Obamova reforma zdravotní péče dostala minulý čtvrtek požehnání Nejvyššího soudu. Ten rozhodl zachovat celostátní dotace na pomoc Američanům z nižší a střední třídy tak, aby dosáhli na zdravotní pojištění. Hlasování v poměru 6:3 zajistilo, že 8,2 milionu lidí nepřijde o pojistné krytí. Přestože zdravotnická reforma známá také pod jménem Obamacare ovlivňuje většinu Američanů, kvůli složitosti jde její dopad těžko odhadnout. Ben Sommers, docent zdravotní politiky a ekonomie na harvardské T. H. Chanově škole veřejného zdraví a jeden z předních odborníků na zákon o dostupné zdravotní péči (Affordable Care Act, ACA) odpověděl na webovém fóru Reddit na základní otázky, co vlastně rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená pro stát i pro občany.

 

1. Lidí, kteří říkají, že jim ACA pomohl, je více než těch, kteří tvrdí, že jim uškodil – a to i ve státech, kde vládnou konzervativci. Ve studii publikované tento měsíc v časopise Health Affairs se Sommers a jeho spolupracovníci zabývali postoji ohledně účasti v programu mezi dospělými s nízkým příjmem ze tří konzervativních států – Arkansasu, Kentucky a Texasu. Zjistili, že mnohem více žadatelů o zdravotní péči hodnotilo dopad reformy pozitivně. Celkem 29,6 procenta uchazečů z Arkansasu, 40,1 procent z Kentucky a 20,5 z Texasu se domnívá, že jim ACA ve výsledku pomohl. Pro srovnání: jen 16,8 procenta žadatelů z Arkansasu, 12,3 z Kentucky a 13,7 z Texasu uvedlo, že je ACA poškodil.

2. ACA ve výsledku šetří Američanům peníze. Jedno z nejčastějších tvrzení, s nímž přicházejí oponenti Obamacare, je, že program stojí moc peněz a zvyšuje národní schodek. To je ale podle Sommerse pravda jen zčásti. I když zaplatit nové plány pojistného krytí stojí miliardy dolarů, ACA na druhé straně vyrovnává tyto náklady novými financemi, jako jsou daně Američanů s vysokými příjmy či pokuty pro lidi, kteří přestali pojistné platit, a také omezováním výdajů, např. slev, které dává vládní program zdravotního pojištění pro seniory Medicare soukromým pojistným plánům.

Mohlo by vás zajímat

„Když si dáte tohle všechno dohromady, tak rozpočtová kancelář kongresu tvrdí, že ACA naopak státní výdaje snižuje, respektive že celkové příjmy jsou vyšší než výdaje,“ uvádí Sommers. Podle zprávy, kterou rozpočtová kancelář kongresu vydala předminulý týden, Obamacare snížila schodek přinejmenším o 137 miliard dolarů.

3. Rozšíření vládního programu zdravotního pojištění Medicaid pro nejchudší a postižené do každého státu zapříčiní, že bude ACA efektivnější. „Právě nyní máme velkou mezeru v dostupnosti zdravotního pojištění,“ zdůrazňuje Sommers. V současnosti ještě 19 států nerozšířilo Medicaid pod ACA a dva státy o rozšíření stále diskutují. Rozšíření Medicaid po celých Spojených státech by přitom pomohlo získat zdravotní pojištění těm, kteří ho nejvíc potřebují a nemohou si ho dovolit. „Nízkopříjmoví obyvatelé těchto států na pojištění nemají, zatímco v jiných státech mají lidé s vyššími příjmy dostupné dotované pojištění. To je z pohledu rovnosti a nerovnosti ve zdravotní péči velmi znepokojující,“ domnívá se Summers.

4. Takzvané bronzové plány, které mají vysokou spoluúčast, nejsou perfektní, ale jsou lepší než nemít pojištění vůbec. Ohledně „méně štědrých“ plánů ACA, které spadají do „stříbrných“ a někdy „bronzových“ kategorií, se objevila řada stížností. Mohou totiž obsahovat spoluúčast do výše 5000 dolarů, než zdravotní pojištění začne fungovat. Z pohledu plátce může úhrada 5000 dolarů z vlastní kapsy znamenat pomalu zruinování, anebo je pro nízkopříjmové obyvatelstvo vyloženě nedostupná. Na druhou stranu z pohledu veřejného zdraví jsou miliony nově pojištěných s jakoukoliv formou krytí zlepšením.

5. Domácnosti se smíšeným imigračním statusem znamenají překážku při zapojování Hispánců. Podle studie v časopise Health Affairs bylo pouze 75,2 procenta hispánských žadatelů úspěšně zapojeno do ACA. Oproti tomu z nehispánských bílých žadatelů se zapojilo 90,7 procenta, a to i když si vyžádali dotazník ve španělštině. Soužití v imigračně smíšené domácnosti, kdy mají např. děti americké občanství, zatímco jejich rodiče ne, znamená pro uchazeče o zdravotní péči velký problém. Mohou se totiž bát, že do domácnosti přijde imigrační kontrola, což může vést k odrazení od účasti v Medicaid.

„Je důležité pamatovat na to, že rodiny a domácnosti mají komplikované uspořádání. Studie přitom ukazují, že obavy ohledně imigrace ovlivňují to, zda se lidé do pojistného plánu přihlásí. Pro legální imigranty navíc trvá zažádání déle, aby se ověřil jejich status ve Spojených státech. I to může snížit účast v programu mezi těmi, kdo na ni mají nárok,“ dodává Sommers.

-mk-