Nejpostiženější skupinou pracovníků z hlediska nahlášených nemocí z povolání jsou horníci, hned za nimi zdravotníci spolu s pracovníky sociálních služeb a třetí příčku zaujímají zaměstnanci automobilek. Zatímco horníky nejvíce trápí nemoci plic, zdravotníky již tradičně svrab a v loňském roce výjimečně i spalničky, což bylo dáno lokální epidemií v Ústeckém kraji. Vyplývá to z údajů Zprávy o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví na úseku ochrany zdraví při práci za rok 2014. Takovou zprávu každoročně předkládá ministerstvo zdravotnictví Radě vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, v termínu do 30. září.
Nejvíc profesionálních onemocnění vzniklo v roce 2014 v odvětví „těžba a úprava černého a hnědého uhlí“, a to 214 onemocnění, tj. 17,1 % všech případů. Odvětví „zdravotní péče“ se 164 onemocněními, tj. 13,1 % hlášených případů, zaujímá druhé místo. K němu můžeme připočítat i „Pobytové služby sociální péče“, kde bylo zaznamenáno 51 onemocnění (4 %). Odvětví „Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů“ zaujímá třetí místo se 146 případy, které tvoří 11,7 % celkového počtu.
Onemocnělo 97 sester a 13 lékařů
Mohlo by vás zajímat
Pokud budeme počítat zdravotní a sociální péči dohromady převažovaly zde jednoznačně přenosné a parazitární nemoci z povolání. Celkem bylo zaznamenáno 171 případů, z toho 79krát svrab a 63krát spalničky. Jiná onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 38krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho zánět šlachové pochvy předloktí 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát, zánět šlachových úponů na vnější straně pažní kosti 2krát a artróza zápěstí jednou), průduškové astma 3krát a alergická rýma 2krát.
Onemocnělo celkem 97 sester, 37 pracovníků v sociálních službách, 24 sanitářů, 16 uklízečů, 13 lékařů, 8 fyzioterapeutů, 5 ošetřovatelů, 4 kuchaři, 2 zdravotnické asistentky, 3 administrativní pracovnice, 3 pečovatelky, 3 radiologičtí asistenti, 2 poštovní manipulátorky, 2 zubní laboranti, dále onemocněla zdravotnická laborantka, zubní instrumentářka, provozní, recepční a jeden zubní technik.
Počet nakažených zdravotníků zákožkou svrabovou je sice vyšší než loni, ale nevybočuje zatím příliš z počtu posledních let, kdy je svrab tradičně nejčastějším profesionálním onemocněním zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. Ti jsou buď v úzkém kontaktu s nakaženými, nebo s jejich oblečením či ložním prádlem. Stoupá však výskyt v populaci obecně, loni bylo v česku již 4 tisíce případů svrabu, v médích někteří lékaři vyslovili předpoklad, že příčinou je nárůst lidí v sociální nouzi.
Příznivým trendem je nízký výskyt žloutenky (přesněji hepatitidy), která kdysi bývala hlavní profesionální nemocí zdravotníků, vloni byly zaznamenány pouze čtyři případy v rámci všech povolání a pouze jeden z nich tvořila hepatitida typu A (ostatní E)
Zdravotníci by se měli očkovat proti spalničkám
Pokud jde o spalničky, došlo k ojedinělé lokální epidemii v Ústeckém kraji, onemocnění bylo hlášeno u zdravotních sester, lékařů a pracovníků sociálních služeb pracujících na infekčních a dětských odděleních a v domovech sociální péče. Původcem epidemie (nikoliv však jediným) byl 47letý muž, který onemocněl po návratu z Indie. Spalničky od něj prokazatelně chytilo 7 lidí, kteří se účastnili na konci ledna společného happeningu. Další ohniska vznikla zavlečením nákazy mezi zdravotníky. Celkem bylo v období únor- srpen hlášeno 305 podezření na spalničky, u 69 z nich ale bylo onemocnění pak vyloučeno. Maximum nemocných spalničkami bylo ve věku 35 – 44 let celkem 102 případů (43,2%). Podle údajů Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem onemocnělo 88 zdravotníků, je tedy zřejmé, že ne všechny případy byly nakonec nahlášeny jako nemoci z povolání. Hygienici přistoupili k očkování 186 zdravotníků, ani jeden z těch, co vakcínu obdrželi, pak již neonemocněl. Odborníci se nyní zamýšlejí nad tím, co bylo příčinou epidemie a jak jí propříště zabránit. Protože velká část lidí byla očkována a přesto onemocněli, připadá v úvahu problém s použitou vakcínou, která je citlivá na tepelné vlivy a mohlo s ní být nesprávně manipulováno. Na pozadí může stát i starší očkovací schéma v minulých letech, kdy se používala jedna dávka a také tzv. vyvanutí imunity, čili příliš dlouhý čas od provedení očkování.
Jak uvedl na hradeckých vakcinologických dnech loni na podzim ředitel KHS Ústeckého kraje Josef Trmal „možnost epidemií spalniček je v České republice stále aktuální a při příznivé souhře okolností k epidemii může dojít“. Vnímavá je zvláště skupina dospělých osob narozených mezi rokem 1970 – 1980. Podle Trmala by se měla monitorovat kolektivní imunita populace v pravidelných intervalech a reagovat na zjištěné výsledky. Také by se měla zlepšit dostupnost očkování zdravotníkům a doporučovat očkování proti spalničkám osobám cestujícím do zahraničí.
Silikózy a nemoci z hluku klesají
Vrátíme-li se k nemocem z povolání u jiných profesí, pak u horníků tradičně dominují silikózy („zaprášení plic“ s následky jako je plicní hypertenze, nádory, obstrukce atd) a pneumokoniózy (širší pojem) způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého. Tyto nemoci byly loni nahlášeny u 150 horníků. Oproti minulosti jsou však jejich počty podstatně nižší, což je prý důkazem účinnosti preventivních opatření, zejména vyřazování horníků z rizikové práce po vyčerpání nejvyšší přípustné expoziční doby.
Bronchiálním astmatem nebo alergickou rýmou onemocnělo 56 zaměstnanců, nejvíce z odvětví výroby motorových vozidel (15 případů), nejčastější příčinou onemocnění byly látky izokyanáty (reaktivní chemické látky používané k výrobě polyuretanu, ten pak slouží například tepelné izolaci).
Stále ještě jsou zaznamenávány nové případy rakoviny plic a nádorů kůže (8 zaměstnanců) z radioaktivních látek u lidí, kteří pracovali od padesátých do osmdesátých let v uranových dolech. Doba latence těchto onemocnění totiž může být 30 až 60 let.
Tím se od chemických dostáváme k fyzikálním příčinám. Tady nejčastější příčinou nemocí z povolání jsou nemoci periferních nervů z přetěžování končetin. Týká se například pracovníků při výrobě motorových vozidel.
Porucha sluchu způsobená hlukem byla zjištěna pouze u 17 osob. „Velmi nízký počet hlášených profesionálních poruch sluchu je možno pokládat za příklad účinnosti prováděné prevence a dostupnosti individuální ochrany sluchu,“ pochvaluje si ministerská zpráva.
Další větší skupinou jsou nemoci způsobené prací s vibrujícími nástroji, bylo jich hlášeno 154. Mohou se projevit poškozením cév rukou a periferních nervů – poškozenými bývají zámečníci a horníci.
Mezi kožní následky převažují kontaktní alergické dermatitidy, které se vyskytly u 147 pracovníků.
Statistika zachytila i nemoci z povolání osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), ale našla všehovšudy jen šest případů, u dvou kameníků byla diagnostikována silikóza a u dalších došlo k různým typům přetížení končetin či kloubů – dva lesní dělníci, klempíř, topenář.
Počet případů je ve skutečnosti vyšší
Celkem bylo v České republice loni hlášeno 1 250 případů profesionálních onemocnění. Ve srovnání s rokem 2013 byl zaznamenán nárůst počtu případů o cca 23 %.
„Nicméně je třeba konstatovat, že i přes nárůst hlášených profesionálních onemocnění v roce 2014 je jejich počet pravděpodobně podhodnocený, neboť se zde uplatňují některé negativní jevy, zejména disimulace pracovníků, kteří z obavy ze ztráty zaměstnání své potíže při preventivních prohlídkách nepřiznávají,“ uzavírá zpráva ministerstva zdravotnictví.
-cik-
