Když se řekne porucha štítné žlázy, většina lidí si vybaví nedostatek jódu. Jenže od dob, kdy jódujeme sůl, je u nás problém trochu jiný: sníženou funkcí štítné žlázy (obvykle způsobenou chronickým zánětem) u nás trpí osm až deset procent žen. Bohužel jen zhruba jedna z deseti nemocných o své chorobě ví, což má dopad nejen na její tělo, ale v případě těhotenství také na dítě. Právě probíhající Světový týden štítné žlázy proto nyní upozorňuje na to, že včasné vyšetření a screening v těhotenství může uchránit od mnoha zdravotních komplikací.
„Laici mají štítnou žlázu spojenou s jódem v soli, takže mají pocit, že pro ni udělali všechno, co mohli. To ale není pravda. Příznaky, které s sebou onemocnění štítné žlázy nesou, navíc patří mezi ty obecné, které provázejí spoustu chorob, a mnohdy ani lékaři nezareagují na to, že pacient může poruchu štítné žlázy mít,“ podotýká ředitelka VFN Dana Jurásková. Mezi příznaky snížené funkce patří únava, zapomínání, snížení fyzické výkonnosti, suchá kůže, nekvalitní nehty či padání vlasů. Pacienti mívají zpomalený metabolismus, což souvisí s mírným nárůstem váhy o cca čtyři kilogramy (výmluvy obézních lidí na štítnou žlázu jsou tedy liché).
Snížená funkce štítné žlázy čili hypotyreóza trápí obvykle ženy, a to v poměru k mužům zhruba osm až deset ku jedné. Nejčastěji pak postihuje dámy po menopauze a těhotné. Právě u druhé skupiny, u níž se snížená či zvýšená funkce štítné žlázy objevuje až v 18 procentech, však může znamenat obzvláště velký problém. Nemoc totiž často probíhá bez příznaků, takže žena nemá tušení, že něco není v pořádku. A i když někdy stačí pouze konzultace s endokrinologem, v dalších případech jsou třeba opatření, aby nedošlo k poškození dítěte.
„Každá desátá těhotná žena má přítomné protilátky proti vlastní štítné žláze a má tudíž sníženou funkční rezervu. Když pak otěhotní a má podávat hormon štítné žlázy tyroxin i plodu, tak už štítná žláza nestačí a žena se propadne do hypotyreózy. Česká endokrinologická společnost proto doporučuje nejen zvýšený příjem jódu v těhotenství, ale také laboratorní vyšetření všech žen v počátcích těhotenství. Jestliže je patologický nález, endokrinologové vědí, že ženu musí do týdne přijmout a začít léčit. Zvýšená péče by přitom měla trvat do 19. týdne, pak už si organizmus dítěte poradí sám,“ vysvětluje docentka Zdena Límanová z III. Interní kliniky 1. LF a VFN v Praze.
Hrozí snížené IQ dítěte
Při nedostatečné produkci hormonu tyroxinu u matky je nedostatečně zásoben také plod. Vzniká tak riziko, že se nebude vyvíjet, jak by měl – hormony štítné žlázy jsou totiž nezbytné pro vývoj celého organizmu, zejména pak nervové soustavy, konkrétně mozkové tkáně.
„Děti mohou být psychicky nezralé a mít nejrůznější méně či více významné psychomotorické poruchy, v případě závažnější poruchy i nižší IQ. Matčina porucha funkce štítné žlázy v těhotenství se u dítěte může projevit později i jako porucha pozornosti, neklid, neposlušnost. I studie prokázaly, že neléčené děti mají horší psychiku. Když víme, že dítě může být handicapované jen proto, že se něco zanedbalo, musíme na to stále upozorňovat,“ podtrhuje docentka Límanová.
Kdy by měly ženy vyšetření podstoupit? Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se o problému vědělo před samotným těhotenstvím. Potíž ovšem je, že během doby, než se ženě podaří skutečně otěhotnět, se mohou hodnoty změnit. Zbystřit předem by každopádně měly zejména ženy, které patří do rizikové skupiny. Do ní spadají ty, u nichž už se porucha štítné žlázy objevila v minulosti nebo je v rodině (jde o výrazně dědičný problém), dále ty, které mají strumu nebo uzly ve štítné žláze, cukrovku, pozitivní protilátky proti štítné žláze, podstoupily ozařování, trápila je neplodnost, prodělaly potrat či předčasný porod nebo se léčí lithiem, případně jsou na biologické léčbě.
Stačí odběr krve
„Vyšetření by bylo vhodné v pátém až šestém týdnu těhotenství, kdy už se vyvíjí placenta a fungují všechny reakce. Praktické by pak bylo 9. až 11. týdnu, pokud se dělá prvotrimestrální screening. Jenže nic z toho není povinné. Prvotrimestrální screening může být ženě nabídnut a může na něj přispívat pojišťovna, ale není to nijak zakotveno ve vyhláškách. Když tedy žena přijde ke gynekologovi a ten jí vyšetření nenabídne a nepoučí ji, tak o něm neví. Komunikujeme s gynekology, kteří nám nedávno napsali, že rizikové nebo i u všechny těhotné ženy by měly být poučeny, že vyšetření štítné žlázy je vhodnou investicí do života. S tím bychom se rádi znovu obrátili na pojišťovny a ministerstvo, aby vyšetřování těhotných žen bylo zařazeno do preventivních prohlídek, a to ať už hrazených pojišťovnou, nebo by si ho ženy nějakou částkou platily,“ dodává Zdena Límanová.
Základem je vyšetření tyreostimulačního hormonu (TSH), což je hypofyzární hormon podporující činnost štítné žlázy. Pokud štítná žláza pracuje dobře, TSH je v pořádku, pokud ne, TSH se zvyšuje. V současnosti stojí laboratorní vyšetření kolem 700 až 800 korun a dělá se z odběru krve. K provedení tedy stačí, aby lékař vyplnil žádanku, což je nejjednodušší právě v 9. až 11. týdnu, kdy se dělají odběry a krevní obraz. Bohužel, zatím u nás tato forma screeningu příliš rozšířená není.
„Jde o to, aby gynekologové ženy upozorňovali, protože k nám teď bohužel nechodí. Máme v péči jen ženy už léčené, které stále upozorňujeme, že jakmile otěhotní, musíme o tom vědět skoro dřív než manžel. Snažíme se ale nabádat také praktiky, k nimž má žena v 26. týdnu přijít kvůli zhodnocení tělesného stavu, aby se alespoň oni zeptali, zda byla vyšetřena a bere jód,“ uvádí docentka Límanová. Případný nález totiž může být důležitý i kvůli případnému dalšímu těhotenství.
Plně léčitelná porucha
Další skupinou, kterou velmi často trápí snížená funkce štítné žlázy, jsou ženy po menopauze. „V severní Americe a Evropě je postiženo 15 až 20 procent žen ve věku nad 50 let – ať už v manifestní podobě, která způsobuje příznaky, nebo subklinické, kdy klinické příznaky příliš nejsou. I v této fázi ale může nemoc pacientovi škodit např. co se týče kardiovaskulárního rizika,“ říká předseda České endokrinologické společnosti ČLS JEP Michal Kršek, který pracuje na III. interní klinice 1. LF a VFN v Praze. „Důsledkem pomalého rozvoje hypotyreózy je skutečnost, že příznaky unikají pozornosti jak postiženého, tak okolí. Ženy přičítají obtíže mnohdy změněné životní situaci, u starších osob jsou vysvětlovány stárnutím,“ doplňuje Zdenka Límanová s tím, že neléčená nemoc má dopad na všechny tělesné orgány.
Problém je navíc to, že kvůli útlumu psychiky jako důsledku snížené funkce štítné žlázy se pacient nezřídka cítí spokojenější. „Že je pacient spokojený, tedy nemusí být jen proto, že je zdravý a v pořádku, ale také proto, že je nemocný,“ komentuje Dana Jurásková.
Pokud se chorobu podaří odhalit, je její léčba poměrně jednoduchá: pacient začne užívat individuálně stanovené množství chemicky vyrobeného hormonu, jehož má kvůli poruše nedostatek. Při pravidelném užívání na prázdný žaludek (tablety se nesmí zapíjet ničím jiným než vodou, jinak nemusí účinkovat) by měl být pacient bez jakýchkoliv omezení a dopadů na kvalitu a délku života. I tady je ovšem problém, že praktičtí lékaři na toto onemocnění ne vždy pomyslí. „Řada praktiků je velmi aktivní a vyšetřuje ho. Obecně se nám ale vyšetření na štítnou žlázu nedaří zařadit. Záleží zkrátka na píli a osvětě daného lékaře,“ uzavírá docentka Límanová.
Formou onemocnění, kterou dnes naštěstí máme v ČR zvládnutou, je vrozená hypotyreóza postihující zhruba jedno ze 4000 dětí. Díky novorozeneckému screeningu je ale v současnosti toto závažné onemocnění zpravidla rychle odhaleno a dítě dostane léčbu, díky níž z něj vyroste zdravý člověk. V době, kdy se screening neprováděl a diagnóza nebyla stanovena, u dětí docházelo k opoždění růstu, duševního vývoje, poruše sluchu a dalším vážným komplikacím.
Michaela Koubová
