Babiš a odbory chtějí, aby Němeček stáhl zákon o neziskových nemocnicích, komora žádá opravy

„Požaduji stažení materiálu z legislativního procesu a jeho komplexní přepracování,“ píše ministr financí Andrej Babiš (ANO) ministru zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi ČSSD) v rámci připomínkového řízení k návrhu Zákona o neziskových zdravotnických organizacích (NZO). Jak už včera informoval Zdravotnický deník, návrh vyvolal nesouhlas z mnoha míst a na ministerstvo putují desítky zásadních připomínek. Dnes se k nám dostaly další, jenom ministerstvo financí má zásadních připomínek 52. A co je podstatné – správce státní kasy nesouhlasí s odlišným zdaněním NZO.  Zákon odmítají odbory, tvrdí, že povede k vyvádění původně státních peněz z nemocnic. Některé podstatné změny požaduje i lékařská komora.

Babišovo ministerstvo především říká, že před vypracováním návrhu zákona měla vzniknout dlouho postrádaná koncepce zdravotnictví, která by definovala optimální velikost a strukturu nemocniční sítě. V obecné části mají finance stejné výhrady, o jakých jsme psali včera – nevidí důvod pro vznik nové právní formy ani žádný přínos pro pacienta a efektivitu systému, vadí jim diskriminace části nemocnic, nesouhlasí s nemožností soudního přezkumu rozhodnutí MZ (souhlas/nesouhlas se zapsáním NZO), podivuje se nad minimálním rozsahem oborů aj. Ministerstvo financí také „zásadně nesouhlasí s omezením pravomoci zdravotních pojišťoven“ a narušením současných principů tvorby sítě.

MF odmítá daňovou výjimku pro NZO

Zatímco některé z uvedených výhrad bychom mohli vnímat jako politické, Babišův úřad nenechává na návrhu nit suchou ani pokud jde o odbornou finanční a ekonomicko-právní kvalitu návrhu. Kritizovány jsou dopady na účetnictví, hospodaření, tvoření fondů apod. Nejzásadnější je nesouhlas s vyjmutím NZO z povinnosti platit daň z příjmu stejně jako jiní veřejně prospěšní poplatníci. Jde o změnu Zákona o daních v § 18a odst. 5, kde chce ministerstvo zdravotnictví připojit bod c) a slova „, s výjimkou neziskové zdravotnické organizace“. Podle ministerstva financí by touto změnou NZO zdaňovaly příjmy dle tzv. úzkého základu. V současnosti veřejně prospěšní poplatníci, včetně poskytovatelů zdravotních služeb zdaňují své příjmy v tzv. širokém základu daně, čili předmětem daně jsou všechny příjmy, s výjimkou investičních dotací. „Tento režim umožňuje kompenzovat případné ztráty z hlavní činnosti oproti ziskům z vedlejší činnosti. Naproti tomu zdaňování v tzv. úzkém základu daně nejen že neumožňuje tuto kompenzaci, ale ještě vyžaduje, aby poplatníci své činnosti pro daňové účely dělili na hlavní, veřejně prospěšnou činnost a vedlejší činnost, která je podnikáním… Důvodem, proč poskytovatelé zdravotních služeb s oprávněním podle zákona upravujícího zdravotní služby byli zahrnuti mezi veřejně prospěšné poplatníky s širokým základem daně, byl záměr stanovení stejných daňových režimů pro poplatníky vykonávající stejné nebo srovnatelné činnosti, bez ohledu na to, zda jsou běžnými podnikatelskými subjekty nebo poplatníky, kteří nebyli založeni za účelem podnikání,“ píše ministerstvo financí.

Údajné daňové zvýhodnění bylo – vedle hlavní deklarované přednosti NZO, totiž kontraktační povinnosti pojišťoven – podstatným argumentem ministerstva zdravotnictví, proč by měl být pro nemocnice přechod na neziskovou formu zajímavý. Obě výhody jsou však nyní v připomínkovém řízení pod palbou ostré kritiky s tím, že jsou nepřijatelné.

„Návrh přeměny 39 státních příspěvkových organizací na neziskové zdravotnické organizace znamená dopad na stání rozpočet ve výši cca 17,55 mil. Kč (cca 0,45 mil. Kč x 39 SPO). Současně dojde k poklesu výběru daně z příjmů. Proto požadujeme do předkládací zprávy nebo důvodové zprávy návrhu zákona doplnit konkrétní zdroj, ze kterého budou tyto dopady na státní rozpočet pokryty,“ uvádí dále ve svých připomínkách ministerstvo financí.

Také požaduje vysvětlit záměr předkladatele, z jakého důvodu za závazky vzniklé z hlavní činnosti NZO založené státem ručí stát, když majetek je v jejím vlastnictví a proč stát ručí i závazky ostatních NZO bez ohledu na zakladatele.

Jako perličku pak uveďme, že ministerstvo financí požaduje nahradit slova „kladný hospodářský výsledek“, slovem „zisk“.  Důvody jsou dva: jednak ten první pojem české účetní legislativa nezná a jednak by to mohlo způsobit „výkladové potíže“.

Umožní zákon „vyvádění“ majetku státu?

„Naše očekávání nebyla naplněna. Předkladatel předložil návrh zákona, který je postaven na zcela chybné premise o překonanosti právní formy příspěvkové organizace, je nedostatečně propracovaný, budí dojem „polotovaru“ vycházejícího ze slovenského a rakouského modelu, který je bez historických i právních souvislostí přenášen do zcela odlišného českého prostředí,“ odsoudily návrh zákona o neziskových zdravotnických organizacích odbory. Jedná se o společné stanovisko jak zastřešující Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Závěr je nekompromisní. ČMKOS žádá, aby „předkladatel ukončil práce na předloženém návrhu a od změny systému a dalšího rozmělnění právních typů poskytovatelů lůžkové zdravotní péče upustil.“

Odboráři vidí v návrhu zákona rizika, jimž měl původně bránit. Podle nich přináší „vlnu odstátnění“ ve zdravotnictví a skrývá v sobě „potenciál pro privatizaci“ státních nemocnic, včetně fakultních, na kterou prý není česká společnost připravena a ani ji neočekává. Nová právní forma je nevyzkoušená a „nastavuje pravidla pro relativně volné nakládání s (nyní státním) majetkem a podnikání poskytovatelů zdravotních služeb i na poli finančním“, míní odbory a varují, že návrh nabízí široké možnosti k „vyvedení“ majetku z vlastnictví NZO.

Komora chce podíl na řízení NZO

Příliš spokojena není s návrhem zákona ani Česká lékařská komora (ČLK). Nelíbí se jí, že ministerstvo nepřejalo původní podobu zákona, kterou komora vypracovala. „Za naprosto zásadní nedostatek návrhu je nutno považovat fakt, že Ministerstvo zdravotnictví by mělo prostřednictvím svého souhlasu (na nějž není právní nárok a který není přezkoumatelný soudem) samo určovat, komu bude umožněno do sítě neziskových zdravotnických organizací vstoupit, to vše za situace, kdy se těmito organizacemi ze zákona stávají přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví (v této souvislosti je otázka, zda se těmto organizacím zákonem nesjednává neoprávněná výhoda oproti jiným subjektům – v minulosti Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 51/06 obdobnou přílohu zákona č. 245/2006 Sb., o neziskových zdravotnických zařízeních již jednou zrušil, a to mimo jiné s poukazem na to, že nebylo zřejmé, dle jakých pravidel se do této přílohy dané subjekty dostaly). Ministerstvu zdravotnictví je pak dána i pravomoc rozhodovat o tom, které obory musí zdravotní pojišťovny s NZO nasmlouvat. Takový rozsah pravomocí v oblasti NZO by ministerstvu dával možnost zásadně ovlivňovat síť smluvních poskytovatelů, což by sekundárně mohlo mít negativní dopad i na ty poskytovatele, kteří nehodlají do režimu NZO vstoupit, a to bez možnosti žadatelů proti tomu jakkoliv brojit,“ píše komora.

Nedostatkem návrhu je podle ČLK i to, že nárok na smlouvy s pojišťovnami a daňové úlevy nejsou u NZO kompenzovány povinnostmi, například poskytovat péči osobám, u nichž není známo, jakou mají zdravotní pojišťovnu apod. Komora by v zákoně také ráda viděla větší vliv na řízení NZO, jejichž zakladatelem je ministerstvo či kraje, jak svůj, tak zaměstnanců (komory nemají dle návrhu mít ve správních radách zastoupení žádné, zaměstnanci jen v případě NZO založených státem).

ČLK akceptuje režim platových tarifů. „Smluvní plat pro zaměstnance NZO by také bylo možno akceptovat, ale pouze po doplnění záruky, že nebude nižší, než plat nesmluvní a že bude možno smlouvu o něm bez udání důvodů vypovědět (vypověditelnost smlouvy o smluvním platu ve stanovené lhůtě a bez důvodu je dokonce důležitější, než určení jeho výše),“ uvádí ve svém stanovisku komora.

-cik-