Podle odhadu OECD směřuje každý rok téměř 50 milionů pacientů za ošetřením a léčbou do zahraničí. Část těchto zdravotních turistů přitahuje také střední Evropa. V čem vyniká Maďarsko nebo Polsko, a umí se české zdravotnictví dobře „prodat“?
V roce 2019 by mohl globální trh zdravotní turistiky (medical tourism, health tourism) dosáhnout obratu vice než 60 miliard dolarů, uvádí analýza OECD. To je značný potenciál pro ekonomiku, a hlavně napjaté rozpočty nemocnic. Britský institut pro výzkum ve zdravotnictví uvádí, že v roce 2013 vydělaly britské nemocnice na zdravotních turistech 42 milionů liber a dalších 219 milionů liber tito turisté utratili v hotelech, restauracích a při nákupech.
Přesné statistiky o zdravotních turistech pro státy střední Evropy zatím neexistují, jde jen o odhady. Obecně přitahují země Visegrádu pacienty především díky příznivému poměru kvality a ceny lékařského ošetření. Dalším důvodem – především pro klienty ze západní Evropy – je krátká čekací lhůta na zákrok. Polsko i Maďarsko využívají již léta národní strategie pro přilákání zahraničních klientů. Česko a Slovensko takto ucelené koncepce teprve připravují.
Maďarsko – stomatologický ráj
Popularita Maďarska jako cílové destinace není překvapivá. Do země směřovali západní pacienti ještě před pádem železné opony. Oblíbenost tamních lázní má dlouhou tradici. Nicméně číslem jedna pro zdravotní turisty je Maďarsko hlavně díky své nabídce dentální péče. V městech, jež se nacházejí na hranicích s Rakouskem, připadá podle statistik maďarského ministerstva zdravotnictví jeden zubní lékař na 200 obyvatel. Pro srovnání, například v Praze je dle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jeden zubní lékař na přibližně 1 200 obyvatel.
Maďarská léčebná zařízení nabízejí zákroky o 40 až 70 procent levněji než srovnatelná zařízení ve Velké Británii, USA nebo severských státech. List The Guardian uveřejnil, že srovnatelně „nový chrup“ stojí v Británii 2 500 liber, kdežto ve střední Evropě pouze 1 000 liber.
Vedle stomatologie patří mezi nejvíce využívané oblasti plastická chirurgie, ortopedie, rehabilitace po cévních příhodách, asistovaná reprodukce, dermatologie, léčba obezity a operace zraku.
Dalším cílem zahraničních klientů jsou samozřejmě lázně – v Maďarsku je více než tisíc minerálních pramenů. Kromě hlavního města Budapešti, které pokrývá až 40 procent zahraniční poptávky, jsou nejvíce vyhledávána města Györ, Pécs, Debrecen, Szeged nebo Telki. Nejčastěji přijíždějí pacienti z Velké Británie, Irska, Německa, Švýcarska a Rakouska.
Ačkoliv většina turistů směřuje do soukromých zařízení, maďarská vláda se angažuje v tom, aby pomohla Maďarsko mezi pacienty propagovat. Oficiální internetový portál pro podporu maďarské zdravotní turistiky je ve srovnání s ostatními státy Visegrádu poměrně obsáhlý. Navíc velké množství zahraničních webů uvádí Maďarsko jako jednu z top světových destinací pro zdravotní turistiku.
Poláci se umí prodat
Podle serveru „All Medical Tourism“ mělo v roce 2009 do Polska přijet až 300 tisíc zdravotních turistů. Nejvíce pacientů do Polska přijíždí z Německa, Velké Británie, USA, Skandinávie, ale i arabských zemí. Polsko vidí velký potenciál také v Polácích, kteří emigrovali do USA. Polsko se, podobně jako Maďarsko, soustředí na nabídku dentální a kosmetické péče. Vyhledávaná je i onkologická léčba – například dánští pacienti jezdí za ošetřením cybernožem. K nevýhodám Polska však patří slabá dopravní infrastruktura a nižší kvalita doplňkových služeb.
Polská vláda si uvědomila potenciál polského zdravotnictví a založila „Medical Tourism Promotion Consortium“, jehož cílem je jak propagace Polska v zahraničí, tak snaha o vytvoření vhodného prostředí pro příjem turistů. Velmi často můžete vidět nabídku polských zařízení v magazínech leteckých společností. Polská vláda nabízí prostřednictvím evropských fondů pomoc v propagaci a logistice agenturám a zdravotnickým zařízením, která nabízejí léčbu turistů. Podporovaná zařízení musí doložit, že jsou dostatečně připravena přijmout zahraniční pacienty (jazyková vybavenost, kvalifikovaný personál, moderní vybavení). Polská vláda může uhradit až 75 procent jejich nákladů na propagaci, školení a nabízí také účast na společných zahraničních misích. Iniciovala mimo jiné pozvání zahraničních novinářů na návštěvu polských klinik.
Podle statistik polské Asociace pro zdravotní turistiku využilo tamní zařízení v minulém roce 390 tisíc zdravotních turistů ze zahraničí. Jedno ošetření vyšlo na 3 600 zlotých (€ 870). Průměrně se jedná o ceny o 80 procent nižší než v západoevropských zemích. Letos očekává polská asociace nárůst klientely nejméně o 10 procent.
Česko – propagace se rozjíždí
A jak si vede Česká republika? Doposud neexistují přesné statistiky. V ČR se dlouhodobě sledují pouze ukazatele pro lázně, jejichž klienti představují jen podmnožinu všech zdravotních turistů. Podle údajů ministerstva zdravotnictví využilo loni české lázně 90 tisíc zahraničních klientů.
Do ČR jezdí především klienti z Velké Británie a Německa. I u nás jsou hlavním důvodem kratší čekací doby a příznivé ceny zákroků. Populární jsou české zdravotnické destinace i mezi zákazníky z Blízkého východu. Ti volí Česko kvůli možnosti zkombinovat lékařský zákrok s následnou rehabilitací v kvalitě, která výrazně převyšuje nabídky, které jsou u nich doma. Nárůst obliby zaznamenává ČR také mezi klienty z Číny. Naopak počet ruských zdravotních turistů se od zavedení sankcí proti Ruské federaci snížil.
Propagaci české zdravotní turistiky se věnuje CzechTourism v rámci své marketingové kampaně Cesty za zdravím. V poslední době se o podporu této oblasti zajímá také ministerstvo zdravotnictví. Od března je k dispozici pro zahraniční zájemce brožura s možnostmi léčby v českých zdravotnických zařízeních. Značka „Czech Health“ se výrazněji propaguje také na oborových veletrzích v zahraničí i v rámci zahraničních cest zástupců české vlády (např. na největším zdravotnickém veletrhu na Blízkém východě v Dubaji).
Zvýšení přitažlivosti českého zdravotnictví ve světě je jen jedním z důvodů, proč by měla Česká republika více rozvíjet tento segment. Pro nemocnice i lázně s sebou příliv zahraničních pacientů přináší výrazný nárůst příjmů. Zdravotnická zařízení mohou takto získané finance použít pro investice (např. na zakoupení nových přístrojů), z čehož mají v důsledku prospěch i domácí pacienti. Nárůst zahraničních zdravotních turistů nijak negativně neovlivní ani péči poskytovanou českým pacientům – zahraniční samoplátci pouze využívají volné kapacity.
Gita Vašíčková
