Největší zdravotní pojišťovna začala po řadě krizových let naplňovat rezervní fond. Po včerejší správní radě VZP to oznámil ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek. Velmi dobré výsledky podle něj vykazuje také dceřiná společnost Pojišťovna VZP, a.s., která poskytuje komerční zdravotní pojištění.
„Disponujeme 3,5 miliardovým zůstatkem na běžném účtu, a co je oproti minulým měsícům nové, začali jsme naplňovat i rezervní fond VZP tak, jak máme stanoveno ve zdravotně-pojistném plánu. Zároveň se nám daří snižovat některé vnitřní dluhy vůči dalším fondům, zejména vůči provoznímu fondu. Výběr pojistného nám roste zhruba o 1,5 procenta oproti plánu a náklady na zdravotní služby jsou v souladu se zdravotně-pojistným plánem, máme je tedy pod kontrolou,“ shrnuje Zdeněk Kabátek.
Na rezervním fondu největší zdravotní pojišťovny je podle jejího mluvčího Oldřicha Tichého od května 300 milionů korun, do konce roku se má suma vyšplhat na miliardu. Zároveň je to po pěti letech poprvé, co se pojišťovně daří fond plnit.
Podle ředitele Kabátka se ovšem daří zvyšovat také výkonnost také dceřiné společnosti Pojišťovna VZP, a.s.. „Co se týče efektivity, jsme na 101 milionech, což je zhruba 18procentní meziroční růst. Základní kapitál této naší dcery tvoří v současnosti asi 285 milionů korun,“ uvádí Kabátek.
Rozšíření revizní činnosti
Další oblastí, kterou se včera správní rada VZP zabývala, je revizní činnost. „VZP v roce 2014 využívala služeb 516 revizních zaměstnanců, z toho 356 je kmenových. Revizních lékařů je celkem 254, z toho 94 kmenových. Loni se revizní činností dostalo zpět do účetnictví VZP 375 milionů korun. Středem zájmu jsou pochopitelně nákladné metody a centrová péče, kde bylo provedeno okolo sta revizí,“ shrnuje člen správní rady a šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). „Správní rada klade na revizní činnost zásadní důraz i do budoucna jako na jeden ze základních pilířů úspěšného hospodaření. Zvažuje se i automatický systém, který by předem signalizoval, ve kterých oblastech by eventuálně mohlo docházet k menším či větším podvodům vykazování péče,“ dodává Vyzula.
„Pokud chceme revizní činnost provozovat efektivně a tak, aby sloužila nejen k odhalování chybných jednání našich partnerů, ale také k určité edukaci, čeká nás nezbytně do budoucna navýšení prostředků plynoucích do revizní služby. Naší ambicí tedy je, přilákat odborně zdatné partnery a snažit se posunout revizní službu na ještě vyšší úroveň, než je nyní,“ doplňuje Kabátek.
Tradičně pak ředitel pojišťovny podal správní radě zprávu o stavu jednání s protonovým centrem. „Směřovala k technikáliím možného řešení, tedy jak by měla vypadat smlouva v klíčových parametrech, ať už se jedná o diagnostické skupiny, způsoby indikace či finanční rámce. Snad mohu s mírnou nadějí říci, že se stanoviska trochu přibližují, co se týče celkových limitů počtu klientů – to je zatím věc, která není uzavřená. Mantinely, které byly stanoveny na předchozích jednáních rady, trvají, ale v jejich rámci se snažíme najít nějakou dohodu,“ konstatuje Zdeněk Kabátek. „Přestože protonové centrum jednostranně zvýšilo cenu za frakci, ani v jednom roce nepřekročilo limit 50 milionů,“ dodává k únosnosti limitů požadovaných pojišťovnou šéf správní rady Jiří Běhounek (ČSSD).
-mk-
