Ministr na výboru: Rizika nemocí od migrantů jsou malá, v případě potřeby jsme ale připraveni

Jsme bdělí, žádná výraznější rizika ale nyní nehrozí. Tak by se dala shrnout informace ministerstva zdravotnictví k aktuální situaci v souvislosti se zdravím migrantů, kteří přicházejí do Česka. Tito lidé v současnosti nepředstavují v podstatě žádnou zátěž pro zdravotní pojištění – na péči z něj hrazenou mají totiž nárok jen žadatelé o azyl, kterých je u nás minimum.

„Zdravotní riziko vnímáme jako reálné, byť zatím málo významné. Snažíme se řešit opatření k jeho eliminaci, respektive mít připravené scénáře, jak postupovat v různých variantách. Pokud jde o oblast prevence infekčních nemocí, má ministerstvo vypracováno systém epidemiologického zpravodajství, který je provázán s výstupy poskytovanými Světovou zdravotnickou organizací i patřičné struktury Evropské unie. S ohledem na epidemiologickou situaci v zemích původu můžeme rozdělit rizika zavlečení infekčních nemocí migranty do dvou skupin – na rizika primární a sekundární. Primární vyplývají ze skutečnosti, že migranti pocházejí ze zemí, kde se určité typy nemocí nacházejí endemicky, jako je tomu u poliomyelitidy v Nigérii, Pákistánu a Afghánistánu. Sekundární rizika jsou vázány na nákazy, které se běžně vyskytují i v naší domácí populaci, jako jsou alimentární infekce a meningokoková meningitida, ale při výrazné kumulaci těchto osob může dojít k epidemickému výskytu u migrantů v uprchlických zařízeních. Pokud jde o konkrétní rizika importu infekčních onemocnění v souvislosti s migrací, je nutno upozornit na epidemický návratný tyfus, kožní záškrt a dětskou přenosnou obrnu. Ministerstvo zdravotnictví učinilo v zájmu ochrany veřejného zdraví v této souvislosti řadu kroků. Byl tak zpracován návrh doporučení k laboratornímu vyšetření a vakcinaci migrantů umístěných v příslušných zařízeních ministerstva vnitra. Prověřili jsme rezervní kapacitu vakcín pro pravidelná očkování a rovněž byl ustanoven tým pro ochranu obyvatel ČR a prevenci nemocí,“ řekl včera na zdravotnickém výboru ve sněmovně ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) s tím, že informace o epidemiologické situaci doma i ve světě jsou předávány krajským hygienickým stanicím i zdravotnickým zařízením.

Že se zatím skutečně žádné větší zdravotní problémy neobjevily, potvrzuje na webu i ministerstvo vnitra. „Do dnešního dne nebyl zaznamenán významně vyšší výskyt infekčních onemocnění v žádném zařízení pro zajištění cizinců. Ojedinělý výskyt průjmových onemocnění (u několika osob, zejména dětí) byl neprodleně hlášen příslušným lékařem Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra vyčleněným pro zajištění tohoto zařízení pracovníkům oddělení ochrany veřejného zdraví MV. Orgán ochrany veřejného zdraví MV v tomto případě, stejně jako v případech zvýšeného výskytu průjmových onemocnění bez souvislosti s pobytem zadržených cizinců v ČR, ukládá protiepidemická opatření a jejich dodržování následně kontroluje. K uložení takového opatření bylo nutno přikročit pouze v jednom případě. Kontrolou bylo zjištěno dodržení nařízených opatření a díky tomu nedošlo k rozšíření onemocnění ani v rámci dotčeného zařízení pro zajištění cizinců,“ píše na internetu vnitro.

Mohlo by vás zajímat

Psychiatři: Psychotesty nejsou svatý grál, potřebujeme spíš elektronizovat

V Německu je největší problém svrab

Větší zdravotní problémy migrantů nezaznamenávají ani další evropské země. „Nedávno proběhla zahraniční cesta zdravotnického výboru do Německa, kde jsme se setkali se zdravotním výborem Bundestagu a bavili jsme se o zdravotních rizicích. Největší zdravotní problém tam měli se svrabem,“ konstatuje předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO).

Na to, aby migranti neznamenali pro Čechy zdravotní riziko, přitom dohlížejí lékaři v rámci preventivních prohlídek. Ty se provádějí jak u v ČR nelegálně pobývajících migrantů, tak u žadatelů o azyl.

„V zařízeních ministerstva vnitra probíhá vstupní screening, který je uzpůsoben charakteru předpokládaného pobytu. Jestliže se jedná o lidi, kteří jsou v Česku nelegálně, je standardně nastaveno vyšetření v rozsahu RTG plic, vyšetření stolice a syfilis, u dětí pak je očkování. Rentgenové vyšetření probíhá na pojízdném rentgenu, který má například v Bělé Jezové ministerstvo vnitra vypůjčený od armády, jinak se to dělá ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními. U uprchlíků, kteří u nás žádají o azyl a je tedy předpoklad, že budou v trvalém kontaktu s našimi lidmi, je nastaven rozšířený režim vyšetřování – na hepatitidy, dětskou přenosnou obrnu, parazitální choroby a další. Součástí je také cestovatelská a epidemiologická anamnéza,“ vysvětluje hlavní hygienik Vladimír Valenta.

A jak je péče o migranty placena? „Do doby, než požádají o azyl, je zdravotní péče kompletně hrazena ministerstvem vnitra. V okamžiku, kdy se tito lidé stávají žadateli o azyl, jde péče a vyšetření ze zdravotního pojištění,“ přibližuje Valenta. „Jakmile jde o žadatele o azyl, platí za něj stát jako za státního pojištěnce. Dělali jsme si analýzu dopadu do veřejného zdravotního pojištění. Nejde o nic drakonického – jsou to jednotky milionů,“ doplňuje náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL).

V Česku přitom letos o azyl požádaly řádově desítky Syřanů, a jak se na nedávné tiskové konferenci vyjádřil ředitel VZP Zdeněk Kabátek, ani pojišťovně tyto náklady příliš hlavu nedělají. Nelegálně pak u nás v tuto chvíli pobývá 590 osob, od června jich pak Českem prošly tři tisíce. V ČR přitom na konci srpna pobývalo trvale nebo přechodně 460 tisíc cizinců. Z Ukrajiny, kde se nyní po 19 letech znovu objevila obrna, u nás trvale žije 76 tisíc lidí, přechodně necelých 29 tisíc.

-mk-