Na jedné straně dlouhodobě neudržitelný a nevhodně nastavený způsob financování sociálně-zdravotní péče, na straně druhé nefér postup vůči VZP, kterým ředitelé některých zařízení vyzývají klienty a jejich rodiny ke změně pojišťovny. Tak v současnosti vypadá situace na poli pobytových zařízení sociální péče. Ačkoliv VZP loni uzavřela memorandum s Asociací poskytovatelů sociálních služeb, části provozovatelů dohodnuté podmínky nevyhovují. Po kauze Sobotín, při níž pacienti přestali dostávat léky, přistoupili někteří ředitelé k výzvě Adieu, VZP, v níž apelují na odchod pojištěnců od největší české zdravotní pojišťovny.
„VZP hradí pobytovým zařízením sociálních služeb pouze cca 66 procent nákladů na zdravotní sestry. Pobytová zařízení sociálních služeb již nemají další zdroje, z kterých by mohla rozdíl pokrýt. Nikdo tento rozpor dlouhodobě neřeší a přitom se jedná o zajištění zdravotní péče o nejzranitelnější skupiny obyvatel. VZP navíc tuto situaci zhoršila zavedením dalších regulací úhrad, čímž přímo ohrožuje budoucnost poskytování ošetřovatelské péče pro své pojištěnce v pobytových sociálních službách. To ve svém důsledku má přímý dopad na existenci zdravotních sester v tomto odvětví. Vyzýváme Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR, aby vyřešila problematiku ošetřovatelských služeb v pobytových sociálních službách. Vyzýváme VZP, aby uznala specifika segmentu všeobecná sestra v sociálních službách a nastavila odpovídající financování zdravotních sester v pobytových zařízeních sociálních služeb. Vyzýváme tímto zaměstnance sociálních služeb, klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb, rodinné příslušníky zaměstnanců a klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb a také ostatní občany této republiky, kteří jsou pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby zvážili možnost změny této zdravotní pojišťovny za pojišťovnu, která jim lépe a kvalitněji zajistí zdravotní péči i ve stáří,“ stojí ve výzvě Adieu, VZP.
„Jak mnozí víte, již několik měsíců vysíláme na různých jednáních a seminářích informace o výzvě k přehlašování nejen našich klientů, ale především jejich rodinných příslušníků a našich zaměstnanců s jejich rodinnými příslušníky (tedy produktivní části populace) od VZP k jiným zdravotním pojišťovnám. (…) VZP si stále myslí, že ji výzva Adieu VZP neohrožuje a odbornost 913 je pro ni přítěží. Ukažme tedy VZP, že se hluboce mýlí a že s námi musí počítat,“ píše v doprovodném dopise k výzvě Petr Boťanský, ředitel Domova pro seniory Severní Terasa v Ústí nad Labem.
Mohlo by vás zajímat
Problematické ovšem je, že výzva přichází v době, kdy se VZP opravdu snaží problém řešit. „Vedení VZP se v minulých dnech sešlo se zástupci tří pobytových zařízení sociálních služeb, kteří nejsou spokojeni s tím, jak je hrazena zdravotní péče v jejich ústavech. Problému se dostalo značné pozornosti poté, co pracovníci pobytového zařízení sociálních služeb Diakonie Sobotín přestali na několik dní podávat pacientům léky. Ani na poslední schůzce, jejímž cílem bylo vyřešit vzniklou situaci, nedošli její účastníci ke shodě. Nicméně VZP je připravena s poskytovateli jednat a má zájem o řešení, které by respektovalo ekonomickou realitu a současně bylo přijatelné jak pro obě strany sporu, tak pro klienty pojišťovny,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Náklady ve výši 112 milionů
Co tedy nespokojení poskytovatelé požadují? Úhrada VZP za bod pro letošní rok je v diskutované odbornosti stanovena na 0,99 Kč, s regulací pak 0,49 Kč. Ředitelé ale chtějí, aby hodnota bodu byla na úrovni 1,12 Kč bez regulace – reálné náklady na práci sester se totiž podle nich pohybují na úrovni 1,51 Kč. Co by to pro systém znamenalo? Podle propočtů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, který vyslovil podobný požadavek na tripartitě, by šlo o celkové náklady ve výši 112 milionů korun.
Nespokojenost poskytovatelů sociálních služeb je ovšem dlouhodobá. Nesouhlas s úhradovými dodatky pro roky 2012 až 2014 vyústil v šest desítek soudních sporů, které částečně vyřešilo podzimní memorandum s Asociací krajů ČR a Asociací poskytovatelů sociálních služeb zastoupené jejím šéfem Jiřím Horeckým.
„Pojišťovna bohužel poskytovateli sociální služby nezaplatí indikovanou péči v plném rozsahu – jak objemově, tak nákladově. Lékařem indikovaná péče je zdravotní sestrou provedena, ale následně nemusí být uznána zdravotní pojišťovnou, takže není proplacena. I plné uznání rozsahu zdravotní péče nezajistí pokrytí personálních nákladu na zdravotní sestry. Pojišťovny mají nastaveny regulační mechanismy a tak vlastně až za rok, kdy probíhá vyúčtování zdravotní péče, se uživatel služby dozví od své pojišťovny, že na ní neměl nárok, že si mohl některé zdravotní úkony udělat vlastně sám a že nepotřeboval zdravotnický personál,“ shrnuje celkový stav Aleš Gabrysz, ředitel střediska Diakonie ČCE v Krabčicích.
Ač je tedy způsob financování pobytových sociálních služeb velmi problematický, reagovat na něj letáky a facebookovou stránkou (vzniklou k 1. červnu, dosud má kolem dvou desítek příznivců) s titulkem Být klientem VZP se nevyplácí! k systémovému řešení určitě nepřispěje. Jak s problémem naložit, se nyní snaží pracovní skupina ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí, která by měla říci, kdo a jakým podílem by měl zdravotně-sociální služby platit. „Tato nejasnost komplikuje všem zúčastněným situaci už řadu let. I proto velmi stojíme o členství v meziresortní komisi MZ a MPSV, odkud by měl vzejít návrh systémového řešení,“ uzavírá Zdeněk Kabátek, ředitel VZP, která má uzavřeno celkem 629 smluv se zařízeními sociálních služeb.
Michaela Koubová
