Německá společnost TÜV, která odpovídá za plnění evropských norem u vyráběných a prodávaných prsních implantátů v Evropě, v aféře s implantáty francouzské firmy PIP nijak nechybovala. Uvedl to všera francouzský odvolací soud. Svým verdiktem zrušil předchozí rozsudek, který dával německé firmě vinu. Implantáty PIP se používaly i v Česku.
„TÜV a její francouzská pobočka dodržely své povinnosti ověřovatelského orgánu a nedopustily se žádné chyby, která by znamenala jejich odpovědnost za zjištěnou závadnost implantátů,“ citovala agentura AFP z rozsudku soudu v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence.
Soud nižší instance v Toulonu v listopadu 2013 dospěl k závěru, že v aféře celosvětového rozsahu s vadnými prsními implantáty francouzské firmy PIP nese odpovědnost i TÜV. Společnost měla podle soudu odškodnit 1700 uživatelek nevhodných implantátů ve světě částkou u každé nejméně 3400 eur (92.600 korun). Konečnou výši jednotlivých náhrad škod měly určit expertízy. Německá firmu vinu vždy odmítala.
Úkolem německé společnosti bylo kontrolovat postup výroby, nikoli samotné implantáty. „Nejsme nějaký dohled ani odškodňovací fond,“ prohlásila po rozsudku v roce 2013 advokátka TÜV Cécile Deryckeová.
Také francouzská prokuratura tehdy připustila, že společnost asi nelze odsoudit k odškodnění. Poukazovala na to, že v důsledku aféry PIP se připravilo nové nařízení EU, které zavádí povinnost provádět namátkové kontroly konkrétních výrobků. „Když takové nařízení potřebujeme, tak nemůžeme vyčítat TÜV nějaké porušení povinností,“ řekl prokurátor.
Advokáti distributorů a obětí u soudu v Toulonu vytkli německé společnosti, že přes své velké pravomoci nikdy nekontrolovala samotné implantáty a spokojila se s kontrolou dokumentace kolem jejich výroby a distribuce.
V prosinci 2013 byl zakladatel firmy PIP Jean-Claude Mas odsouzen za výrobu vadných prsních implantátů ke čtyřletému vězení. Kratší tresty vězení si vyslechli čtyři další zaměstnanci zaniklé společnosti. Podle soudu se dopustili podvodu, když pro implantáty používali nestandardní silikonový gel vlastní výroby, který nebyl oficiálně schválený a byl pro ženy rizikový. Podle odborníků měl produkt PIP „chabou mechanickou odolnost“ a obsahoval látky, které mohly dráždit tkáň. Také hrozba protržení byla ve srovnání s jinými takovýmito silikonovými výrobky větší.
V souvislosti s implantáty od firmy PIP, které si pořídilo okolo 300.000 žen po celém světě, se objevily i dohady, že podporují vznik rakoviny. To se ale nepotvrdilo. Skandál kolem implantátů nicméně vyvolal v roce 2011 paniku po celém světě. Paříž tehdy doporučila všem ženám, které dostaly silikonové výplně od této společnosti, aby si je nechaly raději vyjmout.
V Česku mělo implantáty PIP více než 2000 žen. Ministerstvo zdravotnictví jim doporučilo výměnu a valná většina žen ji podstoupila.
-čtk-
