Z dvanácti segmentů péče čtyři dohody a další dvě dohody částečné. Takový je výsledek letošní přípravné fáze dohodovacího řízení poskytovatelů péče a pojišťoven, které včera skončilo. Zbylé segmenty péče, mezi nimi i kompletně celá lůžková péče a většina ambulantních specialistů, si budou muset počkat na verdikt ministerstva zdravotnictví, které výši úhrad určí úhradovou vyhláškou. Ta přitom zřejmě bude muset být letos hotová už do konce října.
Ambulantní gynekologové, zdravotnická záchranná služba, dopravní zdravotnická služba a laboratoře a radiodiagnostika si zatím mohou ohledně úhrad na příští rok oddychnout. Podařilo se jim totiž uzavřít dohodu se zdravotními pojišťovnami o výši hodnoty bodu i úhradách celkově. V rámci ambulantních specialistů se navíc povedlo najít shodu ohledně hemodialýzy, z praktických lékařů pak dohodu uzavřeli praktici pro děti a dorost.
„Zdravotní pojišťovny již při předchozích jednáních konstatovaly, že vidí nulový prostor pro navýšení hodnoty bodu či jiné zvýšení úhrady ve všech segmentech. Zrušení regulačních poplatků přineslo výrazně vyšší navýšení výdajů plátců, než byly propočty ministerstva zdravotnictví. V případě nedohody hrozila ministerská vyhláška bez jakýchkoli bonifikací. Výsledkem jednání byl kompromis – dodatky budou patrně identické, jako pro rok 2015, hodnota bodu stoupne na 1,08 Kč. S dohodou souhlasily všechny zdravotní pojišťovny i všichni přítomní zástupci poskytovatelů,“ přibližuje důvody uzavření dohody Sdružení soukromých gynekologů.
Ambulantní specialisté jsou proti snižování hodnoty bodu i změně v regulacích
Naopak Sdružení ambulantních specialistů (s výjimkou hemodialýzy) bude muset počkat na úhradovou vyhlášku. Nesouhlasilo totiž s návrhy pojišťoven například ohledně reálného snížení hodnoty bodu na 1,03 koruny, absencí kompenzace výpadku příjmů v rámci zrušení regulačních poplatků či posunem termínu pro obdržení referenčních hodnot z konce dubna na konec června.
„Diskuse ovšem uvízla hned na začátku. VZP byla ochotna navýšit hodnotu bodu o 1 haléř na 1,04 Kč, což považujeme za kriticky málo, Svaz zdravotních pojišťoven nepřipustil ale ani toto. Pro nás je pokles hodnoty bodu, tedy reálné ceny naší práce, zvláště v době, kdy narůstá výběr pojistného a také stát navyšuje platbu za „své“ pojištěnce, neprosto nepřijatelný,“ uvádí sdružení na svých webových stránkách.
„Budeme chtít navýšení hodnoty bodu minimálně tak, aby to odpovídalo nárůstu příjmu ze zdravotního pojištění a navýšení plateb státu za jeho pojištěnce. Nejen v nemocnicích je třeba rozvoj a i u nás je třeba navyšovat příjem zaměstnancům. Dále budeme požadovat vzorec, který nebude znamenat absolutní limit v korunách, kdy by potřebná práce navíc nebyla nijak zaplacena, plnou kompenzaci výpadku příjmů ze zrušené regulační poplatky a regulaci za předpis léků, zdravotnických prostředků, indukované péče, ZÚM a ZÚLP bez rozšíření jejich rozsahu a takovou, která postihne jen plýtvání, nikoli nutnou práci navíc,“ vypočítal pro ZD šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Nemocnice chtějí vyšší úhrady na platy
Podobně pohořela také domluva o úhradách nemocniční péče, a to jak akutní, tak následné a dlouhodobé. V akutní péči se přitom hlasovalo dokonce o pěti návrzích – VZP vypracovala dvě varianty, Svaz zdravotních pojišťoven jednu, další návrh pocházel z pera Asociace nemocnic a společnou verzi předložila Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace krajských nemocnic a Sdružení soukromých nemocnic. U následné a dlouhodobé péče byly ve hře čtyři návrhy, VZP totiž předložila také jen jednu variantu.
„O jednotlivých návrzích bylo hlasováno bez diskuse. Zástupci poskytovatelů odmítli návrhy zdravotních pojišťoven, protože obsahovaly návrh na zachování úhrad z roku 2015, u následné a dlouhodobé péče dokonce návrh na jejich snížení snížením úhrady při překročení časového limitu. Návrh AN ČR na úhrady akutní péče obsahoval navýšení úhrady na 106 procent roku 2015, návrh na úhrady následné a dlouhodobé péče 105 procent paušální sazby roku 2015. Společné návrhy AČMN, SSN ČR a AKN obsahovaly navýšení procentem nárůstu příjmů zdravotních pojišťoven, což je v roce 2015 za první čtvrtletí 2015 zatím 4,5 procenta, a to bez koeficientu přechodu pojištěnců, dále navýšení úhrady na zvýšení platů a mezd přímo vázané na počty pracovníků a jejich kategorie v jednotlivých nemocnicích, a kompenzaci regulačních poplatků. Tyto návrhy byly odmítnuty zdravotními pojišťovnami. Všechny předložené návrhy budou se závěrečným protokolem předány ministerstvu zdravotnictví jako podklad pro tvorbu úhradové vyhlášky,“ uvádí zástupci nemocnic.
Další, kdo si bude muset počkat na rozhodnutí ministerstva, protože se dohoda nepodařila, jsou ambulantní stomatologové, fyzioterapeuti, poskytovatelé domácí péče a lázně.
„Slibovat cokoliv pro příští rok je ošemetné vzhledem k tomu, že nelze s jistotou přesně říci, jak se bude vyvíjet ekonomika, jak bude vypadat úhradová vyhláška a další klíčové faktory. Kdo si ale chce udělat poctivý obrázek, může vyjít z toho, že už zdravotně pojistný plán pro letošní rok počítá s tím, že nemocnicím zaplatíme za péči o dvě miliardy více než loni. A teď navíc vše nasvědčuje tomu, že úhrady pro nemocnice navýšíme ještě skoro o dalších půl miliardy,“ komentuje výsledky dohadovacích řízení mluvčí VZ Oldřich Tichý.
Příští rok musí být hotovo před prázdninami
Dohadovací řízení potrvá do konce srpna. Do 5. srpna je čas na vypracování a rozeslání oponentur, do 12. srpna potrvá oponentní a schvalovací fáze, 19. srpna bude ukončeno společné jednání dohadovacího řízení a proběhne závěrečné společné jednání. Do 31. srpna pak bude čas na vypracování, ověření a předání zápisu a závěrečného protokolu ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo pak vypracuje a vydá úhradovou vyhlášku.
Letos je ovšem poslední rok, kdy dohodovací řízení probíhá přes prázdniny. Během cesty parlamentem byl totiž k tzv. transparenční novele přidán pozměňovací návrh, který stanovuje, že úhradová vyhláška musí být hotová do konce října. To zároveň znamená, že dohodovací řízení musí skončit k poslednímu červnu – což by mohlo v praxi nadělat problémy.
„Nemocnice teď uvádí, a není důvod o tom pochybovat: Navrhované zkracování lhůty pro ukončení dohodovacího řízení v termínu 30. června posouvá jednání o úhradách pro následující rok do období, kdy nejen nejsou k dispozici ani výsledky prvního pololetí roku předcházejícího roku pro dohodnutí výše úhrad, ale nejsou k dispozici ani výsledky roku předešlého. Teprve v pololetí příslušného roku dochází k vyúčtování zálohových úhrad za předchozí kalendářní rok. Výsledky mohou být potom známy nejdříve po skončení pololetí. Došlo by tedy k tomu, že v době jednání o úhradách za rok 2017, které by probíhalo do 30. června 2016, by nebyly známy ani výsledky úhrad za rok 2015. To by jak zdravotní pojišťovny, tak zdravotnická zařízení vedlo k jednání bez základních informací, jednání za podmínek nejistoty o skutečné výši úhrad za poslední dva roky. Jestliže již dnes jen zřídka dochází v dohodovacím řízení k dohodě, za popsané situace by dohoda byla jen výjimkou a dohodovací řízení by se stalo zcela dysfunkčním,“ upozornila minulý týden v Senátu Jitka Seitlová (zvolena na kandidátce KDU-ČSL). „Tady je to vždycky něco za něco. Pokud chceme mít vyhlášku dříve, tak za to zaplatíme tím, že ji budeme dříve připravovat. Jednotlivé skupiny poskytovatelů se budou muset dříve domlouvat a budou mít méně informací. Zavazuji se tady k tomu, že určitě v okamžiku, kdy se ukáže realita, na to budeme reagovat,“ zavázal se na zasedání ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Transparenční novela čeká už jen na podpis prezidenta a měla by tedy brzy začít platit. To ovšem bude znamenat problém pro ministerstvo. „Ministerstvo zdravotnictví je povinno řídit se platnou právní úpravou. Vzhledem k předpokladu, že tzv. transparenční novela nabude účinnosti před 31. říjnem 2015 a protože novela neobsahuje přechodná ustanovení, která by účinnost novelizačního bodu týkajícího se termínu vydání úhradové vyhlášky měnila, bude ministerstvo zdravotnictví povinno vydat tzv. úhradovou vyhlášku do 31. října,“ uvedlo na dotaz ZD ministerstvo.
Michaela Koubová
