Leukémie by měla jít vypnout. Rakovina také. Šaolinská nemedicína. Chvála Středomoří. Ještě že už skončila škola.
Mohlo by vás zajímat
Švýcarští genetici hledají způsob jak vypnout leukémii
Vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne dokázali deaktivací jednoho enzymu zlikvidovat agresivní formu leukemie, zatím u myší. Akutní lymfoblastická leukemie T-lymfocytů (T-ALL) je vzácná formou leukemie, která se nejčastěji objevuje u starších dětí a teenagerů. Její rozvoj bývá spojován s mikroRNA, krátkými nekódujícími řetězci RNA. Při vzniku většiny typů mikroRNA hraje významnou roli enzym Dicer1a právě tento enzym se stal objektem zájmu vědců hledajících léčbu T-ALL leukemie.
Ukázalo se, že právě Dicer1 je zcela zásadní pro rozvoj onemocnění T-ALL a že inhibice tohoto enzymu ve skutečnosti zcela zabrání vzniku této leukemie. Badatelé sledovali rozvoj T-ALL leukemie u geneticky modifikovaných myší, jejichž zmutovaný gen vyvolává T-ALL leukemii a které byly upraveny tak, aby u nich bylo možné vyřadit enzym Dicer1 z provozu.
Vypnutí enzymu Dicer1 v rané fázi rozvoje T-ALL leukemie kompletně zamezilo vzniku tohoto onemocnění, i když šlo o myši naprogramované pro tuto leukemii. Ještě mnohem víc fascinující ale bylo, že vyřazení enzymu Dicer1 u myší zlikvidovalo i rozvinutou T-ALL leukemii, jako když mávne kouzelným proutkem. Všechny myši s plně rozvinutou T-ALL leukemií přežily.
Rakovinu by měly dokázat zlikvidovat geny
Když už jsme u způsobů jak “vypnout” rakovinu, neměli bychom zapomenout také na výzkum, který se zaměřil na způsoby jak proti tomuto onemocnění bojovat za pomoci genů.
Studie amerických vědců z Weill Cornell Medical College ukázala, že k zastavení a zvrácení rakoviny tlustého střeva u myší stačí opětovná aktivace jediného genu. Pouhé čtyři dny postačovaly k obnovení normálního fungování střeva a do dvou týdnů zmizely i nádory. Po šesti měsících byly pokusné myši stále zdravé.
Na rakovinu tlustého střeva zemře ročně po celém světě přibližně 700 000 lidí, což z ní dělá jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Současná léčba u pokročilých stádií je přitom toxická a neúčinná. Podle vědců přitom osm až devět z deseti pacientů s rakovinou tlustého střeva disponuje stejnou mutací v genu Apc.
To nemusí nutně znamenat, že vědci nalezli lék na rakovinu tlustého střeva. Potřebují stále ještě prozkoumat širší důsledky léčby a zjistit, proč u myší funguje. Následně je třeba přizpůsobit techniku lidským pacientům. Přístup však může mít velké důsledky i při léčbě dalších typů rakovinových onemocnění.
A mimochodem: Stejní vědci během výše popsaných pokusů narazili také na docela zajímavé způsoby, jak by bylo možné bojovat proti nemoci AIDS.
Šaolinská medicína není medicína
Proslulému čínskému klášteru Šao-lin nevyšla jeho snaha komerčně využít svého věhlasu v potravinářství. Pekingský soud totiž definitivně odmítl mu přiznat právo umísťovat na balení produktů od polévkových nudlí po kávu štítek s nápisem „Šaolinská medicína“.
Šaolinští manažeři usilovali o zavedení komerční značky od roku 2004, ale dvakrát narazili na odmítnutí úřadů.
Loni se proto obrátili na soud, který ale v pondělí sdělil rovněž zamítavé stanovisko. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že by šlo o matení spotřebitelů, kteří by mohli podlehnout domněnce, že jde produkty s léčivými účinky. Klášter Šao-lin, jehož mniši jsou přeborníky v bojovém umění kung-fu, komerčně využívá své známosti rozšířené zejména filmovým průmyslem v různých odvětvích, a to zejména v turistice a v showbyznysu.
Středomořská strava nesvědčí rakovině
Když už se dnes tolik točíme okolo rakoviny a vzhledem k tomu, že je tu čas dovolených, pojďme se zastavit u jednoho výzkumu z kategorie lehčích.
Ženy, které mají v oblibě středomořskou kuchyni, mají až o polovinu nižší riziko, že je postihne rakovina dělohy. Vědci z univerzity v Bari sledovali, do jaké míry se ženy stravují podle zásad středomořské diety, kolik snědí ovoce a zeleniny, cereálií a brambor, ryb a vícenenasycených mastných kyselin, typických pro tuto výživu, ale také méně zastoupených potravin, jako je maso, mléko, mléčné výrobky a alkohol.
Ženy, které se více stravovaly v souladu se středomořskou dietou, kdy konzumovaly sedm či více jejích charakteristických složek, vykazovaly snížení rizika vzniku rakoviny dělohy o 57 procent ve srovnání s těmi, které tuto dietu dodržovaly jen minimálně.
Čím více ženy jedly pokrmy typické pro středomořskou kuchyni, tím více byly chráněny před vznikem rakoviny dělohy. Podle expertů přispívá k protinádorovému účinku této stravy její vysoký obsah antioxidantů, vlákniny a vícenenasycených mastných kyselin.
Jen v Itálii tento typ ženské rakoviny postihuje ročně 8000 žen. „Náš výzkum ukazuje, že středomořská dieta umožňuje snižovat riziko vzniku nejen rakoviny dělohy, ale také rakoviny dutiny ústní, žaludku, jater a slinivky břišní. Dokáže také snižovat riziko infarktu,“ uvádí Alessandra Tavaniová z oddělení epidemiologie Ústavu pro farmakologický výzkum Mario Negri, která je vedoucí studie.
Vstávání do školy dětem nedělá dobře
Dospívající ve věku od 15 do 19 spí často méně než potřebných osm hodin, což s sebou nese rizika zdravotních problémů, včetně sklonu k obezitě a větší nehodovosti.
Podle vědců Americké pediatrické akademie by vše vyřešilo posunutí začátku vyučování na pozdější hodinu. Ideálně tak, aby škola nezačínala dřív než v půl deváté. S nástupem puberty se biologické hodiny mění. Dospívající mládež usíná v průměru o dvě hodiny později, ale vyučovací rozvrh se nemění. Prudce narůstají zdravotní problémy, nemoci a počet nehod.
Vědci z americké Minnesotské univerzity sledovali osm středních škol, na nichž začínala výuka v 08:55 místo v 07:35. Počet automobilových nehod, na nichž se podíleli tito středoškoláci, klesl o 70 procent. „Výzkum ukázal, že adolescenti, kteří dostatečně spí, jsou vystaveni menšímu riziku obezity a deprese. Mají lepší známky a kvalita jejich života je vyšší,“ vysvětluje pediatrička Judith Owensová, hlavní autorka jedné ze studií o spánku.
Tato zjištění potvrzuje francouzský Národní ústav pro prevenci a výchovu ke zdraví (INPES): 30 procent dospívajících ve věku od patnácti do devatenácti let nespí dostatečně a 25 procent patnáctiletých spí méně než sedm hodin denně.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
