Ústecký krajský soud začne v pondělí projednávat kauzu bývalé zdravotní sestry Věry Marešové, která čelí obžalobě z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku. Pacienty jednotky intenzivní péče podle obžaloby zabíjela vysokými dávkami draslíku od roku 2010 do loňska. Motivací bylo prý to, aby si ulehčila práci. Ženě hrozí až doživotní vězení. Hlavní líčení je zatím naplánované na dva týdny, řekla mluvčí krajského soudu Marcela Trejbalová.
Soud bude kauzu projednávat od pondělí do pátku, další týden si vyhradil na druhou polovinu srpna. „Červnový týden bude přistoupeno pouze k výslechu obžalované a výslechu svědků, jejichž výslech byl navrhovaný procesními stranami, případně tyto předvolává soud sám z vlastní iniciativy,“ řekla Trejbalová. Znalci, jejichž posudky jsou pro obžalobu klíčové, budou vypovídat nejdříve v srpnu. Ani to ale není podle Trejbalové jisté.
Proces provází mimořádný zájem médií. I když má soud k dispozici poměrně velkou jednací síň, museli si novináři v předstihu zajistit čísla, aby na ně zbylo místo. Mimořádná bezpečnostní opatření soud podle Trejbalové neplánuje. „Justiční službu jsme samozřejmě informovali o tom, že o hlavní líčení bude zvýšený zájem,“ doplnila mluvčí.
Vraždy se podle obžaloby odehrály na jednotce intenzivní péče interního oddělení Lužické nemocnice. Všechny oběti byly vysokého věku a potřebovaly neustálou péči. Do krevního oběhu Marešová všem podle státního zástupce vpravila draslík. „Čímž vědomě na základě svých odborných znalostí způsobila rozvrat vnitřního prostředí, který měl za následek poruchy srdečního rytmu, takzvanou komorovou tachykardii s následnou zástavou srdeční činnosti a smrt,“ píše státní zástupce v obžalobě.
Podle informací ČTK znalci u Marešové neodhalili žádnou duševní nemoc nebo poruchu. Státní zástupce tvrdí, že si chtěla ulehčit v práci. „Takto jednala proto, aby si ulehčila od svých ošetřovatelských povinností, které měla vůči této pacientce, neboť se jednalo o osobu vysokého věku a nemohoucí, vyžadující neustálou zdravotní péči,“ popisuje žalobce jednotlivé vraždy.
Oběťmi Marešové bylo pět žen a jeden muž. Poprvé podle obžaloby vraždila v lednu 2010, pak na konci roku 2011, v dubnu 2012 a třikrát od února do června loňského roku. Marešová byla původně stíhaná právě pro poslední vraždu. Vyšetřování prokázalo, že pacientku zabila velká dávka draslíku, která způsobila srdeční arytmii a smrt. Na případ upozornil lékař Petr Vondráček, který zemřelé pacientce nechal odebrat krev. Po dalším vyšetřování a na základě znaleckých posudků kriminalisté rozšířili obvinění o dalších pět skutků. Klíčovým důkazem byly znalecké posudky.
Právě na způsob úmrtí pacientů se kriminalisté a znalci zaměřovali. Práci jim ztěžovalo to, že neměli k dispozici těla obětí. Kontrolovali tak zdravotní karty a záznamy z nemocnice s křivkami EKG. Podle Stibora policisté a znalci prověřovali všechna úmrtí na jednotce intenzivní péče v rumburské nemocnici, podezřelých případů našli 11. U pěti z nich nalezli stejné důkazy jako v případě první vraždy.
Případy vražd ve zdravotnictví ve světě
13. dubna 1999 – Americký patolog Jack Kevorkian, který byl asi nejznámější osobou spojovanou s eutanazií, byl odsouzen soudem v Pontiaku v Kalifornii za zabití do vězení na deset let. Muž, přezdívaný doktor Smrt, údajně pomohl asi 130 nevyléčitelně nemocným lidem dobrovolně zemřít. V roce 2007 byl ze zdravotních důvodů podmínečně propuštěn na svobodu a o čtyři roky později zemřel ve věku 83 let. Jeho životní příběh se v roce 2010 dočkal filmového zpracování. Ve snímku You Don’t Know Jack (Neznáte Jacka) hlavní roli ztvárnil americký herec Al Pacino.
15. listopadu 1999 – Americký ošetřovatel Orville Lynn Majors (54), který dal šesti pacientům smrtelné injekce, byl odsouzen k 360 letům vězení. Souzen byl pouze za sedm případů, na svědomí mohl mít až 130 lidí.
31. ledna 2000 – Britský lékař Harold Shipman byl odsouzen za vraždu 15 pacientek k několikanásobnému doživotí. Shipman, který v lednu 2004 spáchal ve vězení sebevraždu, mohl podle posledních zkoumání zavraždit až 355 lidí. Sám se k činům nepřiznal a jeho motivy zůstaly neznámé.
18. února 2000 – Brazilský ošetřovatel Edson Izidoro Guimareas byl odsouzen k 76 letům odnětí svobody za vraždu čtyř pacientů v květnu 1999, za které obdržel finanční odměnu od pohřebních ústavů. Obětí mohlo být mnohem více.
12. března 2002 – Ošetřovatel nemocnice v americkém Los Angeles Efren Saldivar (45) se přiznal, že od roku 1989 usmrtil 40 až 50 pacientů údajně na prahu smrti. Výměnou za přiznání k šesti vraždám byl ušetřen trestu smrti, dostal šestinásobné doživotí.
31. ledna 2003 – Za usmrcení šesti těžce nemocných pacientů v nemocnici Mant-La-Jolie u Paříže byla ošetřovatelka Christine Malevreová odsouzena k deseti letům vězení. Původně se přiznala až ke 30 vraždám pacientů v letech 1997 až 1998.
25. března 2003 – Nizozemská ošetřovatelka Lucia de Berková (53) byla odsouzena k doživotnímu vězení za vraždu čtyř pacientů (z toho tří dětí) a pokusu o vraždu dalších tří, kterým podala smrtící dávky léků. Obviněna byla ze zavraždění 13 pacientů mezi únorem 1997 až zářím 2001. Nizozemský nejvyšší soud nařídil v roce 2008 přezkoumání případu kvůli nejasnostem v důkazních materiálech a de Berková byla v roce 2010 viny zproštěna a z vězení propuštěna. V roce 2014 bylo podle jejího případu natočeno nizozemské drama Vina Lucie de B.
28. ledna 2005 – Švýcarského ošetřovatele Rogera Andermatta, jemuž bylo prokázáno usmrcení 22 osob v letech 1995 až 2001, odsoudil tribunál v Lucernu k doživotnímu vězení. Zabíjel především staré ženy u nich doma i v domovech důchodců. Buď jim podal vysoké dávky léků na uklidnění, nebo je udusil polštářem.
2. března 2006 – Ošetřovatele Charlese Cullena (55), který za 16 let usmrtil zřejmě až 40 pacientů, odsoudil soud v americkém státě New Jersey k jedenáctinásobnému doživotí. Trestu smrti unikl díky svému přiznání. Odsouzen byl za 22 prokázaných vražd.
10. května 2006 – K doživotnímu vězení byl odsouzen 34letý britský pomocný ošetřovatel, který zabil dva pacienty a injekcemi se smrtící dávkou anestetik vážně zranil 15 dalších. Benjamina Geena podle prokurátora vzrušovalo, když viděl pacienty, jak mají po jím podaných lécích potíže s dechem. Případy se staly od prosince 2003 do ledna 2004 ve městě Banbury západně od Londýna.
20. listopadu 2006 – Doživotní trest vězení uložil soud v jihoněmeckém Kemptenu 36letému ošetřovateli Stephanu Letterovi za usmrcení 28 pacientů injekcemi naplněnými směsí léků. Oběťmi byli v nemocnici v alpském Sonthofenu většinou starší lidé.
29. června 2007 – Za sérii vražd pacientů v prestižní německé klinice Charité uložil soud v Berlíně doživotní trest vězení zdravotní sestře, která od června 2005 do října 2006 usmrtila předávkováním léky pět těžce nemocných lidí.
8. ledna 2015 – Německý ošetřovatel Niels Högel se před soudem přiznal k vraždě 30 pacientů, které zabil na klinice v Delmenhorstu v severním Německu v letech 2003 až 2005. Zemský soud v Oldenburgu muže odsoudil za pokus o vraždu už v roce 2008 na sedm a půl roku do vězení. Už tehdy existovalo podezření, že může mít na svědomí mnohem více lidských životů. Státní zástupce ale další vyšetřování nenařídil, za což nyní sám čelí kárnému řízení.
-čtk-
