Německé gynekology pobouřil výsledek průzkumu, který nechala vypracovat Bertelsmannova nadace. Nastávajícím matkám prý věnují příliš péče a zadělávají jim na psychické problémy. 

 

Nová studie Bertelsmannovy nadace tvrdí, že těhotné ženy v Německu jsou vyšetřovány více, než je opravdu potřeba. Kvůli tomu jsou rodičky úzkostlivější a častěji se rozhodují pro císařský řez. Proti takové interpretaci průzkumu se okamžitě zvedla vlna kritiky ze strany německých gynekologů i Německé společnosti pro gynekologii a porodnictví.

Až 29 vyšetření ultrazvukem

Mohlo by vás zajímat

Proč podle studie nastávající matky dobrovolně absolvují tolik „nadbytečných“ vyšetření? „Těhotné často spojují kvalitu péče s množstvím vyšetření. Pokud je lékař při doporučení některých výkonů zdrženlivý, považují to ženy často za nedostatečnou péči a hledají jiné možnosti u dalších lékařů“, tvrdí jedna z autorek Rainhild Schäfersová.

Autorky studie oslovily téměř 1300 žen, které porodily dítě mezi listopadem 2013 a říjnem 2014. Výsledky průzkumu srovnala nadace s oficiální směrnicí německého ministerstva zdravotnictví. Ta říká, jaká vyšetření by měly těhotné ženy podstoupit. Podle studie však 99% dotázaných absolvuje během těhotenství mnohem více ošetření, než je doporučeno.

A které procedury jsou tedy podle německých předpisů „navíc“? Jedná se o CTG vyšetření (kardiotokografie), které pomáhá zaznamenat srdeční ozvy plodu a stahy matčiny dělohy. Podle platného „doporučení“ by mělo být toto vyšetření použito pouze v určitých případech, například hrozí-li předčasný porod, nebo pokud žena čeká vícerčata.

Nadužívaný je také ultrazvuk – pro normální nekomplikované těhotenství se počítá s třemi takovými vyšetřeními. V Německu ale 80 % „zdravých“ rodiček absolvuje čtyři a více vyšetření ultrazvukem. Rekord prozatím drží matka, která jich podstoupila 29. V průměru tedy těhotné ženy v Německu absolvují skoro 8 vyšetření ultrazvukem.

Vliv na psychickou pohodu matek

Podle autorek studie není fenomén přílišné péče bez následků na psychiku těhotných žen: „Kvůli množství vyšetření vnímají nastávající matky své těhotenství patologicky a téměř jako formu nějaké nemoci“. Studie svá zjištění opírá také o postoj amerických a kanadských zdravotnických organizací, které odmítají provádět neopodstatněná vyšetření ultrazvukem. Podle nich totiž nebylo doposud dostatečně prokázáno, že ultrazvuk nemá vedlejší účinky na plod.

Průzkum ukázal, že se téměř neliší počet vyšetření u žen s neproblematickým těhotenstvím a těch, u kterých lékař objevil možnou komplikaci – např. nutnost předčasného porodu, cukrovku nebo překročení termínu porodu o více než šest dní. Až 80 % žen přitom za tyto služby musí platit.

Více technických možností, více kontrol

Gynekologové se ale ohrazují, že by takové množství kontrol dělali kvůli vlastnímu zisku: „Intervaly mezi jednotlivými vyšetřeními zkracujeme pouze, když zjistíme, že se jedná o rizikové těhotenství a rozšířená péče je tedy na místě“. Tím, že v současné době rodí stále více žen ve vyšším věku, s velkou nadváhou, vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, se také přirozeně zvyšuje průměrný počet nutných prohlídek.

Podle gynekologů souvisí vyšší četnost prohlídek i s tím, že existuje mnohem více možností diagnostiky než před deseti či dvaceti lety, kdy byla oficiální směrnice vydána. Podle ní se ovšem řídí zdravotní pojišťovny, které vyšetření navíc uhradí, pouze pokud je odůvodněné.

„Diagnostická opatření, která mají smysl – test na toxoplazmózu nebo streptokoky, budeme našim pacientkám doporučovat i nadále. Bez ohledu na to, že je pojišťovny nehradí,“ uvedli zástupci německého svazu gynekologů.

Podle lékařů tedy nejde o zbytečné předepisování léků nebo procedur během těhotenství. Vyšetření naopak přispívají ke snížení rizika různých onemocnění u plodu. „Včasné odhalení mimoděložního těhotenství, nitroděložního hematomu nebo myomu už zachránilo mnoho životů. Screening v prvním trimestru může dokonce předejít potratům tím, že se zabrání nadbytečným invazivním aminocentézám,“ dodávají.

Vyšetření usnadňují porodníkům práci

Mnoho těhotných žen si také nechává udělat snímek z ultrazvuku. Lékaři na požádání takový snímek pořídí, protože nedochází k žádnému ohrožení dítěte. „Proto je nesmysl tvrdit, že časté ultrazvukové snímky by vedly k císařskému řezu,“ uvedla Německá společnost pro gynekologii a porodnictví ve svém prohlášení.

Studie také kritizuje časté měření srdeční frekvence nebo děložních stahů. Gynekologové ovšem namítají, že právě tyto údaje pomáhají lékařům při posouzení těhotenství. Díky nim se dají odlišit lehké kontrakce od opravdových děložních stahů, což může zamezit zbytečnému podávání tišících prostředků těhotné ženě.

Podle porodníků jsou téměř všechny diagnostické výkony nabízené těhotným podložené důkazy, i když s nimi oficiální směrnice nepočítá: „Je naprostý nesmysl, že by gynekologové či porodníci nabízeli těhotným taková vyšetření jen kvůli finančnímu zisku,“ vysvětlují.

Lékaři ve své kritice studie Bertelsmannovy nadace ještě přitvrzují: „Již samotná formulace otázek a interpretace výsledků jako by chtěla zdiskreditovat úspěchy posledního půlstoletí zdravotní péče o těhotné. Za tuto dobu se podařilo snížit kojeneckou úmrtnost desetinásobně. Díky tomu patří německé porodnictví ke světové špičce.“ Jakákoli razantní změna tohoto systému by podle gynekologů zaručeně zhoršila péči o matku i dítě.

Gita Vašíčková