Necelou půl miliardu korun ušetřila největší česká zdravotní pojišťovna za první pololetí letošního roku díky pozitivním listům a revizním řízením. Náklady, které takto uspořila na lécích, poslala zejména do narůstajícího segmentu centrové péče. Náměstek ředitele VZP Petr Honěk ovšem přiznává, že se pozitivní listy už blíží k hranici, kdy už jejich potenciál nepůjde více využít. Pokud by se totiž dále rozšiřovaly, lékaři by se v nich začali ztrácet.
Je tomu dva a půl roku, co VZP začala využívat takzvaných pozitivních listů, aby bez omezování péče snížila výdaje za léky. Dosud díky nim uspořila skoro dvě miliardy korun, které tak mohly jít zejména na nákladnou biologickou léčbu. Už v roce 2013, kdy pojišťovna listy v březnu odstartovala, ušetřila 425 milionů korun. Loni se částka vyšplhala na 1,18 miliardy a za první pololetí letošního roku to bylo 350 milionů. S dalšími 265 ušetřenými miliony pak VZP počítá v druhém pololetí. K letošním úsporám pojišťovny za první pololetí se pak přičítá ještě 99 milionů, které se povedlo uspořit díky zkráceným a hloubkovým revizím z podnětu VZP. Skutečné úspory pro systém jsou však ještě vyšší, protože snížení cen díky revizím platí i pro ostatní pojišťovny.
Zatímco na prvním pozitivním listu měla pojišťovna pouze pět přípravků, dnes jich tam má 31 (celkem 23 různých molekul ve 106 typech balení o různých silách a počtu tablet). Zpravidla jde o velmi frekventované léky na cukrovku, vysoký tlak, cholesterol, žaludeční vředy, osteoporózu, depresi, alergii či problémy s močovým měchýřem. Seznam se přitom aktualizuje průběžně, přičemž každý přípravek má smlouvu na půl roku. Podmínkou přitom je, aby byl lék bez doplatku.
„Ten největší boom je za námi. Víme, jak na léky tlačit a ceny snižovat, ale pohybujeme se už ne v řádech miliard či mnohaset milionů, ale spíše v jednotkách stamilionů a spíše v desítkách milionů. Nechceme moc extendovat, skoro bych to nyní považoval za ideální stav. Ještě si dovedu představit, že to zvedneme na zhruba třicet, ale kdybychom list rozšiřovali příliš, tak to pro lékaře začne být nepřehledné a až tak moc nám to nepřinese. Závisí to pak také na tom, že některým lékům vyprší patent a my je na pozitivní list můžeme zařadit,“ říká náměstek Petr Honěk.
Další potenciál pro úspory? Biosimilars
Když se s pozitivními listy začínalo, řada lékařů z nich příliš nadšená nebyla. Dnes si však zejména praktici na jejich využívání zvykli, což se odráží i v tom, jak lékům na pozitivním listu roste podíl na trhu. Například léku na srdce Stacylu stouplo od dubna 2014 do června 2015 zastoupení na trhu v rámci dané lékové skupiny o 14 procent (z 13 na 27 procent), Lozapu na vysoký tlak o 13 procent (z 31 na 44 procent ve skupině) a antihypertenzivum Tozeo vzrostlo o 18 procent (z 15 na 33 procent). K předepisování léků z pozitivního listu motivuje pojišťovna tak, že je nezapočítává do limitu, ale vzhledem k tomu, že VZP už tři roky neuplatňuje regulační srážky, je v současnosti tato motivace spíše symbolická.
Snad jediní, komu se tak pozitivní listy stále nelíbí, zůstávají lékárníci. Ti jsou totiž placeni (spolu s distributory) z marže, která ovšem při snižujících se cenách léků klesá. Více o problémech lékáren jsme psali např. zde, aktuálně pak zde.
Zatímco se daří šetřit snižováním cen u léků na recept, průběžně se zvyšují finance plynoucí na centrovou péči. Jen v prvním pololetí dala VZP za zcela nové centrové léky nebo za takové, u nichž se rozšířila indikační skupina, 302 milionů korun. Nejvíce z této částky přitom šlo na léky na nádory prsu (Kadcyla, Afinitor), kde to bylo 84 milionů, dále na přípravky na idiopatickou plicní fibrózu (Esbriet; 40 milionů), roztroušenou sklerózu (Aubagio, Tecfidera, Lemtrada; 36 milionů), zhoubné nádory prostaty (Xtandi; 28 milionů) a nádory vaječníků (Avastin, který se dosud používal jen u kolorektálního karcinomu; 16 milionů). Celkově pak VZP dala v prvním pololetí na centrové léky 3,7 miliardy korun.
„Jde o jednu z nejdynamičtěji rostoucích nákladových položek VZP. Tempo růstu přesahuje deset procent a v letošním roce poprvé očekáváme, že přesáhneme hranici sedmi miliard korun,“ přibližuje Petr Honěk s tím, že letos půjde na léky v centrech celkem 7,3 miliardy. Za „běžné“ léky s výjimkou těch podávaných v nemocnici pak VZP dá okolo 20 miliard ročně.
I na tomto poli by však do budoucna mohlo dojít k úsporám. Potenciál budou znamenat biosimilars, tedy nápodoby biologických léků po vypršení patentu. „Cena ihned klesne o 15 procent, osobně tam ale vidím větší úsporu. Podobný systém jako u běžných léků bychom proto chtěli i u biosimilars. Podle řady studií tam totiž problém se zaměnitelností není. Půjde tak o jediný způsob, jak centrovou péči držet do budoucna pod kontrolou,“ podotýká Honěk.
Díky snížení cen více výkonů
O úspory pojišťovna pochopitelně neusiluje jen na poli léků, ale i zdravotnických prostředků. Díky úpravě cen kardiomateriálů (stenty, kardiostimulátory, kardiovertery) letos VZP ušetří 65 milionů, v uplynulých dvou letech to byla celkem miliarda. Díky snížení cen pak bylo možné nasmlouvat s nemocnicemi více výkonů – např. u koronárních stentů je jich letos o deset procent více oproti roku 2013, tedy celkem 6900. Implantací kardioverterů pak bylo už loni nasmlouváno o 500 více než v roce 2012 (celkem 2292) a kardiostimulátorů o 335 oproti době o dva roky dříve (celkem 5386 zákroků).
Vůbec nejvýrazněji se pak povedlo díky úpravě cen kardiomateriálů zvýšit počet implantací aortálních chlopní pomocí zaváděcího katétru, a to z nasmlouvaných 126 v roce 2013 na 225 v roce letošním. Jeden takový šetrný výkon přitom stojí kolem 600 až 650 tisíc korun. Samotná kardiologická společnost počítala s aplikací u 250 pacientů od všech pojišťoven, takže se podařilo naplnit i požadavky odborníků.
Způsob, jakým bude moci pojišťovna moci zasahovat do cen zdravotnických materiálů, by se ale měl do budoucna změnit. Ministerstvo zdravotnictví totiž chystá úpravu, která má u zdravotnických prostředků nastavit obdobný způsob stanovování úhrad, jako je to nyní u léků. Více jsme psali zde.
„Už to nebude v našich rukách, za což jsme skoro rádi. Byli jsme totiž kritizováni, že jsme netransparentní a podobně, i když je celá procedura na webu, máme cenové srovnání i metodiku na cenotvorbu. Nyní to zákon neupravuje a přijde mi logické, že když je tu státní úřad kontrolující úhradovou cenu léků, tak že tu bude i pro zdravotnické prostředky. Byli bychom ale rádi, abychom mohli do procesu zasahovat a disponovat mechanismy, které budou srážet cenu dolů a spořit systému podobně, jako je to u léčiv,“ komentuje náměstek Honěk.
Michaela Koubová
