Příspěvek na péči by se měl zvýšit. Větší změny v systému posuzování závislosti jsou ale nejisté

Lidé, kteří čerpají příspěvek na péči, by měli dostat od poloviny příštího roku více peněz. Přichází s tím novela zákona o sociální péči, kterou by měla vláda projednávat na konci srpna. Změn by se pak měla dočkat také prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách, která upravuje způsob posuzování míry závislosti. Národní rada zdravotně postižených (NRZP) ovšem varuje, že se úpravou neřeší základní problém současného systému, který znevýhodňuje pacienty s duševním onemocněním.

„Návrhy změn neřeší komplex problémů s posuzováním míry závislosti. Je to pouze jakýsi administrativní nástroj, který se neustále opírá o deset základních životních potřeb, které byly schváleny za ministra Jaromíra Drábka. Považujeme celý systém za chybný, protože nezohledňuje časovou dimenzi péče. Zároveň zůstává, že rozhodující úlohu má v posuzování míry závislosti neustále posudkový lékař,“ píše u připomínek k prováděcí vyhlášce 505/2006 zákona o sociálních službách předseda NRZP Václav Krása.

NRZP přitom o změnu systému usiluje dlouhodobě. Kritizovala už předchozí způsob posuzování závislosti, který fungoval do roku 2012 a byl založen na hodnocení dle 36 úkonů. Právě k tomuto systému by se přitom chtěla vrátit poslankyně Jana Hnyková (Úsvit) a s ní dalších deset poslanců z různých politických stran (vyjma TOP 09), kteří na konci června představili novelu zákona o sociálních službách vracející posuzování stupně závislosti do stavu před Drábkovou změnou.

Mohlo by vás zajímat

Krize ve VoZP pokračuje: zástupce MPSV se postavil na stranu Babiše

„Navrhované změny dvou paragrafů zákona o sociálních službách vrací jejich obsah do doby před změnami provedenými Parlamentem ČR v rámci tzv. úsporných balíčků. Současné platné znění se z hlediska osob žádajících o příspěvek na péči neosvědčilo, mnoha osobám pobírajícím tuto dávku byl příspěvek snížen nebo dokonce odebrán, a to nikoliv proto, že by se změnil – zlepšil jejich zdravotní stav a způsobilost, ale proto, že v rámci nového systému „jsou administrativně považováni“ za soběstačnější, než ve skutečnosti jsou. Noví žadatelé o příspěvek na péči jsou v mnoha případech zařazeni do nižšího stupně závislosti na pomoci druhé osoby, než umožňují jejich skutečné možnosti zvládat základních životní potřeby,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.

Zdena Cupková ze Sdružení zdravotně postižených v ČR na brífinku konaném po představení novely řekla, že žádá MPSV o změnu systému už od začátku působení současné vlády. Ministerstvo přitom přislíbilo, že novou koncepci zpracuje (což potvrdilo na dubnovém semináři o příspěvku na péči, který se konal ve sněmovně), dosud tak ale neučinilo. Proto nakonec sdružení oslovilo poslankyni Hnykovou, zda by jako přechodné řešení, dokud koncepce nebude připravena, nenavrhla návrat k dřívějšímu systému. Změnu v posuzování závislosti pak žádá také petice za spravedlivý příspěvek na péči, která v červnu dorazila do sněmovna s 11 400 podpisy.

NRZP: Potřebujeme kolektivní posuzování a zohlednění časové dimenze péče

Podle NRZP ovšem znovuzavedení systému fungujícího do roku 2012 situaci příliš nezmění. „Návrh neřeší základní bolest systému, a to způsob posuzování. V doprovodném memorandu bylo uvedeno, že návrh se předkládá proto, že minulý systém posuzování podle 36 úkonů byl velmi dobrý, osvědčil se a většina posuzovaných osob byla spokojena. Velký problém je především v systému posuzování a skutečnosti, že MPSV dostatečně rychle nepřipravuje nový způsob posuzování míry závislosti. Tento nový způsob by se měl odvíjet především od týmového posouzení, kde by byl sociální pracovník, ergoterapeut, psycholog nebo psychiatr, posudkový lékař. Hodnocení by se mělo odvíjet především od časové potřebnosti služeb, tak jako je to v Německu či Rakousku. NRZP ČR, řada organizací i jednotlivců kritizovali posuzovací mechanismus podle 36 úkonů, protože docházelo k řadě pochybení. Tato skutečnost vedla bývalého ministra Drábka k tomu, že se pustil do tvorby nového způsobu posuzování. Ten vykazuje buď stejné, nebo obdobné chyby jako minulý způsob. Je to tím, že právě není řešen způsob posuzování. Můžeme pořád měnit kritéria, ale pokud nezměníme systém, bude vznikat mnoho nespravedlnosti. Přijetí tohoto návrhu považuji za velmi problematické, protože by vznikl zmatek, které posuzování je správné a které není. Došlo by pravděpodobně znovu k přeposouzení příjemců příspěvku na péči, který jim byl přiznán v posledních třech letech. Systém 36 úkonů neuměl vůbec posoudit míru závislosti například u lidí s poruchami autistického spektra, u lidí s duševním onemocněním a podobně. Tito lidé právem kritizovali minulý systém posuzování a právem kritizují i ten současný,“ komentuje novelu Václav Krása.

Jak by tedy podle NRZP měl nový systém – vedle zmiňovaného kolektivního posuzování – vypadat? „Především by se měla zkoumat časová dimenze služby. Každý úkon by tedy měl být časově ohodnocen a příspěvek by měl být přiznáván na základě časové potřeby. Současný systém je velmi nepřesný v tom, že stanoví, které úkony člověk dokáže a které ne. Jenže některé úkony děláte častěji a jiné vůbec. Navíc to, že se člověk dokáže obléknout, ještě neznamená, že se oblékne správně – k tomu často potřebuje dohled. Vždycky to dokumentuji na příkladu, zda člověk dokáže vstát z postele. To řada lidí s duševním onemocněním dokáže bez problémům, ale vstanou třeba ve tři hodiny ráno a někam chtějí jít. Tyto věci ale systém nedokáže postihnout, a přitom jsou zásadní, protože charakterizují kvalitu jednotlivých úkonů a jejich reálnost. Současný systém umí říct jen „umíš či neumíš“, ale neřeší, v jakých souvislostech, kvalitě či adekvátnosti úkonu. Kvůli tomu skoro nedokážeme pomoci lidem s duševním onemocněním. U některých je nemoc cyklická a projevuje se v určitých intervalech, což také nedokážeme ošetřit. To všechno vyžaduje komplexní změnu – všechny dílčí změny neřeší základní problém. Teď se projednává novela vyhlášky 505/2006, k níž jsme dávali připomínky, ale jde o dílčí změnu, která nebude mít valného úspěchu. Určitě to lidem neublíží, určitě to není úplně špatně, ale systémovou změnu to neřeší. Bohužel se mi zdá, že na ni vláda a ministerstvo v tomto volebním období rezignovali,“ řekl pro ZD Krása.

Příspěvků na péči přibývá. Kvůli stárnutí populace

MPSV ale vidí problém z trochu jiného úhlu. „Z dat a údajů, kterými MPSV disponuje, vyplývá, že změny v oblasti  sociálních služeb účinné od 1. ledna 2012 zajistily kontinuitu posuzování i nároků osob se zdravotním postižením na příspěvek na péči. V případě osob starších 18 let věku se počet poživatelů příspěvku na péči z důvodu uznaného stupně závislosti zvýšil od roku 2012 do roku 2014 o cca 10 tisíc oproti roku 2011 a počet osob do 18 let, kterým na základě posouzení stupně závislosti náleží příspěvek na péči, vzrostl ve stejném období  o cca 4,2 tisíce. Při kontrolních lékařských prohlídkách se neprokázalo „hromadné“ snižování stupně závislosti. Z hlediska zdravotního stavu a zdravotních příčin stupně závislosti a nároku na příspěvek na péči nebylo prokázáno znevýhodnění některé skupiny osob se zdravotním postižením. Proto je nezbytné velmi zodpovědně a ve všech souvislostech zvažovat případné systémové změny, jejich obsah a rozsah,“ uvedlo na dotaz ZD MPSV.

S argumentem, že se zvyšuje počet uživatelů příspěvku na péči a systém se proto osvědčil, ale NRZP zásadně nesouhlasí. „V Evropě je zcela standardní, že počet příjemců příspěvku na péči činí pět až deset procent populace. U nás je to 3,2 procenta. V Rakousku, které má o milion lidí méně než Česká republika, je 450 tisíc příjemců příspěvku na péči, u nás je jich nyní zhruba 335 tisíc. Počet příjemců příspěvků logicky stoupá, protože stárne populace, lidé se dožívají vyššího věku a ve stáří už potřebují pomoc. Schopnosti sebeobsluhy se výrazně snižují a jsou vyšší nároky na potřebu péče,“ zdůrazňuje Krása s tím, že lidé s autismem či duševní poruchou mají s uznáváním příspěvku nadále problém.

Ne všichni se ale domnívají, že ke změně je potřeba zcela nový koncept posuzování míry závislosti. Podle Lenky Kohoutové, ředitelky pražského Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická a expertky ODS na sociální problematiku, by stačilo „dotáhnout“ současnou úpravu.

„Nemá cenu měnit systém, ale jeho provádění. To jsem už jako poslankyně dostala do zápisu výboru pro sociální politiku, kde jsme vyzvali tehdejšího ministra Drábka, aby nový stav, který koresponduje s mezinárodní klasifikací ICF, vyhláškou takzvaně přiznal. To znamená, že by se posuzovalo podle deseti kritérií, která mají dalších mnoho podbodů. Pan ministr toto neudělal. Nyní by zcela stačilo ponechat stávající systém, přiznat si, že se posuzuje podle mezinárodních pravidel, a základ by byl hotov,“ přiblížila pro ZD Lenka Kohoutová. „Nutností pak je, aby posuzoval jeden odborný tým, tedy posudkový lékař s proškoleným asistentem v ICF. Posudek odborného lékaře by měl být pro posudkové lékaře závazný, ti ho ovšem mnohdy neuznávají. Stejně tak bych považovala za důležité, aby odborný lékař, pokud napíše cokoliv nekorektně, za toto nesl plnou odpovědnost, stejně jako ten, kdo posuzuje,“ doplňuje Lenka Kohoutová.

Dvě varianty navyšování příspěvku na péči

Zatímco osud systému posuzování závislosti je zatím ve hvězdách, se zvýšením příspěvku na péči to vypadá nadějněji. Na jednání 21. července, kterého se vedle NRZP účastnil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) a poslankyně Radka Maxová (ANO), bylo dohodnuto, že se příspěvek na péči zvýší od poloviny příštího roku buď o deset procent, nebo o pět procent a o dalších pět procent na začátku roku 2017.

„Cílem novely je zvýšení částek příspěvku na péči, aby bylo alespoň částečně reagováno na pokles jeho reálné hodnoty. Od roku 2007, kdy byl příspěvek na péči zaveden, došlo v jeho výši jen k dílčím změnám. Přitom všechny ekonomické veličiny, které mají k této nepojistné dávce určitou vazbu, rostly v rozmezí od 20 do 50 procent,“ píše se v důvodové zprávě k novele zákona o sociálních službách, která má navýšení zajistit. Navrhované zvýšení příspěvku na péči o deset procent by přitom mělo znamenat nárůst ročních mandatorních výdajů na dávku (bez nákladů na administraci) ve srovnání s rokem 2015 minimálně o 2,1 miliardy korun. Část vynaložených prostředků se ovšem vrátí do systému sociálních služeb prostřednictvím plateb klientů registrovaným poskytovatelům.

„Vláda bude pravděpodobně koncem srpna projednávat tuto novelu zákona a bude posuzovat obě varianty navýšení příspěvku na péči. NRZP ČR je přesvědčena, že výše příspěvku v žádném případě neodpovídá cenové relaci služeb, a proto je nezbytné navýšit příspěvek na péči o deset procent již od 1. července 2016,“ apeluje Václav Krása.

Podle Lenky Kohoutové je zvyšování příspěvku sice pěkné, stát by se ale měl také přesvědčit, zda peníze skutečně putují na to, na co jsou určeny. „V současné době pobírá cca 330 tisíc OZP příspěvek na péči, což je cca 21 miliard z rozpočtu MPSV. Není ovšem kontrolováno, zda je příspěvek vynakládán na skutečnou péči či nikoliv – takto je v podstatě kontrolována pouze ústavní péče, která by však neměla být péčí základní. Pokud chceme zvyšovat příspěvek na péči, pak bych byla pro u lidí, kteří si péči prokazatelně nakupují a jsou v domácí péči nebo o ně doma pečuje člen rodiny. Dále bych přidala pouze ve třetím a čtvrtém stupni závislosti. Přidat je jedna věc. Druhá je, že stát přispívá na péči a vlastně neví, jak je zajišťována – to by se mělo změnit především. 21 miliard na péči není zase tak málo,“ domnívá se Kohoutová.

Zároveň se v podle ní v této souvislosti zapomíná ještě na jednu podstatnou věc. „To, o čem se vůbec nehovoří a co by se mělo jako velké téma začít diskutovat, je to, pokud člen rodiny pečuje o někoho například 15 až 20 let a nemůže chodit do práce, je pak nezaměstnatelným. Takový člověk má jeden z nejnižších starobních důchodů. Sem bychom měli napínat své síly také. U člena rodiny, který po delší časový úsek o někoho pečuje, by se měl důchod počítat například s nějakým plusovým koeficientem. Za to, že pečoval, šetřil státu každý měsíc desetitisíce, které by stát musel vynaložit za ústavní péči,“ zdůrazňuje Lenka Kohoutová.

Michaela Koubová