Vyjednávání o úhradách na příští rok je v plném proudu. Další kolo absolvovalo ministerstvo včera se zástupci ČLK a ambulantní péče. Zatímco ambulantní specialisté jsou v tuto chvíli víceméně neutrální, velmi rozhořčení odešli z jednání praktičtí lékaři. Těm vadí, že by zpětně měli doplácet v případě, že nesplnili předepsané množství preventivních prohlídek.
Minulý týden to vypadalo, že si ambulantní specialisté v příštím roce v úhradách péče pohorší. Ačkoliv má cena jejich práce vzrůst o deset procent, další regulační mechanismy ve vyhlášce obsažené stanovují úhradu tak, že v praxi vypadá zcela jinak. Po včerejším jednání na ministerstvu však nakonec ambulantní specialisté mají příslib mírného navýšení.
„Všechna očekávání nebyla naplněna, za sebe mám ale zcela čisté svědomí, že jsme velmi výrazně vyšli ambulantním specialistům vstříc. Záležitost je pro nás o to složitější, že jsme se dohodli na navýšení hodnoty práce na seznamu výkonů, a proto je velmi důležité mít v rámci systému regulované náklady. Nakonec jsme se domluvili, že růst financí pro tento segment bude tři procenta. Minule jsme se ale nedohodli na způsobu regulace. Po konzultaci se zdravotními pojišťovnami jsme se nakonec rozhodli pro model, že pokud se meziročně změní kmen pojištěnců, o které dané zdravotnické zařízení pečuje, a přibude nákladných pacientů vyjádřeno pětinásobkem průměru dané ambulance, nebude meziroční nárůst regulován, ale bude zaplacen,“ vysvětluje ministr Svatopluk Němeček.
Mohlo by vás zajímat
Šéfovi lékařské komory se sice způsob regulace příliš nezdá, na jeho návrh ale ministerstvo nepřistoupilo. „Hledali jsme mechanismus, jak vyhovět Ústavnímu soudu, že péče o nákladné pacienty musí být zaplacena. Navrhoval jsem smírčí řízení, kdy by lékař při překročení průměrných nákladů vyjednával s pojišťovnou, a pokud by ta neprokázala, že se jedná o navýšení účelové, byla by povinna je zaplatit. Mechanismus extrémně nákladného pojištěnce, kdy někdo bude pětkrát dražší, než je průměr, a pojišťovna to zaplatí, vyhovuje spíše matematicky, již méně ale medicínsky. Uvidíme, co řeknou právníci – zda je rozpor s rozhodnutím Ústavního soudu tak veliký, že bude stát za to dávat úhradovou vyhlášku k soudu či nikoliv,“ říká prezident ČLK Milan Kubek.
Pojišťovny naopak považují zvolený způsob regulace za vhodný. „Zastropování, které bylo zvoleno, odpovídá ekonomické realitě. Na druhou stranu jsme se snažili najít mechanismus, který je férový a v případě, že se lékaři změní kmen pacientů, bude to pojišťovna reflektovat,“ podotýká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Přidáno za práci dostanou i psychologové a logopedi
Jak avizované navýšení o tři procenta hodnotí ambulantní specialisté? „Jsme velmi rádi, že se ministerstvo rozhodlo navýšit hodnotu lékařské i nelékařské práce u nositelů výkonů o deset procent, což se týká i psychologů, logopedů, ortoptistů a podobně. Na druhou stranu v tuto chvíli nedokážu odhadnout, jaké reálné navýšení se z deseti procent opravdu promítne do roku 2016. Podle předběžného odhadu si myslím, že půjde maximálně o procenta dvě. Sice tedy dojde k navýšení práce na seznamu výkonů, ale projeví se to pouze omezeně. Očekával-li jsem tedy na počátku jednání navýšení o tři procenta, jsem nyní trochu zklamán,“ uvádí předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko (ambulantní specialisté jednali s ministerstvem po tiskovém briefingu konaném po jednání s ČLK, takže již věděli o domluvě na třech procentech, neznali ale podrobnosti, pozn. red.). Na druhou stranu přiznává, že oproti stavu v minulém týdnu skutečně k posunu došlo, protože původní návrh vyhlášky by pro ambulantní specialisty znamenal pokles příjmů o dvě až čtyři procenta.
„Lékaři se ale musí připravit na to, že poklesne hodnota bodu. Většina totiž nyní pracuje za 1,04 koruny, i když vyhlášková hodnota byla stanovena na 1,03 koruny. V této chvíli je hodnota bodu na 1,03, desetiprocentní navýšení ceny práce a limit už ne 101, ale 103 procenta vůči roku 2014, tedy nikoli proti 2015. Je tam navíc jeden mechanismus, kvůli němuž spadne větší počet zařízení do regulace přes vzorec, což bude další způsob snížení úhrady. Proto říkám, že reálné navýšení budou dvě, ne avizovaná tři procenta,“ vysvětlil pro ZD Jojko.
Staří praktici uvažují kvůli riziku zpětného doplácení o skončení praxe
V současnosti mají z ambulancí dohodu dětští praktici a ambulantní gynekologové, ministerstvo také vyhovělo části připomínek stomatologické komory. Její zástupce si zatím vzal distanc na to, aby si komora návrh propočetla. Zásadní nespokojenost ovšem panuje mezi praktickými lékaři.
„V segmentu praktických lékařů se to zatím k dohodě neschyluje. Je nám vyčítáno, že se snažíme lékaře vybídnout k většímu procentu prevencí. I u praktiků přitom dochází k nárůstu financí, protože výkonová část jejich produkce tvoří zhruba jednu třetinu. Za situace, kdy v tomto segmentu roste cena práce zhruba o devět procent, jsme na třech procentech. Bohužel jsou očekávání všech segmentů velmi vysoká a i velmi vstřícné nabídky ministerstva nejsou považovány za vstřícné dostatečně. Jsme tu i z hlediska veřejného zájmu, abychom garantovali ekonomickou stabilitu veřejného zdravotního pojištění. Nemohu rozdat více prostředků, než v systému je,“ konstatuje ministr.
Na rozdíl od ambulantních specialistů jsou praktici zklamanější než minulý týden. „Před týdnem to vypadalo nadějně a vstřícně, ale teď jsme zjistili, že naše kompromisně předložené návrhy ministerstvo víceméně neakceptovalo s výjimkou asi dvou nevýznamných detailů. Stávající kapitační platba pro ty, kdo ordinují jednou týdně do šesti odpoledne, mají dva dny na objednání a rozšířili si počet ordinačních hodin na 30, byla 52 korun. Všeobecným praktickým lékařům ministerstvo nyní navrhuje, aby tato platba nejenže nebyla zvýšena, což by vzhledem k počtu klinických vyšetření a peněz za práci mělo být, ale ještě zpětně po zhodnocení, kolik udělali vyšetření stolice nebo prevencí, což mnohdy nemohou ovlivnit nebo je nestíhají, aby jim dokonce platba byla snížena. Nevíme, proč to tak je, u praktických lékařů pro děti a dorost žádné takové zpětné snižování není a nikdy dříve to nebylo. Máme už signály z terénu, zvláště u starších a přetížených lékařů, že uvažují o tom, že za takto stanovených podmínek s rizikem zpětného doplácení skončí. Opatření by znamenalo problém nejen v odlehlých oblastech – už dnes nemůžeme sehnat lékaře na místa, která tak odlehlá nejsou. Dva kolegové ve Středočeském kraji a Svitavách nám teď zemřeli a nedaří se sehnat náhradu. Pan ministr slíbil, že se tím ještě bude zabývat. Doufám, že nebezpečí bude zažehnáno, ale myslela jsem, že se tak stane dnes a velice nepříjemně mě to překvapilo,“ uvedla pro ZD Jana Uhrová, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů. Podle ní navíc letos kvůli zrušení regulačních poplatků rapidně přibylo návštěv u lékaře. „Pojišťovna hradí regulační poplatky do výše roku 2013, přičemž nyní je navrhován limit 2014. Nemyslela jsem si, že regulační funkce byla tak velká, ale od ledna je prokazatelný nárůst na úrovni 45 procent,“ dodává Uhrová.
Nemocnice přijdou na řadu dnes
Návrh vyhlášky se nezdá ani nemocnicím, s nimiž bude ministerstvo jednat dnes. „Rada AČMN vznesla pochybnosti, zda navrhované 2,5procentní zvýšení úhrad postačí byť jen na vládou přislíbené zvýšení platů a mezd. Na jednání byl připomenut veřejný příslib ministra, že prostředky na platy budou ve vyhlášce vyčleněny samostatně. Bylo konstatováno, že ustanovení pro akutní i následnou péči určující 0,015 úhrady na zvýšení osobních nákladů není vyčleněním prostředků na platy v uvedeném smyslu. Bylo konstatováno i mnoho dalších nedostatků vyhlášky, zejména její rostoucí složitost a každoroční změny,“ uvedla na konci minulého týdne na svém webu Asociace českých a moravských nemocnic. Ministr Němeček prozatím trvá na verzi, kterou ministerstvo poslalo k připomínkám.
„Čeká nás velmi složité jednání se segmentem lůžkové péče a budeme rádi, pokud jednání dopadnou alespoň zhruba ve stejných intencích jako s ambulantními lékaři,“ konstatuje Pavel Frňka ze Svazu zdravotních pojišťoven.
Michaela Koubová
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
