Domácí porody, vakcína proti tuberkulóze a odpovědnost za očkování, novela zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů, ekonomická situace nemocnice u Sv. Anny a (ne)účast lékárníků v dohodovacím řízení. To jsou témata, která včera řešil zdravotnický výbor v poslanecké sněmovně. Největší debata se přitom strhla okolo snižování počtu lékařských porodů a problematiky domácích porodů.
1. Domácí porody a pracovní skupina při Dienstbierově úřadu
Porody doma do vyspělého zdravotnictví nepatří, a když už se o nich jedná, mělo by se tak dít na půdě příslušného ministerstva – tedy na ministerstvu zdravotnictví. V reakci na dopis České neonatologické společnosti, která vznesla námitku proti odbornosti a práci pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, se na tom shodli poslanci zdravotnického výboru. Odborná společnost přitom poukazuje na to, že v pracovní skupině čítající 23 lidí jsou pouze dva lékaři, u nichž navíc není jasné, kdo je nominoval. Nejde tak o skupinu odbornou, ale spíše politickou, a neměla by se proto vyjadřovat k odborné problematice. Více jsme psali zde.
„Ze zápisů z pracovní skupiny ani v nejmenším nevyplývá, kolika porodů se to týká, kolik dětí zemře, kolik jich je postižených. Pokud vycházíme z čísel ÚZIS, jde ve vyšší variantě o 350 porodů ročně. Podle mých znaleckých i osobních zkušeností přitom jedno zemře. To je pro Českou republiku desetinásobná úmrtnost oproti porodnicím. V současnosti je úmrtnost 1,27 promile, což je jeden z nejlepších výsledků na světě. To není práce jen neonatologů, ale nás všech. Jsme tedy schopni se s porodními asistentkami domluvit, ale určitě někde jinde než na této platformě,“ říká předseda České neonatologické společnosti Lumír Kantor s tím, že i kdyby se odborníci na diskutovanou pracovní skupinu dostavili, byl by výsledek vzhledem k zastoupení předem jasný. Proto společnost navrhuje vrátit diskusi na půdu ministerstva zdravotnictví a začít jednat znovu. Náměstek pro zdravotní péči ovšem připomíná, že pracovní skupina k porodnictví existovala na ministerstvu už dvakrát v letech 2012 a 2013, pokaždé ale skončila patem.
Podle právníka Ondřeje Dostála vznikla pracovní skupina při radě vlády v reakci na řízení před evropským soudem pro lidská práva ve věci porodní péče. „Jedná se o záležitost lidskoprávní a zastupuje to tam resort spravedlnosti, což je také důvod, proč komise vznikla pod vládou a ne pod zdravotnictvím. Jde o otázku, která má posoudit případné závazky našeho státu, které by vyplynuly z toho, kdyby evropský soudní dvůr nějak rozhodl, což má udělat během prosince. Práce skupiny se pak netýká pouze domácích porodů, ale jde obecně o problémy v porodnictví včetně otázek z oblasti nadstandardů či přijímání do porodnic,“ vysvětluje Ondřej Dostál.
Ačkoliv z pohledu odborníků i zdravotnického výboru je pohled na problém jasně daný, poslanec Leoš Heger (TOP 09) připomíná – ač sám odpůrce domácích porodů – že existuje i pohled odlišný, a to i ze strany českého práva. Podle Hegera v Česku každoročně proběhne několik desítek porodů doma, u kterých v současnosti nemohou pomáhat porodní asistentky a rodičky tak nemají zajištěnu ani základní první pomoc. K problematice se vyjádřil Ústavní soud, když se zastal porodní asistentky Ivany Königsmarkové. Podle soudu lze domácí porody v našem prostředí považovat za lege artis, což souhlasí i s metodikou Světové zdravotnické organizace.
Výbor vzal informace na vědomí, přičemž se jednotliví poslanci shodli, že by skupina pro porodnictví měla fungovat při ministerstvu zdravotnictví.
2. Polské vakcíny proti TBC a odpovědnost za očkování
Další stížnost, kterou si včera zdravotnický výbor vyslechl ze strany odborníků, se týkal očkovací látky proti TBC. Dánský výrobce, který dříve vakcínu do ČR dodával, totiž ukončil dodávky, přičemž se ministerstvu podařilo dojednat jejich obnovu až v příštím roce. Zatím tak vakcínu dodává polský výrobce, s jehož výrobkem má ovšem problém Spolek smluvních pneumoftizeologů. Podle primářky Pavly Nykodýmové z plicního oddělení nemocnice v Říčanech je totiž u této vakcíny dodávané v suché podobě potíž, že po naředění dávky určené pro deset dětí není na rozdíl od dánského výrobku zajištěno, aby se po naočkování prvního dítěte látka nekontaminovala. Lékaři jsou zároveň v současnosti za očkování, které nařizuje stát, odpovědní. Plicní lékaři proto chtějí vědět, jak s danou látkou nakládat a kdo případně převezme odpovědnost, když při povinném očkování rizikových skupin dojde k problému.
Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty se vakcínou nyní zabývá SÚKL, výsledky by měly být známy do konce září. Právní odpovědnost pak ministerstvo řeší komplexně. „Musíme řešit otázky, jako je definice poškození a míra prokazování odpovědnosti za škodu, protože systémy ve světě jsou různé. Příprava předpisu tak bude náročná, ale pracujeme na ní a chceme ji mít co nejdříve. Domnívám se ale, že paralelně by měla být přijata novela zákona, která by deklarovala odpovědnost státu za očkování jako takovou,“ vysvětluje Vladimír Valenta. Výbor vzal informace na vědomí.
3. Snižování počtu lékařských oborů
Stejně jako na předprázdninovém zasedání se pak výbor zabýval také přípravou novely zákona o postgraduálním vzdělávání, která chce snížit počet lékařských oborů. I tentokrát bylo hlavním bodem diskuse sjednocení oboru praktického dětského lékařství s dětským lékařstvím. Zatímco většina poslanců zastává názor, že pediatrie je jedna, Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) stojí za protestem dětských praktiků, kteří usilují o zachování svého oboru. Více jsme psali např. zde nebo zde.
Zatímco na posledním zasedání byla řeč jen o pediatrii, tentokrát byly zmíněny i další obory. Z auditoria tak zazněly připomínky či námitky proti zrušení příslušných oborů ze strany zástupců dětské chirurgie, geriatrie, nukleární medicíny či plastické chirurgie. Dobrou zprávu si pak mohli od náměstka Josefa Vymazala vyslechnout dětští psychiatři, jejichž odbornost by měla podle aktuálního návrhu novely zůstat základním oborem. Podle Vymazala pak zatím nekončí ani diskuse s dalšími odbornostmi.
4. Vývoj ekonomické situace ve FN u Sv. Anny
Aktuálním bodem je také řešení ekonomických problémů nemocnice u Sv. Anny v Brně. To má příští středu projednat pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví, poslancům pak současný stav přijel přiblížit ředitel zařízení Martin Pavlík. „Nemocnice zbrzdila svůj propad přibližně o 50 procent. Snaží se také najít rezervy ve stránce nákladové,“ uvádí ředitel Pavlík s tím, že se ve spolupráci s ministerstvem a šéfem ÚZIS Ladislavem Duškem snaží najít prostor vzhledem k výnosům. Plánuje se také setkání s plátci péče, přičemž ve spolupráci s VZP se už nemocnici podařilo navýšit výnosy o 50 až 60 milionů korun například rozšířením invazivní kardiologie.
Důvodem dlouhodobých ekonomických problémů je přitom podle Pavlíka historické oddělení lukrativních oborů pod jiná zařízení, dřívější vykazování VZP v reálných nákladových cenách (jiná zařízení vykazovala VZP maximální ceny), nemocnice měla také deficit ve vykazování provedené péče, přezaměstnanosti (v současnosti došlo ke snížení stavu o pět procent) a zátěž znamenal také projekt ICRC.
5. Vyloučení lékárníků z dohodovacího řízení
Posledním bodem, kterým se včera poslanci zdravotnického výboru zabývali, byla situace na poli lékárnické péče. Lékárníci se totiž loni stali segmentem, který je zahrnut v úhradové vyhlášce, a měli být proto letos účastni dohodovacího řízení s pojišťovnami. To se ovšem nestalo.
„Ministerstvo zdravotnictví pouze zahajuje a ukončuje dohodovací řízení mezi plátci a poskytovateli, na samotný průběh ale nemá žádný vliv a neovlivní tedy to, zda účastníci budou hlasovat o změně statutu, respektive jednacího řádu dohodovacího řízení, a tím do vyjednávání připustí nový obor lékárenské péče. Apelovali a přemlouvali jsme jednotlivé aktéry, ale na setkání lékárníky nepřipustili. Proto jsme lékárníky ubezpečili, že pokud se s pojišťovnami budou scházet mimo rámec dohodovacího řízení a udělají nějakou dohodu, budeme ji, pokud nebude v rozporu s dobrými mravy, respektovat a zakomponujeme ji do úhradové vyhlášky. Dosud k takovému ujednání nedošlo, takže se k nim budeme chovat stejně jako k ostatním nedohodnutým segmentům a v úhradové vyhlášce nastavíme nějaké parametry. V tomto případě jde jen o část, kde se hovoří o náhradě dříve zrušených poplatků. Předpokládáme, že to bude ve stejném režimu jako minulý rok,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní péči Tom Philipp.
Další věc, po které lékárníci volají, je podpora lékáren v odlehlých oblastech. „Máme zhruba 250 odloučených výdejen léčiv, což jsou nejmenší vesničky. Loni byly zrušeny čtyři. Dále zde máme kolem 390 jedinečných lékáren, což znamená, že je jedna lékárna na vesnici. Také jich několik bylo zavřeno. To jsou lékárníci, kteří jakmile skončí, nikdo to po nich neobnoví,“ uvádí šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
„Jedna možnost je nějak podporovat lékárny v odlehlých oblastech, ale jsou tu i další možnosti. Dovedu si třeba představit, že v malé vísce by mohl vydávat některé druhy léků sám praktický lékař. To ale v tuto chvíli na ministerstvu nerozpracováváme,“ reaguje Tom Philipp.
Michaela Koubová
