Pár kliknutí na internetu a vyvalí se na vás spoustu „zaručených“ rad ohledně antikoncepce. Výsledkem je, že mnoha ženám stále chybí kvalitní informace a jejich rozhodování ohledně správné volby antikoncepce je zkreslené. Upozornit na význam informovanosti žen chce také Světový den antikoncepce, který připadá na 26. září.
Výjimkou bohužel nejsou ani nechtěná těhotenství, ke kterým dochází právě v důsledku nedostatečných informací o antikoncepci nebo nesprávného použití antikoncepce, kdy se žena spolehla na to, cosi přečetla někde na internetu nebo dozvěděla od kamarádek, či si antikoncepci vybrala špatně vzhledem ke svému životnímu stylu. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace Global and Regional Estimates of the Incidence of Unsafe Abortion and Associated Mortality dochází každý rok odhadem k 33 milionů neplánovaných těhotenství právě v důsledku selhání antikoncepce nebo jejího nesprávného používání. Podle amerického výzkumu Unintended Pregnancy: Worldwide Levels, Trends, and Outcomes dochází až k 48 % neplánovaných těhotenství během užívání antikoncepce a to zejména v důsledku jejího chybného užívání. Největší míra chybovosti pak byla zjištěna u náctiletých dívek, naopak starší ženy již užívání hormonální antikoncepce v tabletách ovládaly lépe.
Zdroj informací: lékař a internet
„Různá internetová fóra jsou plná neověřených zpráv, které mohou působit věrohodně, a tak jim mnoho žen podléhá, aniž by si v gynekologické ambulanci ověřily, co si přečetly. Tyto mýty jim pak komplikují rozhodnutí ohledně vhodné antikoncepce,“ upozorňuje na běžnou praxi gynekoložka Vanda Hořejší, která vede privátní gynekologickou ordinaci v Českých Budějovicích. Přitom internet je jedním z hlavních zdrojů informací antikoncepci. Podle dotazníkového šetření Truth Report společnosti Bayer z roku 2015, které proběhlo mezi mladými ženami ve věku 20 až 29 let v Evropě a Kanadě a týkalo se právě informovanosti o antikoncepci, je pro polovinu těchto žen hlavním zdrojem informací internet a sociální sítě. Čtvrtina se pak o antikoncepci dozvídá od přátel. Údaje z České republiky ale ukázaly na to, že zásadním zdrojem informací o antikoncepci je pro mladé ženy lékař.
„Návštěva gynekologické ordinace je ideální příležitostí k tomu promluvit si o všech obavách, které máte spojené s antikoncepcí. Lékař je ten, kdo by vám měl odpovědět na všechny vaše otázky ohledně antikoncepce. Jako odborník s mnoha zkušenostmi s různými metodami antikoncepce je schopen vám podat objektivní a nezkreslené informace,“ shrnuje gynekoložka. Základem je ale nebát se svého lékaře ptát na vše, co žena potřebuje vědět, a současně trvat na tom, aby obdržela srozumitelné odpovědi. „Jen fakt, že někdo nosí bílý plášť a je uznávanou autoritou v oboru, neznamená, že se mu podaří najít nejlepší vhodné řešení pro nás. Bez naší pomoci ve formě zdánlivě hloupých a jednoduchých otázek, které se v naší hlavě vynořují na základě našich životních zkušeností a které odrážejí nejen to, jací jsme, ale i jak přemýšlíme a co od života chceme, se ani ten nejlepší odborník neobejde,“ popisuje psycholožka Marta Boučková. Podle ní je nezbytné při rozhodování o antikoncepci nechat lékaře nahlédnout do svého světa, aby byl schopen doporučit vhodnou antikoncepční metodu. K tomu patří třeba informace o tom, zda máte pravidelný denní režim, zapomínáte, kouříte, máte stálého sexuálního partnera nebo zda uvažujete o mateřství až v horizontu několika let.
Pilulky způsobují rakovinu. Vážně?
Příkladem nesprávných informací o antikoncepci jsou podle zprávy Truth Report znalosti mladých žen o dlouhodobých antikoncepčních metodách, mezi které patří nitroděložní tělíska bez hormonům, nitroděložní tělíska uvolňující hormon a podkožní implantáty. Tyto antikoncepční metody přitom patří k nejspolehlivějším, protože jejich účinnost není ovlivněna chybou v užívání, a zároveň k nejbezpečnějších. Tři čtvrtiny dotazovaných žen tyto metody zcela vyloučily, protože věří různým mýtům. Třetina žen se nesprávně domnívala, že dlouhodobá antikoncepce může poškodit jejich plodnost v budoucnu. Čtvrtina žen byla přesvědčena o tom, že zavádění této antikoncepce bude bolestivé a pětina pak mylně věřila tomu, že tyto antikoncepční metody nepříznivě změní jejich postavu. Data z Česka pak ukazují, že 44 % mladých žen je nesprávně přesvědčeno o tom, že metody dlouhodobé antikoncepce nejsou nikdy vhodné pro ženy, které dosud nerodily. Podle studie Continuation and satisfaction of reversible contraception z roku 2011 sice ženy většinově volí krátkodobé antikoncepční metody, které vyžadují denní, týdenní nebo měsíční užívání, ale nemusí jít vzhledem k jejímu životním potřebám nejlepší volbu. Naopak ženy používající dlouhodobou antikoncepci vykazovaly větší míru spokojenosti se svou volbou než ty, které volily krátkodobé antikoncepční metody.
Rozšířené jsou i mylné informace o rizicích spojených s užíváním hormonální antikoncepce v tabletách. Příkladem je představa, že užívání „pilulek“ nutně vede k tomu, že v těle vznikne krevní sraženina s fatálními následky. Podle Evropské lékové agentury (European Medicine Agency), která schvaluje užívání léčiv v celé EU, je riziko vzniku trombózy během jednoho roku u zdravých žen 2:10 000 a podle typu použitých hormonů se u uživatelek hormonální antikoncepce zvyšuje na 5 až 12 : 10 000. Statisticky je ale z hlediska rozvoje vzniku krevní sraženiny pro zdravou ženu výrazně nebezpečnější těhotenství. Riziko je 29: 10 000, tedy téměř patnáctinásobně větší než u zdravé ženy, která neužívá hormonální antikoncepci. Přesto se v časopisech a ani na internetu nikde nepíše, že by těhotenství mohlo ženu zabít.
Podobně „senzační“ jsou i souvislosti mezi užíváním antikoncepčních pilulek a rozvojem nádorových onemocnění. Podle studie publikované v British Medical Journal v roce 2007 (Cancer risk among users of oral contraceptives: cohort data from the Royal College of General Practitioner’s oral contraception study) není užívání hormonální antikoncepce spojeno s vyšším rizikem nádorových onemocnění. Studie porovnávala data o 339 tisících ženách, které hormonální antikoncepci nikdy neužívaly s informacemi o 744 tisících někdejších či současných uživatelkách antikoncepce. U těchto žen navíc studie prokázala významně nižší výskyt nádorů tlustého střeva nebo konečník, dělohy a vaječníků a dalších nádorových onemocnění, včetně gynekologických nádorů.
Co je a není přirozené
Mýtem je představa, že užívání jakékoliv antikoncepce je pro ženské tělo velmi „nepřirozené“. To je ve skutečnosti odkládání mateřství „na neurčito“. Antikoncepce je jen prostředkem jak dosáhnout toho, že si žena sama rozhodne o tom, kdy se stane matkou, což je z hlediska vývoje lidstva značná novinka. „V minulosti bylo pro ženu, které je 35 let, „přirozené“, aby měla za sebou 12 až 15 těhotenství, z nichž zhruba 8 až 10 skončilo porodem živého dítěte. Z těchto dětí přežilo tak 7 nebo 8 a všechny byly kojené po dobu dvou let. Taková žena za celý život měla 160 ovulací,“ shrnuje gynekolog Christian Fiala, který působí na lékařské univerzitě Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu. Dnešní ženy ale podle něj mají ve 35 letech za sebou maximálně jedno nebo dvě těhotenství, všechny jejich děti přežijí a jsou kojeny jen několik měsíců. „Během svého plodného věku tak žena prožije až 450 ovulací, tedy se neobejde bez toho, aby řešila otázku účinné a spolehlivé antikoncepce,“ popisuje Fiala.
Ludmila Hamplová
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
