Menstruovat každý měsíc je evoluční omyl, přesto na něm ženy trvají
Nastal čas přestat věřit tomu, že menstruace je nezbytnou součást ženství. Naopak, menstruace v podobě, jaké ji dnes ženy ve vyspělých zemích zažívají, je nepřirozená a pro ně samotné často velmi vyčerpávající. „Ženy v minulosti během svého života zažily zhruba 160 menstruací. Oproti tomu dnešní ženy prožijí asi 450 menstruací, což je omyl, který evoluce rozhodně neplánovala,“ popisuje gynekolog Christian Fiala, který působí na lékařské univerzitě Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu, a ve Vídni založil a vede Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch, tedy muzeum věnované problematice antikoncepce a potratů. Právě problematika „nezbytnosti“ menstruace pro život ženy byla jedním z mnoha témat právě skončeného 11. kongresu Evropské společnosti pro gynekologii, který proběhl v Praze. Přednesené příspěvky ukazují, že častá menstruace není pro ženy výhodou, spíš naopak komplikací a to nejen v podobě několika dní nepohodlí.
Byť se menstruace každý měsíc obecně považuje za něco, co patří už k samotné podstatě ženy a je její přirozenou součástí, výzkumy reprodukčního chování ukazují pravý opak. Menstruace v podobě, jaké ji známe dnes, je do značné míry nežádoucí novinkou v evoluci lidstva. „Při vnímání toho, co považujeme za „přirozené“, zapomínáme na to, jak se reprodukční chování žen po tisíciletí zásadně odlišovalo od toho, jak žijeme posledních pár desítek let,“ upozorňuje Fiala. Stačí si porovnat několik faktů z ženského života a porovnat je s minulostí. Dnešní dívky začínají menstruovat už kolem dvanáctého roku života nebo dokonce dříve, což je už samo o sobě znamená několikaleté „zrychlení“. Populárně naučná kniha Život muže a ženy od docenta Duchoslava Panýrka z roku 1937 uvádí jako obvyklý nástup pro „čmýru“, tedy menstruaci, přelom čtrnáctého a patnáctého roku s tím, že u městských dívek se menarché neboli první menstruace objevuje dříve než u dívek žijících na venkově. Panýrek sám považuje nástup menstruace již ve třináctém nebo dokonce dvanáctém roce za „odchylku nikoliv nepatrnou“.
Pozdější nástup menstruace v minulosti je pouze jeden z mnoha důvodů, proč ženy menstruovaly až třikrát méně často než dnes. Dalším zásadním faktorem bylo časné a zejména mnohonásobné mateřství. „V minulosti bylo pro ženu, které je 35 let, „přirozené“, aby měla za sebou 12 až 15 těhotenství, z nichž zhruba 8 až 10 skončilo porodem živého dítěte. Z těchto dětí přežilo tak 7 nebo 8 a všechny byly kojené po dobu dvou let. Taková žena za celý život měla 160 ovulací,“ shrnuje Fiala. Dnešní ženy ale podle něj mají ve 35 letech za sebou maximálně jedno nebo dvě těhotenství, všechny jejich děti přežijí a jsou kojeny jen několik měsíců. „Příroda rozhodně neplánovala, aby ženy každý měsíc menstruovaly. Naplánovala to, že budou stále těhotné, případně kojící,“ je přesvědčený gynekolog. Menstruace opakující se v měsíčních cyklech je tedy daň, kterou ženy platí za to, že si mohou o vlastní plodnost a počtu dětí rozhodovat samy, tedy zažít i to, že několik let v kuse nejsou těhotné nebo kojící. „Z dnešního pohledu je to pro nás jen obtížně představitelné, ale v minulosti bylo naprosto běžné, že ženy umíraly ve velmi mladém věku a to nejen v důsledku porodních komplikací, ale zejména na celkové vyčerpání způsobené mnoha porody,“ dodává Fiala. Právě takto vypadal „přirozený“ život žen po celá tisíciletí.
Mohlo by vás zajímat
Menstruační krvácení není požehnání, ale prokletí
Každoměsíční menstruace, která ženy provází od nástupu adolescence až po příchod klimakteria, je spojena s několika zdravotními riziky. „Obvykle vnímáme jen to, že ženy mají menstruaci, ale už se příliš nesoustředíme na problémy s ní spojené,“ upozorňuje gynekoložka Paloma Lobo Abascal, která působí v Hospital Universitario Infanta Sofía ve španělském Madridu. Při hodnocení dopadu menstruace na životy žen, je podle ní nutné mít na zřeteli skutečnost, že se k menstruaci pojí premenstruační syndrom, anémie způsobená silným krvácením, bolesti v podbřišku, ale také endometrióza. „Během několika dní před menstruací a během ní, kdy dochází k výrazným výkyvům hormonálních hladin, mnohé ženy skutečně trpí. Například bolesti hlavy se prokazatelně zhoršují v souvislosti s menstruací a právě tyto bolesti patří k tomu nejhoršímu, co ženy mohou zažít,“ dodává lékařka. Pokud tedy ženy mají nějaké zdravotní problémy, obvykle se jim právě v období před menstruací a během ní zhoršují, což je samo o sobě dost vyčerpávající. „Nastal čas přestat věřit na to, že menstruace je nezbytnou součástí ženství,“ je přesvědčená lékařka. Podle ní menstruace opravdu není pro ženy „požehnáním“, ale naopak pro mnoho z nich „prokletím“. Nemluvě o ekonomických dopadech každoměsíční menstruace v podobě snížení produktivity práce či nutnosti čerpat volno. „Zcela jednoznačně se vyplatí menstruovat méně a to nejen kvůli nutnosti nakupovat hygienické potřeby,“ shrnuje Lobo Abascal. Menstruovat méně často má podle ní zcela jednoznačně zdravotní i ekonomický přínos.
Dosáhnout snížení počtu menstruací je možné i bez mnoha těhotenství a následného několikaletého kojení. Řešení nabízí hormonální antikoncepce v tabletách, případně hormonální nitroděložní systém. Myšlenka „zrušit“ menstruaci přitom není nijak nová. Objevila se už v padesátých letech dvacátého století, kdy americký biochemik Carl Djerassi přišel se syntetickým progestinem norethisteronem, což byl zásadní milník při vývoji hormonální antikoncepce. „Důvod, proč ženy menstruují i při užívání hormonální antikoncepce, rozhodně není zdravotní. Mít při pravidelném užívání pilulek týden na krvácení nemá pro ženu a její zdraví žádný efekt. Hormonální antikoncepce se ale rodila v době, kdy rozhodně nebyla společensky akceptovaná. Už myšlenka, že ženy nemohou otěhotnět, byla velmi revoluční, a pokud by současně nemenstruovaly, z pohledu tehdejší společnosti by přestaly být ženami,“ vysvětluje gynekolog Fiala, který se věnuje historii antikoncepce. Když bylo zřejmé, že antikoncepci bez pravidelného krvácení, společnost není schopná akceptovat, vznikla myšlenka dát ženám pocit, že i s antikoncepční pilulkou jsou stále ženami, tedy každý měsíc krvácí. „Byl to pouhý marketingový trik, jak dosáhnout větší společenské přijatelnosti hormonální antikoncepce,“ popisuje.
Menstruace stačí i méně než čtyřikrát ročně
V současnosti lze při užívání hormonální antikoncepce poměrně snadno dosáhnout prodloužení intervalu mezi jednotlivými menstruacemi. Jednoduše stačí užívat tabletky déle než je obvyklých 21 dní, což může být 42, 63 ale i 84 dnů. Tzv. kontinuální užívání antikoncepce se běžně používá při léčbě endometriózy, kdy je důležité menstruovat co nejméně, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování zdravotního stavu ženy. Prodloužené intervaly volí také ženy, které trpí na bolestivou a silnou menstruaci. Fungování bez menstruace lze dosáhnout také díky hormonálnímu nitroděložnímu systému, což je nitroděložní tělísko uvolňující hormon, v Česku i v zahraničí dostupné jako Mirena. Tak v děloze naroste pouze velmi nízká sliznice a většina žen menstruuje jen velmi slabě a některé dokonce vůbec, a to po dobu pěti let, na které se tělísko zavádí.
Novinkou, zatím v Evropě dostupnou pouze v Rakousku, Belgii, Německu, Itálii, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku je pak kombinovaná hormonální antikoncepce, která byla vyvinuta tak, že se užívá 84 dní kontinuálně a poté žena užívá 7 dní pouze syntetický estrogen. Jde o pilulku s názvem Seasonique, která zajišťuje, že žena dostává pravidelnou dávku hormonů po celou dobu užívání bez nutnosti pilulky vysadit. Díky tomu sice jednou za tři měsíce dojde ke krvácení, ale už ne k dramatickým hormonálním výkyvům, spojeným se zdravotními problémy.
„Jeden z hlavních důvodů, proč my ženy užíváme hormonální antikoncepci, je to, že chceme mít svůj menstruační cyklus pod kontrolou,“ vysvětluje profesorka Rossella Napppi, která působí na italské Università degli Studi di Pavia. Podle ní jsou dnešní ženy již připraveny na to, aby začaly svou menstruaci vnímat jinak a přijaly fakt, že ji pro svůj život nezbytně nepotřebují. Přesněji, že nepotřebují a ani nemusí menstruovat tak často, jak je nyní obvyklé.
Ludmila Hamplová
Tomáš Cikrt
