Peter Way byl úplně zničený, když se u jeho černého labradora Prince, krátce poté co překročil věk deseti let, objevil melanom v tlamě. „Jeho horní patro nevypadalo moc dobře a vedlo se mu stále hůře,“ vyprávěl pan Way deníku New York Times. Na radu přítele přihlásil Prince do klinického hodnocení léků, které nabízí veterinární onkologické centrum při státní University of Colorado. Vědci tam testovali subkutánní (pod kůži) podání interleukinu 12, imunologického přípravku, který je zkoumán ve studii léčby pokročilých nádorů u lidí.
Lék zpočátku posílil schopnost Prince bojovat s melanomem, dal mu 8 měsíců navíc, než se rakovina vrátila zpět a pes uhynul. Pan Way ale nelituje. Bezpečnostní studie na zvířatech pomáhají naplánovat klinické hodnocení u lidí, včetně nalezení nejvhodnější cesty podání léku, a mohou také vést ke zlepšení péče jak o pejsky, tak o lidi. „To je moc důležité pro všechny z nás, kteří psy milujeme,“ míní pan Way.
Vědci podle New York Times doufají, že se do zkoušek zapojí více majitelů psů a dalších zvířat. Mohlo by to pomoci zkrátit dobu vzniku nových léků a snížit náklady na jejich výzkum a vývoj. Navíc v posledních deseti letech prudce vzrostl zájem o takzvanou komparativní onkologii, tedy srovnávání rakoviny mezi druhy.
Čtvrtina psů onemocní rakovinou
Psi jsou v hledáčku badatelů hlavně proto, že byl v roce 2005 předběžně zmapován jejich genom a také proto, že veterinární medicína učinila v posledních letech velký pokrok. Vědci dnes vědí mnohem více než dříve o nádorových markerech (znacích), které sdílí psi i lidé a o dědičných genech, které činí některá plemena vnímavější k určitým druhům rakoviny. Například zlatí retrívři mají vysoký podíl lymfomů (nádorů lymfatického systému). U bernského salašnického psa se vyskytují dědičné formy rakoviny pojivových tkání. Osteosarkom (druh rakoviny kostí) postihuje velké psy jako je irský vlkodav nebo německá doga.
Zhruba u 25 procent všech psů lze očekávat, že se u nich objeví během života nějaký typ rakoviny, přičemž výskyt a úmrtnost roste prudce s věkem.
„Plemena představují uzavřenou populaci, nabízející obrovské příležitosti pro genetiky studovat vznik rakoviny a podobnosti s nemocemi lidí,“ řekla New York Times Elaine Ostranderová, vedoucí oddělení onkologické genetiky a komparativní genomiky National Human Genome Research Institute. „U myší můžete nádor navodit, ale některá psí plemena vykazují 22krát vyšší riziko rakoviny. Přichází s visačkou své rasy,“ dodala.
Laboratoří doktorky Ostranderové prošly tisíce vzorků psí DNA, většinou od chovatelů, ačkoliv některé vzorky krve a slin dodali majitelé psů a výjimečně šlo o zatoulané psy. Nedávno její tým identifikoval genetickou chybu, která se vyskytuje u 85 procent nádorů močového měchýře psů, ale hraje důležitou roli i u mnoha lidských nádorů. “Dříve jsme si nemysleli, že to bude u člověka důležité. Nyní máme léky cílící na protein zvaný BRAF,” vysvětluje Ostranderová. Navíc, protože psi vylučují zhoubné buňky do moči, vyvíjí se diagnostický test, který přináší naději pro včasnější léčebný zásah u psů i lidí s rakovinou močového měchýře.
V Evropě byl testován u psů lék mifamurtid, určený k léčbě osteosarkomu, nyní tvoří součást léčby dětí s touto diagnózou. Avšak americký úřad FDA (Food and Drug Administration) ho v USA odmítl registrovat.
Pro psy ano, pro kočky ne
Podle Lisy Troutmanové z Centra pro veterinární lékařství FDA ještě nevznikl žádný lék nejprve pro psy, který by se pak překlopil na používání u lidí. Dosud jediné léky dostupné k léčbě rakoviny různých domácích mazlíčků pocházejí z léků nejprve schválených pro humánní použití a až potom používaných i u zvířat. Nicméně veterináři nyní dospěli ke třem onkologickým lékům vyvinutým speciálně pro psy. Žádný ale neexistuje pro kočky.
Farmaceutický průmysl se mění. Onkologové – lékaři a veterináři – více spolupracují a farmaceutické firmy věnují větší pozornost zdraví zvířat. „V genetice jsme 10 let za pokrokem dosaženým u lidí, ale s lepší technologií a klesajícími náklady můžeme začít zkoumat více léků,“ říká Rodney Page, ředitel Onkologického centra pro zvířata při Colorado State University
Majitelé domácích zvířátek mohou navštívit různé webové stránky, kde najdou informace o klinických studiích, včetně www.vetcancertrials.org. Americká společnost veterinárního lékařství brzy zprovozní online centrální registr, který bude upozorňovat zájemce, kde jsou jaké klinické studie právě dostupné. Většinu nákladů účasti ve studii platí sponzoři – firmy nebo nadace – kromě běžného laboratorního a zobrazovacího vyšetření, za které si ve Spojených státech veterináři obvykle účtují 500 až 600 dolarů.
Jak bude přibývat výzkumných úspěchů, očekává se, že psi a kočky budou mít příjemnější léčbu, méně jedovatou a účinnější, která bude mít blíž k personalizované léčbě rakoviny u lidí. Zatím je terapie psů dost drahá. Za operaci vynaloží majitelé zvířat 2-4 tisíce dolarů, za chemoterapii více než 5 tisíc a radioterapii 6 tisíc dolarů. Pouze 3 procenta majitelů domácích mazlíčků pro ně mají pojištění.
Hafani žijí zdravě, nekouří
Stále jsou tu ale odborné překážky. Přestože mnoho druhů rakoviny psů si je podobných s těmi, které jsou diagnostikovány u lidí, některé je míjejí. Psi například mají jen zřídka rakovinu prostaty nebo střev. To omezuje použitelnost zvířecích modelů pouze na některé formy nemoci. A samozřejmě – dodává New York Times – co platí pro psy a další zvířata, nemusí platit pro lidi.
Vědci musejí dále bádat a provést další studie a zakomponovat do nich vlivy prostředí a chování.
„Nádory psů mají mnoho podobností s těmi našimi, ale psi například nekouří. Žijí v našem prostředí, ale nemají naše zlozvyky,“ uzavírá dětský onkolog Michael Kastan, ředitel Duke Cancer Center v Durhamu.
-cik-
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
