V Česku se loni stalo celkem 45.058 pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností, což je meziroční nárůst o 950 případů. Z toho 1412 pracovních úrazů bylo spojeno s hospitalizací v nemocnici delší než pět dnů. Lidé strávili kvůli úrazům na neschopence 2,4 milionu kalendářních dnů, téměř o 60.000 dní více než předloni. Vyplývá to ze statistik Státního úřadu inspekce práce (SUIP).
V roce 2014 úřad inspekce práce registroval celkem 106 smrtelných pracovních úrazů. Nejčastějším zdrojem (48) byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky, a tedy převážně dopravní nehody. Druhým největším místem úrazů byly budovy, konstrukce a povrchy. Tam ve dvaceti smrtelných úrazech šlo hlavně o pády z výšky a do hlubiny.
Nejvíce úrazů se stalo ve zpracovatelském průmyslu, který zároveň zaměstnává nejvíce pojištěnců. K největšímu počtu smrtelných úrazů pak došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a při dopravě a skladování. Dalším rizikovým odvětvím bylo opravárenství.
Mohlo by vás zajímat
„Za mnohými pracovními úrazy stojí ekonomický tlak, firmy se snaží snižovat náklady, šetří na osobních ochranných pomůckách nebo je nepořizují vůbec. Například u výkopů chybí pomůcky, které zabraňují sesuvu půdy, kolem výškových staveb firmy pokaždé nestaví kvalitní, pevné lešení. Na vině jsou i lehkomyslní zaměstnanci, protože hlavní příčinou vážných úrazů je nesprávně odhadnutá míra rizika,“ uvedl Jan Benda ze společnosti Bureau Veritas, která se zabývá inspekcemi bezpečnosti práce.
Pracovní úrazovost přitom firmy zatěžuje nejen administrativou, ale zvyšuje také náklady a narušuje plynulý pracovní proces. Celkový finanční dopad v sobě zahrnuje zvýšení pojistného, výrobní ztráty, ztráty zákazníků nebo dokonce ztrátu reputace. Opatření ke snížení rizik může naopak vést ke zvýšení produktivity, upozornil Antonín Zajíček ze společnosti Schneider Electric, který se zabývá bezpečností strojů.
-čtk-
