Británie má Národní sperma banku, ale jen pět dárců

Britové dospěli k názoru, že se ocitli v krizi plodnosti a založili jako první na světě „Národní sperma banku“. Jenže za osm měsíců své existence dokázala získat pouze pět dárců. Jednou z překážek rozvoje banky může být i to, že budoucí matky preferují dárce ze stejného kulturního a náboženského prostředí. Zprávu přinesl deník The Telegraph.

Poptávka po léčbě neplodnosti cestou dárcovství spermií ve Velké Británii stále roste. Experti ale upozorňují, že dárců je nedostatek, zvlášť akutně v muslimské komunitě a v dalších etnických a náboženských skupinách. S ambiciózním projektem se začalo v Birminghamu, kde žije početná a národnostně pestrá populace. Do výběru potenciálních dárců se přihlásilo více než 100 mužů, ale jenom pět z nich přísným sítem nakonec prošlo.

Podle doktorky Sue Averyové, která je ředitelkou Women’s Fertility Centre v Birminghamu a pomáhala založit Národní sperma banku, je mnoho zájemců o darování spermií vyřazeno hned na začátku, ještě než jsou vyšetřeni podrobnými genetickými testy na konkrétní nemoci. Nesplňují totiž některá kritéria jako je věk nebo bezproblémová anamnéza. Navíc, způsobilí k darování jsou pouze ti jedinci, kteří se mohou pochlubit signifikantně vyšším počtem spermií, než je průměr, protože vzorek se musí kvůli zamražení ředit. „Když se zamyslíte nad všemi těmito překážkami, máme toho relativně málo, čím můžeme posunout proces darování až do úspěšného konce,“ říká Averyová s tím, že nedostatek dárců se týká zejména některých menšin, včetně asijských a muslimských komunit „Lidé chtějí dárce ze stejného kulturního a zvláště pak náboženského, prostředí,“ dodává. Potíže nastanou, když náboženská věrouka darování spermie nebo její přijetí neschvaluje, protože se prý s vírou (náboženstvím) neslučuje.

Mohlo by vás zajímat

Chudoba zvyšuje úmrtnost matek ve Velké Británii. WHO varuje před sebevraždami

Přes všechny potíže jsou zakladatelé banky optimisté. Jedna z nich dr. Laura Witjensová je přesvědčena, že centrum vyřeší národní „krizi plodnosti“ během tří až pěti let. „Doufáme, že nastane situace, kdy každý, kdo potřebuje spermie, bude mít přístup k odpovídajícími dárci,“ přitakává své kolegyni Averyová.

–cik-