Nemocnice dostanou na platy přidáno místo dvou a půl tři procenta navíc. Takový je výstup včerejšího jednání zástupců nemocnic na ministerstvu zdravotnictví. Nejvíce připomínek přitom mají menší nemocnice, které s prostředky vyjdou hůře. Zatímco v akutní péči by u nich slíbená procenta měla pětiprocentní navýšení platů jen tak tak pokrýt, v následné péči nestačí a zřizovatelé tak budou muset řešit, zda peníze vezmou někde jinde.
„Úloha ministerstva není v tomto záviděníhodná, protože jednotliví účastníci i v rámci jednoho segmentu nemocnic mají poměrně protichůdné názory. Zatímco jedna část zástupců nemocnic je zásadně proti koeficientu přechodu pojištěnců, druhá ho vyžaduje. Je tedy jasné, že nemůžeme vyhovět všem, ale v debatě jsme se posunuli. Jako většinové stanovisko jsem vnímal, že přítomní dávají přednost větší jistotě před možností většího růstu při velké výkonnosti nemocnic. Proto jsme se dohodli, že navýšení paušálu bude ne 2,5, ale tři procenta, na druhou stranu tam ale bude pevný strop, který neumožní výraznější navyšování platby při větší produkci. Analyzujeme ještě také otázku LDN. Za sebe však říkám, že nemocniční segment bude v obdobných relacích jako ostatní sektory, tedy poroste o tři procenta oproti roku 2015. To by mělo zajistit financování nárůstu tarifních platů o pět procent,“ řekl včera po jednání ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ten také vyhověl menším nemocnicím v tom, že se nebude používat koeficient přechodu pojištěnců.
Ačkoliv jednotliví účastníci nejsou v současnosti navrhovaným řešením nadšeni, nikdo z včerejšího jednání neodcházel zcela rozčarován. „Jednání otevřelo hledí rýsujícího se kompromisu. Některé nemocnice růst nákladů a tříprocentní navýšení zvládnou bez problémů, některé asi tak úspěšné být nemusí,“ podotýká za Asociaci nemocnic Jiří Čihař.
Osobní náklady tvoří v menších nemocnicích větší část rozpočtu
Na největší problémy přitom zřejmě narazí regionální nemocnice. „Tříprocentní navýšení určitě pro regionální nemocnice stačit nebude, protože na rozdíl od velkých nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví máme vyšší osobní náklady. Ty se u akutní péče pohybují kolem 60 procent a u následné péče okolo 70 procent. V navýšení tedy není kalkulován nárůst cen ve spotřebních koších, se kterými nemocnice pracují,“ upozorňuje předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.
Podle něj teď bude na zřizovatelích a vedení jednotlivých nemocnic, jak se vypořádají s rozhodnutím o pětiprocentním navýšení platů zdravotníků. „To bylo dáno politicky a my se tomu budeme muset přizpůsobit. U akutní péče budou tři procenta sotva stačit na navýšení tarifních platů, což bude znamenat, že nemocnice budou muset v provozu fungovat s prostředky, které mají k dispozici letos. U následné péče je to ještě horší, protože tam jde 70 procent rozpočtu zařízení na osobní náklady a tři procenta tak stačit nebudou. O navýšení platů budeme jednat i s odborovými organizacemi, kterým deklarujeme, že finanční prostředky jsou nedostatečné. Určitě to nepovede ke stabilizaci nemocničního systému. Je důležité, aby nemocnice udržely nepřetržitý provoz, managementy a zřizovatelé tedy musí umět pracovníky zaplatit. Odborná zodpovědnost a pracovní zatížení zdravotnických pracovníků jsou velké a nespokojenost roste. Problém se táhne několik let a tlačíme před sebou hospodářské problémy. Už loni jsme museli navýšit tarifní platy a veškeré prostředky padly na tyto účely. Nemocnice tak mají problémy s platební neschopností a chybí peníze na rozvoj budov a technologických celků,“ upozorňuje Sohlich. Zároveň dokládá, že i když nemocnice nejsou v dobré hospodářské situaci, i letos už platy navyšovaly. Podle ankety AČMN v prvním pololetí letošního roku vzrostl objem osobních nákladů o tři procenta.
AČMN žádá čtyřprocentní navýšení
Zástupci AČMN dorazili na včerejší jednání s mandátem na čtyřprocentní navýšení. To je podle propočtů asociace minimum, které nezhorší hospodářskou situaci v jednotlivých regionálních nemocnicích. Ufinancování by přitom mělo zajistit zvyšující se výběr pojistného. „Za prvních devět měsíců je nárůst výběru oproti loňskému roku o 5,7 procenta. To je podle nás dost prostředků na to, aby úhrady nemocnicím vzrostly více než o tři procenta. Ještě o tom budeme jednat – v pondělí je pracovní skupina rady pro hospodářský a sociální dialog, kde své argumenty budeme přednášet i za účasti odborů a ministerstva zdravotnictví,“ dodává šéf AČMN.
Nemocnice včera ministerstvu předaly seznam zásadních připomínek, kde se vedle výše zmíněných bodů objevila také výhrada k použitým vzorcům. Ty jsou totiž jiné než v letošní vyhlášce a k tomu složité, takže podle asociace hrozí riziko, že by navýšení mohlo být při vyúčtování nakonec nižší než deklarovaná tři procenta. O těchto technických aspektech se ještě bude na ministerstvu jednat.
A co na současný návrh řešení říkají plátci péče? „Kompromis, k němuž po jednání směřujeme, je pro systém zvládnutelný a umožní nám postavit zdravotně-pojistný plán pro rok 2016 jako vyrovnaný,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Méně optimisticky to ovšem vidí zaměstnanecké pojišťovny. „Tři procenta jsou na hraně možností systému, proto budeme čekat na to, jak se je podaří technicky zajistit,“ dodává Pavel Frňka ze Svazu zdravotních pojišťoven.
-mk-
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
