Hladověte, prospěje vám to. Mikrojehly místo injekcí. Novinky ze světa spiťarů. Věda a továrna na mikrořasy. Čtení myšlenek je na dobré cestě.
Půsty prý prodlouží život až o deset let
Nová dieta založená na půstu prý prodlužuje život až o deset let. Přesně vzato se jedná o speciální formu půstu, která má chránit před nemocemi a zpomalit stárnutí.
Tvrdí to alespoň výzkum vědeckého týmu pod vedením Valtera Longa, ředitele Institutu dlouhověkosti na Jihokarolínské univerzitě a šéfa výzkumného programu Onkologie a dlouhověkost Ústavu molekulární onkologie v Miláně, informoval deník Guardian.
Dieta napodobující půst, kterou vědci označili jako DMD, předpokládá stravu s nízkým obsahem proteinů a minimální úrovní cukrů, která se praktikuje pět dní každé tři až šest měsíců.
„Dieta zlepšuje zdravotní stav tím, že omezuje rizikové faktory související se stárnutím, jako jsou například kardiovaskulární choroby, cukrovka, obezita a rakovina,“ tvrdí Longo. „Stárnutí organismu je tedy zpomaleno tím, že je stimulována regenerace tkání založená na kmenových buňkách,“ dodává. „Dobu a způsob diety musí sledovat lékař, protože je třeba přihlížet k fyzickým podmínkám jednotlivce. Po pěti dnech se lze vrátit ke způsobu stravování, na nějž jsme byli předtím zvyklí,“ uvádí Longo.
Vědci prováděli svůj výzkum nejprve na kvasinkách, pak na myších a nyní také na člověku. „U myší jsme kromě pozitivních účinků, jako je snížení případů rakoviny a horečnatých onemocnění, omlazení imunitního systému a zvyšování počtu kmenových buněk v různých orgánech včetně mozku zlepšujících učení a paměť konstatovali prodloužení života o 11 procent. U člověka můžeme odhadovat prodloužení života zhruba o deset let s tou výhodou, že se přitom bude těšit lepšímu zdraví,“ řekl Longo.
Dieta musí trvat po celý život. Tvoří ji rostlinná strava a představuje další krok ve výzkumu Valtera Longa, který byl publikován loni a v němž šlo o to, že naprostý a pravidelně se opakující půst, který „vyhladoví“ rakovinové buňky, zesiluje pozitivní účinky chemoterapie tím, že chrání před toxickými účinky zdravé buňky.
Injekční stříkačky se loučí, přicházejí mikrojehly
Studie japonských vědců ukazuje, že vakcíny podávané rozložitelnými mikrojehlami jsou efektivnější než vakcíny aplikované injekčními stříkačkami, píše Nissha.com.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je díky očkování zabráněno dvou až třem milionům úmrtí ročně. Vývoj v této oblasti je také jednou z globálních priorit, zejména kvůli epidemiím prasečí chřipky nebo eboly. Většina vakcín je podávána injekční stříkačkou do svalu, což je metoda, která vyžaduje odborný personál. Při neopatrném zacházení může také dojít k šíření nemocí krevní cestou.
Mikrojehly japonských odborníků jsou vyrobeny z kyseliny hyaluronové, která se v těle běžně vyskytuje. Očkovací látka je podávána v podobě náplasti, mikrojehly na spodní straně propíchnou vrchní vrstvu kůže, vakcína se dostane do těla a podavače očkovací látky se rozloží. Při očkování proti chřipce odborníci porovnali nový typ vakcinace s tradičním způsobem. Ani jeden ze subjektů neměl nežádoucí reakci na mikrojehly. Další výhodou je také možnost používání bez asistence zdravotníků. Odborníci doufají, že by tato metoda mohla představovat krok k rozšíření očkování hlavně v rozvojových zemích, kde je nedostatek zdravotnického personálu.
Alkoholický gen odhaluje svá tajemství
Vědci vypátrali spojení mezi genem Rsu1 a jeho vlivem na konzumaci alkoholu, a to jak u octomilek, tak u člověka. Odborníci předpokládají, že by jejich zjištění mohlo vést k prevenci závislosti na alkoholu.
Že děti alkoholiků mají větší předpoklady, že závislosti samy propadnou, se ví už dlouho. Vědci se proto snaží identifikovat konkrétní geny, které jsou za dědičnost zodpovědné. Odborníci se nejdříve zaměřili na výzkum vlivu alkoholu na octomilky, zjistili, že mušky na alkohol reagují podobně jako člověk, informuje Medical Xpress.
Malé dávky vedly ke zvýšené aktivitě a snížené koordinaci, větší dávky pak mušky uspávaly. Octomilky také vykazovaly známky závislosti. Vědci prozkoumali genom „opilého“ hmyzu a zjistili, že bílkovina produkovaná genem Rsu1 kontroluje vliv alkoholu na organismus. Úpravou množství bílkoviny byli také schopni vliv alkoholu redukovat a omezit touhu po lehké droze.
Ve druhé části výzkumu se tým odborníků zaměřil na člověka, který je rovněž nositelem genu Rsu1. Do studie bylo zahrnuto 1400 adolescentů. Ti, jež měli nižší produkci bílkoviny, byli alkoholem ovlivněni méně a snížené bylo také množství konzumace. Studie tedy naznačuje možnost zasahování do množství bílkoviny produkované genem Rsu1 a zabránění tak ve vyvinutí závislosti na alkoholu u člověka.
K čemu je dobrá továrna na mikrořasy
Z mikrořas, tedy mikroskopických fotosyntetických organismů, se vyrábí celá řada produktů včetně potravinových doplňků, kosmetiky nebo bionafty. Německá výzkumná organizace Fraunhofer začala provozovat továrnu na jejich produkci. Vyplatí se to: některé kmeny mikroskopických řas produkují velká množství omega-3 mastných kyselin, které jsou teď populární v lidské výživě a hrají tudíž významnou roli v potravinových doplňcích, píší v Seenews.
Od mikrořas se odvozují i mnohé ingredience kosmetických přípravků, jako například červený pigment astaxanthin, pocházející ze zelené řasy Haematococcus pluvialis. Jiné mikrořasy zase vyrábějí oleje či škrob, což lze s úspěchem využít při výrobě bionafty, biolihu nebo bioplynu.
V naprosté většině případů jde ale o produkci mikrořas pocházejících od amerických, izraelských nebo asijských společností. V Evropě se komerční výrobou mikrořas zabývá jenom několik málo zařízení.
V Asii se vodní mikroorganismy kultivují hlavně v otevřených nádržích. Jejich produkce je ale omezená. Mikrořasy potřebují ke svému růstu světlo a to v otevřené nádrži pronikne jenom pár centimetrů pod hladinu. V otevřených nádržích je také velké riziko kontaminace kultury mikrořas jinými mikroorganismy.
Plně automatizovaná továrna Fraunhofer Center for Chemical-Biotechnological Processes (CBP) v Leuně produkuje mikrořasy v průmyslovém měřítku. Koncentrace řas v jejích reaktorech je zhruba pětkrát vyšší oproti běžným reaktorům na produkci mikroorganismů.
Další krok ke čtení myšlenek udělali v Německu
Vědcům z technologického institutu v německém Karlsruhe se podařilo dekódovat mozkové signály a převést je do podoby digitálního textu.
Rozsah uplatnění takové technologie je nedozírný – lidem by umožnila přímou komunikaci se stroji a spisovatelům by napsání knihy trvalo místo měsíců jen několik dnů, napsali v Trends&Design. Vzhledem k tomu, že lidská lebka funguje jako filtr užitečného signálu, využili vědci pro svůj experiment sedm pacientů, kteří mají kvůli léčbě epilepsie zavedené mikroelektrody přímo do mozku. Po napojení elektrod na příslušné dekodéry pacienti četli z obrazovky text. Ten byl následně pomocí počítačového programu převedený do psané podoby.
Aby program správně interpretoval mozkové signály, zaznamenávali vědci mluvený projev také pomocí mikrofonů. Program si poté ze záznamu řeči a mozkové aktivity vytvořil slovník. Pro finální převod do textu ale byly použity výhradně signály z elektrod v mozku.
Přestože je použitá technologie teprve na začátku své cesty ke komerčnímu využití, výsledky experimentu jsou více než povzbudivé. Chybovost v převodu mozkových vln do textové podoby byla v rozsahu od 25 procent do 50 procent v závislosti na použitém způsobu dekódování.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
