„Evropské země mají právo zastavit prodej léků z jedné země s levnějšími cenami do jiné země, jestliže to snižuje dostupnost léčby pro pacienty,“ prohlásil eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. To je poněkud překvapivý postoj, neboť dosud se evropské orgány stavěly proti opatřením členských zemí v oblasti paralelního obchodu s léky s odkazem na základní hodnotu EU, kterou je volný pohyb zboží. Slovensko dokonce kvůli tomu skončilo u soudu. Andriukaitis své vyjádření poskytl rumunskému novináři a všiml si toho bruselský zpravodajský deník Politico (Podívejte se na profil Andriukaitise zde).
Paralelní export je založen na rozdílu cen léků mezi zeměmi unie. Speciálním distributorům se vyplatí vykoupit určitý lék v zemi, kde je levný (například v Česku), přebalit jej do nových krabiček a odvézt do země, kde je mnohem dražší (například do Německa). Tomu se snaží státy, kde jsou léky levné, bránit různými zákazy. Paralelní export je ovšem v unii povolen, i když si farmaceutické firmy stěžují, že vede k výpadkům zásobování a tedy i dostupnosti některých léků pro pacienty. „Paralelní“ obchodníci zase tvrdí, že pomáhají redistribuovat léky a právě tak zajišťují jejich dostupnost.
Andriukaitis chválí Slovensko
“Členské země EU mají právo regulovat paralelní obchod s léky. Takové opatření přijalo Slovensko a také Polsko,” řekl Andriukaitis u příležitosti své čtvrteční návštěvy v Bukurešti rumunskému zdravotnickému novináři v rozhovoru publikovaném na serveru Hotnews.ro. Podle Andriukaitise je stopnutí paralelního exportu „absolutně legální nástroj“ a členské státy EU je třeba podpořit při jeho používání. Tímto stanoviskem se ovšem komisař dostal do přímého rozporu s Generálním ředitelstvím pro pracovní místa, růst a investice (DG Grow), které dalo Slovensko k soudu za to, že omezovalo export léků do jiných zemí. Komise přes DG Grow Slovensko obvinila, že porušilo unijní princip volného pohybu zboží.
Andriukaitis vysvětlil, že způsob stanovování cen léků se mezi zeměmi EU velmi liší a ti, kteří prosazují paralelní obchod, mají jedinou motivaci – finanční zisk. Přivítal proto plány Belgie s Nizozemím a Rumunska s Bulharskem na společný nákup léčivých přípravků, neboť se mu zdá, že je to „krok správným směrem v nabídce lepší a méně nákladné léčby pro pacienty“.
Komisař rozeslal dopisy do všech 28 zemí EU, aby podpořil společné zadávání zakázek na nákup léků. Potěšilo ho, když pak bulharský ministr zdravotnictví představil mechanismus společných nákupů, který by měl být hotov do konce příštího roku. Detaily tohoto plánu Andriukaitis ovšem ještě nezná.
Řecký souboj mezi výrobci a distributory
Tento týden zároveň oznámila řecká léková agentura, že odvolala zákaz paralelního exportu, který v této krizi z krizí zmítané zemi platil od letošního 15. července. Důvodem zákazu byly výpadky v dodávkách léků a obavy z odchodu Řecka z eurozóny. Farmaceutické firmy varovaly před „nadměrným paralelním obchodem“ a jeho zničujícím dopadem na Řecko i další státy v situaci, kdy by tato země přešla z eura zpět na drachmu. Distributoři, kteří na něm vydělávali, zase obvinili farma firmy z toho, že tíživou situaci Řecka využívají ke svým komerčním zájmům a, že závažnost výpadků léků zveličují. Obě skupiny mají své celoevropské asociace a ty zavalily dopisy několik evropských komisařů, aby je přesvědčily o své pravdě. Lékaři bez hranic (a další organizace pomáhající pacientům v Řecku) ovšem upozornili, že sice nemají přesná čísla, ale setkávající se s nedostupností léků, například s nepravidelnými výpadky v některých nemocnicích. Evropská komise tenkrát nic nekomentovala a Řecko paralelní obchodování na čas zatrhlo
-cik-
