáhal přeživším.

Hrozbou se stává i cholera, která se nejčastěji přenáší vodou znečištěnou fekáliemi. Pokud člověk pozře dostatečně velkou dávku bakterií Vibrio cholerae, projde z nich část do tenkého střeva, kde se začnou množit a produkovat toxin, který zabraňuje vstřebávání vody. Výsledkem je průjem a dehydratace, u neléčených případů hrozí dokonce i smrt.

Mohlo by vás zajímat

Zdravotnické odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, je to vydírání opáčil ředitel záchranky

Takovéto šíření nemocí ovšem hrozí v případě, že je vody dostatek – což není samozřejmostí. „V Káthmándú docela dobře funguje elektřina, s telefonními sítěmi je to horší. Největším problémem zůstává přístup k pitné vodě,“ říká Christoph Garnier, logistik Lékařů bez hranic, který v Nepálu pomáhá. Podle doktora Joshiho tak u přeživších hrozí dehydratace a následně i smrt.

„Po přírodní katastrofě typu zemětřesení patří obvykle k zásadním potřebám pitná voda a sanitace, lidé mohou trpět průjmovými onemocněními a respiračními nemocemi, protože žijí venku. Potřebujeme co nejdříve zvýšit počet mobilních klinik a musíme hlídat přenosné nemoci, jako spalničky či tetanus. Naše týmy také plánují masivní distribuci plachet pro zbudování přístřešků, hygienických potřeb a kuchyňských sad. Obáváme se, že se začátkem období dešťů se krátí čas, který máme, abychom se dostali k lidem v nejhůře postižených oblastech,“ zdůrazňuje doktor Prince Mathew, který za normálních okolností pracuje jako koordinátor Lékařů bez hranic v indickém Biháru, nyní ale odjel pomáhat do Nepálu. Další nekontrolovatelnou chorobou je v Nepálu tuberkulóza, která se rychle šíří prostřednictvím kašle a hlenů.

Katastrofu završí období dešťů

Zemětřesení si zatím vyžádalo 7040 obětí. Rodina každé z nich má od nepálské vlády dostat v přepočtu zhruba tisíc dolarů (24 460 korun). Podle doktora Joshe mohou ale následky zemětřesení zabít ještě mnohem více lidí. „Dejte k sobě pár lidí, kteří jsou nemocní, unavení a podvyživení a máte tu vážný problém. Bohužel to není žádná výjimka. Často zažíváme propuknutí nakažlivých chorob,“ konstatuje Nikhil Joshi. Po zemětřesení na Haiti v roce 2010 tak obyvatelstvo a lékaři museli bojovat s epidemií cholery, ten samý rok po záplavách v Pákistánu hrozila kvůli nemocem z kontaminované vody, kožním chorobám, dýchacím infekcím a podvýživě smrt 3,5 milionu dětí.

V Nepálu všechno ještě zhorší nadcházející období dešťů, které trvá od června do srpna. Moknout tak budou lidé, kteří žili v celkem 130 tisících zničených domovů. „Mít přístřešek předtím je naprosto nezbytné – pokud to lidé nezvládnou, hrozí jim navíc i podchlazení. Déšť a bouřky k tomu mohou způsobit sesuvy půdy. Protože cesty bávají často spláchnuty, zkomplikují se také výjezdy záchranných týmů, které se pokoušejí dostat do odlehlých oblastí. Vesnice, které jen tak tak přežily zemětřesení, může s povrchu země smést voda,“ varuje doktor Joshi.

Katastrofa v Nepálu dopadá na vrchol zdravotní péče, který ovšem nikdy neměl příliš spolehlivé základy. „Dostupnost zdravotní péče pro průměrného Nepálce byla i v nejlepších časech problematická,“ podotýká Nikhil Joshi, podle něhož je v Nepálu 70 nemocnic, přičemž je systém kombinací státního a soukromého zdravotnictví.

Zatímco se můžeme bavit o rozsahu tragédie – přes sedm tisíc mrtvých, 30 tun dovezených zdravotnických materiálů, naživu nalezený čtyřměsíční chlapec, miliony spadaných kapek během období dešťů – Joshi říká, že čísla, která teprve přijdou, včetně lidí postižených nemocemi, vše završí. „Často se na věc díváme z pohledu úmrtí způsobených neštěstím. Jenže to je jen část příběhu,“ uzavírá doktor Joshi.

-mk-