VZP spouští kampaň proti úrazům. Do škol vyšle ambasadory se zdravotním postižením
Jsou nejčastější příčinou úmrtí u dětí a tisíce mladých lidí kvůli nim skončí na vozíku nebo s doživotním postižením. Přitom jsou úrazy jednou z událostí, kterým lze předcházet prevencí. Toho chce nyní využít největší česká zdravotní pojišťovna, která přichystala projekt s názvem VZPoura úrazům. V jeho rámci se zaměří na školy, kde bude žákům vysvětlovat prostřednictvím ambasadorů projektu, kteří jsou sami kvůli úrazu v mládí doživotně postiženi, jak rizika omezit na minimum.
Loni přišlo podle Národního registru dětských úrazů o život 112 dětí, celkem 30 706 jich pak kvůli úrazu skončilo v nemocnici. Kolem 40 procent vážných úrazů se přitom stane doma, 22 procent při sportu, více než desetina ve volném čase a necelých deset procent ve škole. Nejčastější příčinou dětských úrazů bývají pády, dopravní nehody, poranění nejrůznějšími předměty, riziko ale představují i otravy či popáleniny.
„Za posledních pět let bylo v naší republice 152 tisíc dětských úrazů, kdy děti musely zůstat v nemocnicích. Z toho půl procenta byly úrazy smrtelné, což vypadá jako číslo velmi pěkné, ale pořád je vyšší než v rozvinutých zdravotnických systémech, takže pořád je co zlepšovat,“ uvedl na začátku prázdnin profesor Ladislav Plánka, přednosta kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno. „Když si vezmete, jak velká mediální pozornost je věnována dětské onkologii, tak toto je segment medicíny, který představuje pro dětskou populaci o jeden dva řády vyšší nebezpečí a přitom je z velké části preventabilní,“ doplnil Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Více jsme psali zde.
Mohlo by vás zajímat
„Celkové náklady VZP ČR na ošetření zraněných dětí činí okolo 200 milionů korun ročně. Za tuto částku bychom mohli každého žáka ZŠ v celé České republice pozvat do kina a koupit mu velký popcorn,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že se v Česku stane dětem každý rok kolem 450 tisíc úrazů, které potřebují ambulantní ošetření.
Z vlastní zkušenosti
V rámci nového projektu si mohou školy na webových stránkách VZPoury úrazům buď objednat informační materiály, nebo přímo setkání s handicapovanými pracovníky VZP, kteří žáky upozorní na rizikové situace a poradí, jak se jim vyhnout.
„Jednotliví ambasadoři pohovoří o svém úrazu a o životě s následným postižením. Součástí setkání jsou interaktivní soutěže, možnost vyzkoušet si jízdu na invalidním vozíku nebo některý ze sportů pro handicapované. Právě handicapovaní pracovníci VZP z vlastní zkušenosti vědí, jaké je to žít s trvalými následky po úrazu, a dokážou děti a studenty motivovat k zodpovědné péči o vlastní zdraví a zdraví lidí v jejich okolí,“ vysvětluje Oldřich Tichý.
„Ráda bych, aby děti a studenti z našich setkání pochopili, že se osudový okamžik nikdy nevrátí. Když si budou užívat volné chvíle při sportu, jízdě na motorce nebo v autě, měli by té činnosti věnovat veškerou pozornost a vnímat vše, co se děje kolem. Jen tak dokážou případně včas reagovat na nečekané situace. Pokud se jim nebo někomu z jejich okolí nějaký úraz stane, měli by vědět, že se dá žít i s handicapem, ale je na to potřeba hodně, hodně sil, nejenom těch fyzických, rodina a opravdoví kamarádi,“ přibližuje jedna z ambasadorů projektu Jarmila Onderková, která je po autonehodě na vozíku.
Aktivní lze být i s postižením. Vyhnout se mu je ale lepší
Jarmila Onderková i další dva ambasadoři, Michal Vondráček a Pavel Bambousek, se přitom svým handicapem nenechali odradit od aktivního života a sportu. A i když pro ně naučit se žít s postižením nebylo snadné, jsou si vědomi, že mohlo být hůř. „Mojí největší životní výhrou bylo, že jsem při pádu na hlavu nedopadl hůř. Při pádu z šesti metrů na absolutně tvrdý zmrzlý povrch na hlavu jsem měl podle lékařů 99 procentní šanci, že si míchu poraním v oblasti krční páteře a nebudu moci hýbat rukama. To by znamenalo, že bych nikdy nemohl být soběstačný. Já však byl to jedno procento a ruce a relativně i trup mám zdravý,“ říká Michal Vondráček, který je pět let na vozíku kvůli nevydařeném skoku na snowboardu. Sport ho ale nepustil ani po nehodě, a tak byl rok členem Týmu paralympijských nadějí s jízdou na monoski (lyže pro vozíčkáře), jezdí také na čtyřkolce a hraje ping-pong.
V tuto chvíli má projekt VZPoura úrazům funkční webové stránky, kde si děti mohou zkusit on-line kvíz o úrazech nebo si přečíst rozhovory s ambasadory projektu. Seznámit veřejnost s projektem chce pak pojišťovna během září. „V těchto dnech postupně oslovujeme školy i jejich zřizovatele a budeme mít inzerát v Učitelských novinách, aby se učitelé o projektu dozvěděli a v případě zájmu mohli poslat přes rezervační systém objednávku,“ doplňuje Oldřich Tichý.
Podívejte se, jak s postiženímm žije Michal Vondráček, jeden z ambasadorů projektu:
Michaela Koubová
Michaela Koubová
