Ženy, které se narodily bez dělohy nebo o ni přišly kvůli rakovině, budou mít v Británii naději, že navzdory svému handicapu porodí vlastní děti. V zemi byla totiž povolena klinická studie, v jejímž rámci by celkem deset žen mělo podstoupit transplantaci dělohy. První dítě by se některé z těchto žen mohlo narodit na konci roku 2017.
Prvenství v úspěšné transplantaci dělohy drží Švédové. V roce 2013 provedli zákrok u devíti pacientek; u sedmi z nich byl úspěšný a ženy začaly po dvou až třech měsících menstruovat. První porodila po IVF loni v září, chlapec přišel na svět v 31. týdnu těhotenství císařským řezem a je zdravý.
Na rozdíl od Švédů by ovšem britští lékaři nechtěli transplantovat dělohu od živých dárkyň – první matka s transplantovanou dělohou totiž přivedla své dítě na svět díky orgánu 61leté rodinné přítelkyně. Britové plánují ženám umožnit těhotenství díky dárkyním po mozkové smrti.
„Získání orgánu z dárce je náročnější operace než samotná transplantace dělohy do příjemce. Nechceme, aby to někdo podstupoval,“ říká podle Medical News Today Richard Smith, primář na gynekologii v Queen Charlotte’s and Chelsea Hospital, který klinickou studii vede. Předpokládá se, že zákrok bude provádět 12 chirurgů, přičemž tři hodiny má trvat vyjmutí dělohy a šest hodin její transplantace.
Požadavky: přiměřená váha i dlouhodobý partner
Bez dělohy se narodí jedna z 5000 žen. Jde o takzvaný Mayer-Rokitansky-Kuster-Hauserův syndrom (MKRH syndrom), při němž sice ženy nemají dělohu vůbec nebo ji mají zakrnělou, vaječníky se jim ale vyvinou normálně, takže mají sekundární pohlavní znaky a mohou mít dítě z vlastního vajíčka pomocí IVF a náhradní matky. Častější příčinou toho, že žena nemá dělohu, pak je rakovina.
Celkem deset žen, které kvůli výše zmíněným důvodům nemají dělohu a tedy ani děti, se díky právě vydanému etickému povolení lékařů z Imperial College London budou moci stát matkami a porodit. „Neplodnost u těchto žen je těžké léčit. Možností je náhradní mateřství, to ale neodpovídá na hlubokou touhu těchto žen nosit své dítě. Pro ženu musí být nošení dítěte úžasná věc,“ podotýká doktor Smith.
Na to, aby se ženy mohly zapojit do klinické studie, musely být staré 24 až 38 let, případně při vyšším věku mít zmrazená vajíčka z doby, kdy jim bylo méně než 38 let. Také musely být schopné vyprodukovat dostatečné množství vajíček – nemohly se tedy zapojit ženy s dárcovskými vajíčky. Dalším požadavkem byla přiměřená váha do 30 BMI, absence vážných zdravotních potíží, způsobilost k péči pod britskou NHS a také dlouhodobý partner. Z 304 žen, které se do studie hlásily, jich 104 kritéria splnilo, do studie jich pak bylo vybráno deset.
Zatím schází peníze
Ještě před samotným zákrokem lékaři z vajíček pacientek a spermií jejich partnerů vytvoří embrya. Po transplantaci pak budou ženy po dobu 12 měsíců a také během těhotenství užívat imunosupresiva, aby se snížilo riziko, že tělo dárcovský orgán odmítne. Pokud vše půjde bez problémů, implantují lékaři ženám jejich embrya a následně v 35. až 37. týdnu dítě porodí císařským řezem tak, aby nedošlo k většímu poškození dárcovského orgánu.
Žena se pak může pokusit o další dítě, v případě, že se ale rozhodne už další nemít, jí bude opět šest měsíců po porodu děloha odebrána. Důvodem je vyhnout se celoživotnímu užívání imunosupresiv.
„Jak jsme viděli na úžasně úspěšném programu, který provádějí kolegové ve Švédsku, transplantace je schůdným řešením pro ženy, které by jinak neměly šanci nosit své dítě,“ shrnuje Richard Smith.
Autorům studie ovšem ještě zbývá získat na projekt finance – celkem půl milionu liber (18,45 milionu korun). Dosud se na darech podařilo získat 40 tisíc liber (1,476 milionu korun). Navzdory tomu je tým optimistický a věří, že se potřebné peníze nakonec podaří vybrat. „Projekt od začátku běží bez financí. Nakonec se ale vždycky někdo ukáže a dá dostatek peněz, abychom mohli pokračovat,“ uzavírá doktor Smith.
-mk-
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
