Transparenční novela, která v září vstoupila v platnost, přinesla celou řadu změn – od povinného zveřejňování smluv pojišťoven po posunutí termínu vydání úhradové vyhlášky o dva měsíce. Ačkoliv gró novely řeší fungování zdravotních pojišťoven, mnohé novinky se týkají přímo pacientů. Co všechno se tedy od září mění pro pojištěnce?

 

1. Změna pojišťovny ve dvou termínech

Zatímco do 1. září bylo možné změnit pojišťovnu jen k jednomu datu, kdy se žádost o přehlášení podávala do konce června a k přeregistraci pak reálně došlo 1. ledna, nyní mají pojištěnci možnost změny ve dvou termínech. Díky tomu se také zkracuje doba, která uplyne od podání žádosti do skutečné změny pojišťovny. Lidé tak mohou podat přihlášku k jiné pojišťovně nejpozději tři měsíce před požadovaným dnem změny – tedy od 1. ledna do 31. března pro přeregistraci k 1. červenci a od 1. července do 30. září ke změně k 1. lednu následujícího roku. Ve druhém a čtvrtém čtvrtletí kalendářního roku přihlášku k jiné zdravotní pojišťovně podat nelze. Možná pak není ani změna více než jednou za rok – kdo si tedy již změnil pojišťovnu k poslednímu červnu, další změna v lednu mu nebude umožněna.

Mohlo by vás zajímat

„Bez tohoto omezení je možno přehlásit děti. Dnem narození se dítě stane pojištěncem pojišťovny své matky nebo nově otce, pokud matka není účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění. Přehlásit ho zákonný zástupce může po přidělení rodného čísla dítěti, a to k 1. dni kalendářního pololetí,“ doplňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

2. Očkování proti pneumokokům pro seniory zdarma

Lidé nad 65 mají nově zdarma nárok nejen na očkování proti chřipce, ale také proti pneumokokovi. Obě vakcíny lze podat současně. Invazivní typy pneumokoka přitom mohou způsobit například zápal plic, otravu krve nebo zánět mozkových blan. Nejvíce ohrožují malé děti a starší lidi nad 65 let.

„Pneumokokové infekce ještě před deseti lety nehrály tak důležitou úlohu, ale v současnosti se dostávají do popředí. Důvodem je to, že se enormně zvyšuje rezistence na běžně používaná antibiotika, takže se výrazně zhoršuje léčba komplikací. Jde nejen o záněty plic, které jsou u seniorů relativně časté, ale i záněty mozkových blan či celková sepse. Význam očkování je nejprospěšnější pro populaci nad 50 let a zejména nad 65 let. U každého čtvrtého pacienta nad 65 let má totiž pneumokokové onemocnění smrtelný průběh,“ upozornil už loni na podzim spolu s apelem na rychlou úhradu ze zdravotního pojištění profesor Jan Švihovec. Připomněl přitom, že proočkovanost seniorů je v případě pneumokoků ještě mnohem tristnější než u chřipky – vakcinováno jich je méně než procento.

V roce 2013 invazivní pneumokokovou infekcí onemocnělo 180 lidí nad 65 let, 40 z nich na následky zemřelo. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou průměrné přímé náklady na léčbu pacienta s pneumokokovou meningitidou více než 142 tisíc korun.

3. Úhrada IVF do nižšího věku

V nové podobě zákona o zdravotním pojištění byla zpřesněna úprava pro úhradu služeb poskytnutých v souvislosti s umělým oplodněním. Jde o specifikaci věkového limitu pro mimotělní oplodnění hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V původním znění zákona totiž byla uvedena horní věková hranice do 39 let.

„Jistou nepřesnost tohoto stanovení hranice věku v zákoně řešila VZP v praxi dosud vstřícně tak, že hradila tuto péči ženám do 39 let včetně, tedy do 39 let plus 364 dní. S účinností novely zákona od 1. září 2015 se hradí zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího gynekologa v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace), a to ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení 39. roku věku, ostatním ženám pak ve věku od 22 let do dne dosažení 39. roku věku. Limitem tedy je věk 38 let a 364 dní. Úhrada je možná nadále nejvíce třikrát za život, případně bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše jedno lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život,“ vysvětluje Oldřich Tichý.

4. Vakcinace proti papilomavirům dvěma dávkami

Očkování proti HPV už má i podle zákona probíhat dvěma dávkami. I když to odpovídá dosavadní praxi, dosud byly v zákoně uvedeny tři dávky. Jinak se nic nemění, pojišťovna tedy hradí očkování v ekonomicky nejméně náročné variantě u dívek od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku.

5. Protonová terapie

Novela se zabývala také možností indikace protonové terapie. Nově tak je protonová radioterapie v Seznamu zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek uvedena s tím, jde o zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem. Podmínkou je, že výkon byl proveden na základě indikace odborníků z některého z komplexních onkologických center. V praxi se ovšem v podstatě nic nemění, protože zaměstnanecké pojišťovny mají s pražským protonovým centrem uzavřené smlouvy a VZP se nyní zákonem daným postupem řídila i doposud s tím, že pacienty posílala buď do protonového centra v Praze, anebo v Mnichově.

O dalších změnách, které přináší transparenční novela, a o jejím postupu schvalovacím procesem jsme psali zde, zde nebo zde.

-mk-