Rakovina prostaty – to je téma, na něž se letos zaměří Urologický týden začínající příští pondělí. V úterý pak odborníci zdarma vyšetří ultrazvukem pacienty, kteří dorazí na pražské Karlovo náměstí do Stanu prevence. Komplexní preventivní vyšetření u urologa by ovšem měli mít zdarma i pojištěnci VZP ve věku 55 až 60 let. Podle náměstka pojišťovny Rostislava Vernera by se tak mělo stát v řádu týdnů.
Diagnózu rakovina prostaty si jen loni vyslechlo devět tisíc mužů, z toho více než tisíc už mělo metastázy. Každoročně si tento nádor vyžádá 1500 životů, tedy čtyři muže denně. V současnosti přitom mají chlapci dvacetiprocentní pravděpodobnost, že chorobou někdy během svého života onemocní. Přestože ale počet nemocných narůstá – za třicet let dokonce pětkrát, vzestup úmrtnosti na nádor prostaty se podařilo zastavit. Důvodem je zlepšující se diagnostika i povědomí o chorobě, které vede k tomu, že muži přijdou na vyšetření včas. Výsledkem je, že pokud se onemocnění podaří odhalit ve stádiu lokalizovaného nebo lokálně pokročilého karcinomu prostaty, je šance na pětileté přežití téměř sto procent. Oproti tomu u metastáz jde jen o 29 procent.
„U nádorů prostaty hovoříme o sekundární prevenci, kdy aktivně vyhledáváme muže, kteří mají zvýšené riziko karcinomu prostaty či mají obtíže, jež mohou signalizovat, že mají karcinom prostaty. Neznáme totiž primární prevenci, která by mohla karcinomu zabránit třeba tím, že by lidé jedli některý typ ovoce či zeleniny nebo se něčemu vyhýbali. Na vyšetření by proto měl přijít muž s jakýmikoliv potížemi dolních močových cest, ať už je jakéhokoliv věku. Mottem letošního roku proto je, zda pacienti znají hodnotu své PSA,“ přibližuje primář Urologické kliniky 1. LF a VFN Libor Zámečník s tím, že zhruba desetina pacientů onemocní kvůli dědičnosti. Pokud má muž otce s nádorem prostaty, zvyšuje se riziko na dvojnásobek, v případě postižení dvou příbuzných narůstá pravděpodobnost pěti až jedenáctinásobně. Proto by tito muži měli chodit na prohlídky nejlépe už od 40 let.
Test PSA (prostatického specifického antigenu) měří hodnotu enzymu produkovaného normálními i zhoubnými buňkami prostaty. Jeho zvýšená hladina přitom může znamenat, že má muž rakovinu prostaty, na druhou stranu však může být způsobena také zánětem prostaty nebo jejím nezhoubným zvětšením. Z případě zvýšené hodnoty se proto provádějí další vyšetření, přičemž definitivní diagnóza se určuje po provedení biopsie čili odběru tkáně z prostaty.
„Mnozí praktičtí lékaři v rámci preventivních prohlídek kontrolují hodnotu PSA a pak nám pacienta případně pošlou k vyšetření,“ doplňuje primář Zámečník. Podle přednosty kliniky Tomáše Hanuše svědčí nárůst pacientů v péči odborníků také o tom, že se zlepšila zdravotní informovanost obyvatelstva.
Start projektu se zpožděním
Právě na vyšetření u odborníků se přitom zaměřuje preventivní projekt VZP připravovaný ve spolupráci s Českou urologickou společností, který v dubnu odsouhlasila správní rada pojišťovny. Zapojit by se do něj mělo až 150 urologů, kteří zdarma vyšetří až pět tisíc pacientů. Prohlídka by přitom měla obnášet stanovení osobní a rodinné anamnézy, klinické vyšetření, vyšetření moči a močového sedimentu, ultrasonografii ledvin, močového měchýře a prostaty a odběr krve na zjištění PSA. Při další návštěvě by měl lékař na základě výsledků doporučit pacientovi další postup, tedy buď biopsii prostaty, nebo určit interval do další návštěvy. Toto vyšetření v současnosti není hrazené, takže na něj VZP chce dát pacientům, kteří ho podstoupí, 2500 korun. To by mělo náklady zcela pokrýt. Celkem by tak měla VZP na projekt poslat až 12,5 milionu korun.
Bohužel, i když měl projekt odstartovat už v červnu a trvat měl do konce roku, zatím k jeho realizaci nedošlo.
„Program samozřejmě je v plánu, nyní ale řešíme spíše technické věci, aby byl pro odbornou veřejnost co nejméně zatěžující a netrápili jsme ji papírováním. Jde o softwarovou záležitost, ale nejsem technik, takže to nedokážu přesně specifikovat. Nebavil jsem se s kolegy, v jaké fázi to momentálně je, ale řádově by mělo jít o týdny. Šlo by to asi udělat rychleji a vymyslet nějaké papíry, ale v dnešní době bychom to chtěli kolegům usnadnit. Navíc jde o to, že bychom chtěli sbírat data, takže potřebujeme jistotu, že výstupy budou adekvátní, když je budeme zpracovávat i ze strany kolegů z urologické společnosti. Není to tedy jen o tom, že bychom nebyli schopni vytvořit aplikaci, která urologovi pomůže potvrdit to, že pacient přišel a má nárok na příspěvek, ale také o ostatních věcech, které bychom chtěli sledovat,“ vysvětluje náměstek pro služby klientům Rostislav Verner, který projekt zpracoval a má ho na starosti. Díky zmiňovaným datům by měla VZP predikovat, jak nákladný je pacient, u něhož se podařilo diagnózu odhalit včas.
Už v podkladech pro správní radu přitom bylo jasně řečeno, že k projektu budou potřeba elektronické vouchery pro lékaře, na jejichž základě bude pojištěncům po absolvování prohlídky poskytnut příspěvek. Stejně tak už před projednáním správní radou byl určen termín, v němž má projekt probíhat. Nezbývá tedy než doufat, že se během září podaří technikálie náměstku Vernerovi dořešit a pacienti tak budou moci alespoň v posledním čtvrtletí letošního roku možnosti preventivních prohlídek využít.
Pilot týkající se karcinomu prostaty projedná rada na MZ
Další projekt týkající se rakoviny prostaty ovšem nyní leží také na ministerstvu. Jak v minulém týdnu sdělil novinářům šéf ÚZIS Ladislav Dušek, je návrh pilotního projektu s názvem „Časný záchyt karcinomu prostaty se zaměřením na vybrané rizikové skupiny“ jedním ze zatím devíti projektů (zřejmě jich ve finále ještě přibude), které by měla během září projednat řídící rada mající na starost národní akční plán screeningů.
„Všechny tyto pilotní programy budou teprve projednány řídící radou a až potom schváleny k pilotní realizaci – žádný plošný screening prostaty rozhodně není na pořadu dne. Pilotní projekt by probíhal regionálně, tedy ve vymezené oblasti populace, a byl by zaměřen zejména na jasně definované rizikové skupiny mužů vymezené věkem, celkovou nemocností a podobně. Garanty projektu, bude-li schválen, bude především vedení České urologické společnosti. Předpokládám, že odbornou oponenturu a možná i garanci bychom získali od České onkologické společnosti,“ přibližuje mluvčí ÚZIS Jiří Tráva.
„Ministerstvo vyhlásilo programy pro prevenci onkologických onemocnění, která se týká také nádorů prostaty. Budou oslovováni ambulantní urologové, kteří budou spolupracovat na vytvoření sítě a zpětném sběru informací týkajících se nádorů obecně včetně nádorů prostaty. Pak bude vyhodnocováno, jakým způsobem je pacient diagnostikován, za jak dlouho se mu dostane odborné péče či jak je péče vedena – zda odpovídá evropským a celosvětovým trendům,“ uvádí pak primář Zámečník.
O plošném screeningu se neuvažuje
Odborníci se přitom shodují, že plošný screening, který nyní běží u karcinomu prsu, kolorekta a děložního čípku, u prostaty není na místě. Důvodem je hlavně to, že může odhalit i onemocnění, které by pacienta nemuselo ohrozit na životě, léčba by ovšem mohla snížit kvalitu života.
„Jde o to, abychom poskytovali toto vyšetření pacientům, kteří o něj mají zájem. Jsou totiž nádory prostaty, které nemusí být okamžitě operovány a vývoj onemocnění se jen sleduje. My sice pacienty z karcinomu často vyléčíme, ale ve hře je také kvalita života. To souvisí s otázkou, jak moc máme přemlouvat lidi z ulice, aby se nechali vyšetřit. Můžeme totiž najít zvýšené PSA, i když o to vyšetření pacient nestál, a učiníme ho pak třeba kvůli zákroku přechodně inkontinentním a zhoršíme mu erektilní dysfunkci,“ vysvětluje problém přednosta Hanuš.
„Celá řada pacientů je v produktivním věku a založili druhou rodinu, takže se snaží být plnohodnotní i v sexuálním životě. Po vzájemné dohodě proto mohou být po určitou dobu sledováni a zároveň se snažíme už preventivně ty, kdo jsou indikováni k operaci, upozorňovat na možný problém s poruchou erekce a vycházet jim vstříc. Proto pacientům po operaci nebo už před ní nabízíme rehabilitaci penisu,“ dodává Libor Zámečník.
Michaela Koubová
