Zařízením sociální péče by měly s trochou štěstí nastat lepší časy. Vedle toho, že ministryně Michaela Marksová dokázala najít 720 milionů, které už loni odmítl dát na platy Andrej Babiš, by se snad zdravotní sestry v zařízeních sociální péče měly dočkat stejných úhradových podmínek, jako mají sestry v domácí péči. Vyplývá to ze zápisu středečního jednání v poslanecké sněmovně.

 

Na zasedání vlády, které skončilo po půlnoci ze středy na čtvrtek, se podařilo schválit, že sociální služby budou letos dofinancovány částkou 720 milionů korun. „Vláda se loni usnesla, že zvýší platy ve veřejné sféře. Řeklo se, že speciálně sociálním službám se vyčlení 750 milionů korun, ze kterých se budou financovat mzdy a platy pracovníků. Jedná se o obor, který je velmi podfinancovaný – musíme si uvědomit, že to jsou pracovníci, kteří se starají o klienty ve velmi složitých životních situacích, a práce je to velmi psychicky náročná, protože tam často pacienti umírají na těžké choroby. I s navýšením jsou ale pracovníci placeni stále relativně málo. Jenže poté, co vláda navýšení schválila, došlo k opakované nedohodě s ministerstvem financí, které v konečném důsledku navýšit částku odmítlo. Začala druhá polovina roku a kraje skutečně vidí, že peníze chybí, přičemž bylo vyčísleno, že schází 720 milionů korun – třicet milionů se podařilo někde najít. Hledali jsme cestu, kde tyto peníze hledat, protože jinak by to pro řadu sociálních služeb znamenalo dramatické omezení nebo dokonce zánik, což by nikdo z nás nechtěl. MPSV našlo 300 milionů a 420 jsme chtěli po ministerstvu financí. To ale odmítlo, a tak jsme nakonec byli nuceni najít i částku 420 milionů. Převod peněz z našeho resortu tak vláda nyní schválila, což je dobrá zpráva pro všechny uživatele sociálních služeb,“ popsala na včerejším brífinku ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Že částka skutečně bude stačit, potvrzují i sami poskytovatelé. „Jde o sumarizaci objemů finančních prostředků z vyhodnocení požadavků poskytovatelů sociálních služeb na dotace pro jednotlivé kraje ze začátku roku. Měla by být dostatečná pro dokrytí všech podporovaných sociálních služeb v krajích,“ potvrzuje viceprezident pro pobytové služby Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Procházka.

Mohlo by vás zajímat

„Dofinancování sociálních služeb je reakce MPSV vyvinutá díky tlaku některých poskytovatelů, kteří po rozdělení dotací zjistili, že službu nemohou poskytovat, protože se jim nedostávají finanční prostředky. Jedná se často o služby, které z důvodu nějaké chyby nedostaly žádnou dotaci, či služby, které jsou podfinancovány. K tomuto problému dochází proto, že financování nemá svoji  pravidelnou a jasnou podobu, poskytovatelé se naučili žít ze dne na den a snaží se každým rokem využít všech zdrojů na maximum. Tento problém bude odstraněn rovným přístupem k finančním prostředkům – nastavením průměrných nákladů, které pak budou určitým procentem financovány. Jistota financování v dalších letech odstraní podobné nekoncepční kroky, jako například dofinancování sociálních služeb,“ říká ředitelka Střediska sociálních služeb Prahy 9 Michaela Žáčková.

Peníze z dávek pro nezaměstnané

Dofinancování bude hrazeno z vnitřních rezerv a nespotřebovaných výdajů MPSV. Původně mělo být 420 milionů zajištěno z kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně z položky Vládní rozpočtová rezerva, s tím ale vyslovilo nesouhlas ministerstvo financí.

„Každý měsíc u jednotlivých dávek monitorujeme, kolik je čerpáno – někde je to třeba na 104 procentech, jinde jsme na 95 procentech. S tím, jak se vyvíjí zaměstnanost, to vypadá, že v podpoře v nezaměstnanosti finanční prostředky zbydou. Svým způsobem důvěřujeme stavu na trhu práce a riskujeme, že když dáme peníze z podpory v nezaměstnanosti na sociální služby, budou nám chybět. Vývoj ale napovídá, že chybět nebudou,“ vysvětluje Michaela Marksová.

Na které typy služeb kolik půjde, si nyní rozhodnou kraje. „Letos se dotace rozdělují poprvé přes kraje, které určují, na jaké druhy služeb to chtějí použít. Budou tedy muset udělat dotační řízení, aby byl proces transparentní. Právě proto jsme také trvali na tom, aby se o přidělení rozhodlo před vládními prázdninami a kraje měly prostor finance utratit,“ dodává ministryně.

V roce 2015 bylo na sociální služby vyčleněno 7,85 miliardy korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí však letos eviduje celkový požadavek na dotace ze strany poskytovatelů ve výši 11,766 miliardy korun, prostředky ze státního rozpočtu je tak pokrývají pouze ze 67 procent. Stát ovšem letos podle předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníkové dal sociálním službám i přes zvýšení financí méně peněz na dotacích než v roce 2007. Počet lůžek v domovech pro seniory přitom od roku 2007 vzrostl zhruba o tři tisíce.

Co se týče peněz, které by měly jít z rozpočtu na sociální služby příští rok, bude MPSV požadovat 9,97 miliardy korun – 9,7 miliardy má jít na kraje, 200 milionů na programy s nadregionálním či celostátním charakterem a 70 milionů na mimořádné situace. To je adekvátní suma i podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb. „V tuto chvíli by byla pro optimální pokrytí stávající sítě sociálních služeb v ČR na příští rok potřeba částka ve výši 9,5 až 10 miliard korun,“ uvádí Jiří Procházka.

Nemocných klientů přibývá, zdravotních sester je ale méně

Výsledek vládního rozhodnutí vítá i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP). „Věříme, že se tímto zvýšeným objemem financí zlepší pracovní podmínky a vyřeší se problémy zařízení, které v prvním kole dotačního řízení dostaly méně peněz,“ píše OSZSP.

Nejen o dofinancování sociálních služeb pro letošní rok a výhledu na rok příští se přitom mluvilo na jednání, které zasedání vlády ve středu předcházelo. Ve sněmovně se při něm sešli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Procházka a členové komise Rady Asociace krajů ČR pro sociální záležitosti náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Ivana Stráská a náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák. Ministr Babiš přitom na jednání opětovně sdělil, že nemá dostatek informací o oprávněnosti požadavku na dofinancování služeb, ale mimo to hlavně nemá na dofinancování v rozpočtové rezervě peníze. Stát podle něj musel zaplatit kauzu ProMoPro a tyto finance budou chybět. Vyzval proto MPSV, ať si finance najde ve svých rezervách.

Tématem ovšem byly také úhrady zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Podle ministra Němečka se už podařilo dohodnout zvýšení úhrad ze zdravotního pojištění a sociální zařízení podepisují s VZP nové dodatky k úhradě ošetřovatelské péče. Jak ministryně Marksová, tak Svatopluk Němeček si jsou vědomi toho, že systémová náprava vyžaduje finance minimálně v objemu jedné miliardy, možná ještě vyšší. Pro příští rok se už oba ministři dohodli, že by se úhrada odbornosti 913, tedy všeobecná sestra v sociálních službách, měla srovnat s úhradami odbornosti 925 čili všeobecné sestry v domácí péči. Že má Svatopluk Němeček znovu s VZP projednat nutnosti indikace ošetřovatelské péče klientům pobytových zařízení a při tvorbě úhradové vyhlášky na rok 2016 obě odbornosti sjednotit, potvrdil i premiér Sobotka. O problému hrazení péče zdravotních sester v zařízeních sociálních služeb jsme psali zde.

Podle Dagmar Žitníkové se přitom situace v mnoha zařízeních řeší na úkor zaměstnanců a v neprospěch klientů. Ačkoliv obyvatelé domovů stárnou, jsou polymorbidní a jejich zdravotní potíže jsou závažnější než před deseti lety, počet sester se stále snižuje – v některých zařízeních dokonce nejsou sestřičky vůbec nebo je tam jedna na dvě stovky klientů. Celkově v sociálních službách pracuje 5862 všeobecných sester, jejichž mzdové náklady představují 2,5 miliardy. Ze zdravotního pojištění ovšem do systému jde jen 1,2 miliardy, a to navíc nejen na platy a mzdy, ale také na zdravotnický materiál. Pokud by se sestry přitom měly zaplatit z výkonů hrazených ze zdravotního pojištění, tak v systému chybí dvě miliardy korun.

Úhrada podle potřeb pacienta

Bohuslav Sobotka také vyzval oba resorty, aby navrhli koncepční řešení úhrad dlouhodobé péče. K tomu už byl učiněn první krok 23. června, kdy se v Domově pro seniory v Benešově sešli oba ministři, ředitel VZP Zdeněk Kabátek, odbory, zástupci krajů, náměstci ministerstev a sociální partneři. „Oba ministři tam deklarovali, že chtějí vytvořit zákon o sociálně-zdravotních službách, který bude jasným způsobem definovat, na co je nárok a na co ne,“ řekl na slyšení v senátu, které proběhlo minulý týden, náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL).

„Pobytové služby pro seniory je jen jedna oblast v sociálních službách, ale tvoří 60 procent výdajů. V této kategorii nám pomůže dohoda s ministerstvem zdravotnictví, na které pracujeme. Problém je, že se za posledních deset let výrazně zhoršil zdravotní stav seniorů, kteří v těchto zařízeních pobývají. Před deseti lety tam byli lidé víceméně soběstační, dnes je tam ale větší podíl lidí, kteří už jenom leží, jsou na vozíku nebo trpí například Alzheimerovou chorobou, takže se jejich zdravotní stav výrazně zhoršuje a je třeba vyšší podíl zdravotnické péče. Na to v tuto chvíli nemáme systém dobře nastavený, takže jsou tam podobní pacienti jako v LDN, které patří pod ministerstvo zdravotnictví. Nyní připravujeme systém, který by financoval člověka podle toho, co mu je a jaké má potřeby, a ne podle toho, zda je v zařízení, které patří pod zdravotnictví nebo MPSV,“ přiblížila na dotaz Zdravotnického deníku Michaela Marksová.

Na zákon o sociálně-zdravotních službách se těší i poskytovatelé. „Očekáváme narovnání finančních toků z jednotlivých zdrojů, zejména však z veřejného zdravotního pojištění. Zde je v současnosti největší rozdíl mezi náklady za poskytovanou ošetřovatelskou péči a úhradou,“ říká k tomu, co by měl zákon zjednat, Jiří Procházka.

Michaela Koubová, Zdena Kolářová