Zájem o diskusní dopoledne na téma situace českého nelékařského personálu předčil očekávání.  Nedostatek zdravotních sester, problematika zdravotnických asistentů, nízké ohodnocení nelékařských profesí, a nekoncepční systém vzdělávání vyvolaly v Poslanecké sněmovně bouřlivou diskusi.

 

Pomohla by v současné situaci radikální změna vzdělávání všeobecných sester v ČR? Kolik potřebujeme sester vysokoškolaček? Chceme ponechat stávající počet vyšších odborných škol (VOŠ) i vysokých škol? Pokud ano – je vhodná prostupnost VOŠ a VŠ?  Je třeba zrušit odborný dohled? Jaká je budoucnost zdravotních asistentů? To jsou jen některé z otázek, na něž účastníci semináře „Nelékařské zdravotnické profese v ČR“ hledali odpovědi.

„Čísla, dokazující, že zdravotní sestry chybí, jsou neúprosná. K tomu zásadně přispěla poslední a zásadní změna vzdělávacího systému. Všichni víme, že jde o náročnou, zodpovědnou a nedostatečně ohodnocenou práci,“ řekla hned v úvodu poslankyně Jana Pastuchová (ANO).  Například ve FN Motol dnes chybí 60 sester (interna, neurologie, anesteziologie), ve Vinohradské nemocnici 40 sester (intenzivní péče, anesteziologie, pediatrie, sestry bez specializace), v Nemocnici Na Bulovce 20 sester, ve Všeobecné fakultní nemocnici 67 sester. Situace je obdobná i v mimopražských nemocnicích.

Mohlo by vás zajímat

S tím, že celorepublikově začíná chybět velké množství sester, souhlasí i náměstek MZ pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL). „Víme, že jsou zavírána celá oddělení kvůli tomu, že nejsou schopna zajistit předepsaný počet sester.  Práce sester je velmi fyzicky i psychicky náročná, pracují ve velkém stresu a pod tlakem, jak ze strany pacientů, tak i ze strany lékařů,“ uvádí náměstek Philipp s tím, že podobnou situaci jsme zažili před několika lety na začátku změny vzdělávacího procesu. V té době nám však podle něho pomohla nastupující ekonomická krize, kdy se zvýšila poptávka, a sester začal být dostatek. Nyní, kdy se dostáváme ekonomicky nahoru, sestry opět začínají odcházet do jiných sektorů.

„Musíme zamezit odchodu sester a ostatních nelékařských pracovníků ze systému. Málo sester nastupuje po vystudování do praxe. Mnoho jich odchází mimo obor a tam, kde jim nabídnou lepší ohodnocení i lepší pracovní podmínky. Zaškolené sestry odcházejí do zahraničí. U nás získají velmi dobrou specializaci a v zahraničí jsou uznávány a pracují za zcela jiné finanční ohodnocení než v ČR,“dodává prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.

Kde jsou studenti?

Ačkoli se zdá, že na školách je studentů dostatek, do praxe jich dorazí jen část. Například na středních školách v oboru zdravotnický asistent s maturitou se podle údajů ministerstva školství (MŠMT) vzdělává na 10 000 žáků, obor nutriční asistent studuje 400 žáků, obor laboratorní asistent 850 žáků.  Střední vzdělání s výučním listem absolvuje 1 100 žáků a vzdělání bez výučního listu, kterým je zubní instrumentářka, 50 žáků.

„Celkem je ve všech oborech středoškolského vzdělání na 13 000 žáků a je tedy otázkou, jak budou nastaveny kompetence a co absolventi s tímto vzděláním budou moci vykonávat,“ ptá se Vladimír Krieg z oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT.

V současné době je v ČR 33 vyšších odborných škol (VOŠ) zdravotnických, kde existuje celkem sedm oborů, například diplomovaná všeobecná zdravotní sestra, diplomovaný zdravotnický záchranář, diplomovaná dentální hygienistka, diplomovaný zdravotní laborant či farmaceutický asistent. Celkově je dnes v ČR akreditováno 70 programů, ve kterých se vzdělává víc než 6,5 tisíc studentů.

Avšak s výjimkou farmaceutického asistenta je možné získat toto vzdělání i na škole vysoké. Právě tato dvojkolejnost je dalším z diskutovaných témat.  Podle údajů MŠMT existuje 16 vysokých škol a 20 fakult připravujících na nelékařská povolání, akreditováno je 163 studijních oborů s téměř 12 000 studenty, kteří se věnují bakalářskému či magisterskému studiu.

„Nikdo neříká, že chceme rušit vysoké školy, jen říkám, že jich máme moc a ne všechny jsou kvalitní. Vycházejí nám sestry, které na zdravotních školách sotva projdou, ale udělají vysokou školu,“ domnívá se poslankyně Pastuchová s tím, že stávající nefunkční systém chrlí množství bakalářek a magister, přesto však sestry v praxi chybí.

Stanovit kompetence podle vzdělání

Odborníci se shodují, že je třeba vyřešit otázku kompetencí ve vztahu ke vzdělání, s čímž je pak nezbytné zavést i adekvátní ohodnocení.  „Snažíme se vytvořit si prostor, abychom mohli příští rok zdravotnickým zařízením přidat. To jsou ty dnešní boje o to, zda bude zvýšena platba za státní pojištěnce. V případě, že dojde k navýšení, budou tyto prostředky rozpuštěny mezi zdravotníky a bude možné třeba i navyšovat platy,“ slibuje náměstek Philipp.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka dochází v posledním roce k růstu úhrad mezi všemi segmenty. „Obecně se vytváří ekonomická situace, která by měla vést ředitele zařízení, aby tuto situaci využívali, a zacílili prostředky tam, kde je jich nejvíce třeba. Tudíž na počet zdravotních sester v jednotlivých zdravotnických zařízeních,“uvádí Zdeněk Kabátek.

Podle studie Asociace VOŠ zaměstnavatelé využívají v praxi všechny absolventy a zachovat dvoukolejnost tedy není z hlediska zaměstnavatelů žádný problém. Ani pro MŠMT není dvojkolejnost problém. Studium na VOŠ i VŠ musí odpovídat legislativě a otázka kompetencí pak bude záviset na tom, jak bude postaven zákon o nelékařských povoláních. Diskutovaným zůstává i fakt, že student s VOŠ nemůže pokračovat na magistra, ale musí začít celé studium od začátku, ačkoli VOŠ a bakalářské studium se zásadně neliší,.

Vládou schválená strategie vzdělávací politiky do roku 2020 počítá s VOŠ  jako s plnoprávnou součástí české vzdělávací soustavy. Nejsou tedy plánovány žádné restrikce či omezování přístupu k vyššímu odbornému vzdělání. „Sestry by měly být vzdělané, jsme partnerem lékaře, tak proč bychom měly být jeho asistentkou či sekretářkou? Jsme vzdělané a chytré, ale za to bychom měly také být ohodnocené,“ uzavírá Ladislava Kohoutová, vrchní sestra krajské nemocnice v Liberci.

V sociální péči ubývá financí i sester

„V pobytových zařízeních sociálních služeb pracovalo v roce 2013 jen 6 836 všeobecných zdravotních sester a 267 zdravotnických asistentů. Nejvíce zaměstnaných je sester se středním vzděláním, méně je absolventek VOŠ a nejméně absolventek s vysokoškolským vzděláním. Je to dáno mimo jiné zejména nízkou úrovní odměňování, na rozdíl od zdravotnických zařízení. Počet sester je pak dán tím, jaký objem péče je hrazen ze zdravotního pojištění. Klesá nám každoročně objem finančních prostředků i objem personálu,“ vysvětluje náměstkyně ministryně pro informační technologie MPSV Iva Merhautová.

Odborníci se sice shodují, že je nutno zamezit přetěžování zdravotních sester, aby byla zajištěna kvalitní a bezpečná zdravotní péče, v praxi však není výjimkou jedna sestra na 35 lůžek a v pobytových zařízeních sociálních služeb to bývá i o několik desítek lůžek více.

Podle odborníků se nacházíme v přelomovém období, kdy je třeba zpětně hodnotit zavedená pravidla pro poskytování ošetřovatelské péče a urychleně řešit nejen nedostatek sester, ale všech nelékařských zdravotnických pracovníků v systému poskytování ošetřovatelské péče. Nutná je novela zákona č. 96, na níž se pracuje na ministerstvu zdravotnictví již pět let. Právě ta by se v krátké době měla začít projednávat v parlamentu.  Zatímco někteří si od ní slibují možné změny k lepšímu, jiní ji považují jen za kosmetickou úpravu, která současné vážné problémy nevyřeší.  „U fungujících věcí je třeba vycházet z praxe a tu sladit s teorií, nikoli naopak tvořit předpisy a vyhlášky a pak od základu měnit fungující systém,“ shoduje se odborná veřejnost.

Zdena Kolářová