Současný způsob organizace letecké záchranné služby bude v dalších letech pokračovat. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) zachová jak deset základen, tak podíl soukromých provozovatelů vrtulníků na provozování osmi z nich. Platnost aktuální smlouvy s firmami Alfa-Helicopter a DSA končí sice až v roce 2016, ale v souladu s evropskými pravidly je třeba podmínky výběrového řízení vyhlásit s ročním předstihem. Podle hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka (ČSSD), který se na přípravě tendru konzultacemi podílel, by si měl stát s vyhlášením soutěže pospíšit a její podmínky zveřejnit do konce října. To ministr Němeček nevyloučil, ale je s přesným termínem opatrnější. „Jsme blízko, dokončujeme zadávací dokumentaci, tendr bude vyhlášen v řádu několika týdnů“ řekl ministr Zdravotnickému deníku s tím, že finále přípravy má nyní na starosti odbor veřejných zakázek, který má zajistit soulad výběrového řízení se zákonem.
Soukromé firmy provozují vrtulníky pro zdravotnickou záchrannou službu nepřetržitě již od začátku devadesátých let. Při přípravě posledního tendru v roce 2008 tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) řešil otázku, jak velký podíl na zajištění letecké záchranky má mít policie a armáda. Obě silové složky státu tenkrát jasně sdělily, že plní především jiné úkoly a že vzhledem ke svému technickému vybavení i omezeným finančním možnostem jsou ochotny provozovat každá pouze jednu základnu.
V Česku tak z celkového počtu deseti provozních stanic, osm provozují dvě soukromé firmy, které mají momentálně uzavřenu s ministerstvem společnou „Smlouvu o provozování vrtulníků pro střediska letecké záchranné služby“ na dobu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2016.
Mohlo by vás zajímat
Armáda a vnitro více létat nechtějí
Toto nastavení bylo opakovaně zpochybňováno a dokonce šetřeno i policií (na podnět poslance Věcí veřejných Jiřího Štětiny), ale žádná jiná životaschopná alternativa nevznikla. Ministr Němeček tak letos řešil stejné dilema jako jeho předchůdce před osmi lety. „Oslovili jsme jak armádu, tak policii, a zeptali jsme se jich, zda mají zájem své územní působení rozšířit do dalších krajů. Řekli nám opakovaně, že nikoliv. Měl by zůstat status quo, tam, kde je dnes policie, zůstane policie, tam, kde je armáda, zůstane armáda a zbytek budou zajišťovat soukromí provozovatelé takovým způsobem, jakým určí tendr,“ uvedl ministr Němeček pro Zdravotnický deník.
O bližších podmínkách tendru však hovořit nechtěl, ostatně je prý ani sám detailně nezná. Přípravu svěřil svému náměstkovi Josefu Vymazalovi (ANO), řediteli odboru zdravotních služeb Janu Marounkovi a odborné komisi za účasti krajů, sdružení záchranných služeb a dalších lidí, kteří se problematikou zabývají.
Kraje požadují rozšířit noční lety
„Bylo to projednáno asi před měsícem,“ potvrdil ZD hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Ten neměl pocit, že by byl členem nějaké komise, spíše se jednalo o setkání vybraných odborníků se zástupci ministerstva. Kraje jsou podle Běhounka s fungováním letecké záchranky spokojeny. Uvítaly by rozšíření nočních letů. „Teď se startuje noční lítání z Ostravy, Brna, Prahy a Plzně. My bychom rádi, kdyby se rozšířilo na Hradec Králové a Vysočinu tak, aby se pokryla celá republika,“ řekl hejtman Zdravotnickému deníku a doplnil, že technické možnosti za posledních osm let šly tak dopředu, že „prakticky, kdo dnes chce, může mít brýle pro noční létání a v podstatě jim to umožňuje zásahy i na dálnicích, kde lékaře potřebujeme dostat co nejrychleji“. Jiří Běhounek nám také sdělil, že by uvítal, kdyby vzdělávání záchranářů nadále šlo za provozovateli helikoptér.
„Z naší strany padlo, že by se to mělo co nejrychleji připravit, je tu evropský dopad a teze podmínek musí viset rok na evropském webu. Pokud to chtějí na ministerstvu stihnout, tak musí teze viset do konce října, protože pak zbývá listopad – prosinec 2016, abyste to výběrové řízení po roce úspěšně dotáhl do konce,“ vysvětlil nám hejtman Běhounek, který připouští, že by pak mohl sedět ve výběrové komisi. „Je tu třeba myslet na takové věci jako je mlčenlivost, my poslanci jí můžeme zajistit díky poslaneckému mandátu. Já jsem ochoten do výběrové komise jít, ale o tom se zatím nemluvilo,“ dodal.
Miliardový tendr bude zveřejněn pro všechny stejně
Jak nám hejtman potvrdil, na setkání, kterého se zúčastnil, se hovořilo o takových parametrech jako jsou heliporty, místa lítání apod., ale nikoliv o ceně. „To platí ministerstvo a musí si rozhodnout jakou je schopno vysoutěžit cenu,“ uvedl. Ministerstvo zdravotnictví je však v této otázce striktně nesdílné. „Veškeré kroky přípravy jsou interní, abychom minimalizovali případné možnosti ovlivnění tendru únikem informací. Podmínky výběrového řízení budou následně transparentně vyvěšeny ve stejný den pro všechny, nikoli sdělovány postupně přes jednotlivá média,“ napsala nám mluvčí Štěpánka Čechová.
Když vyhlašoval výběrové řízení v roce 2008 ministr Julínek, předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena v zadávací dokumentaci na částku ve výši 2 944 000 000 korun bez DPH.
Jaká bude výše letos a jaké další podmínky bude tendr obsahovat, se veřejnost dozví až v okamžiku jeho vyhlášení. „Velikost zakázky mě nenaplňuje nějakým pocitem štěstí, protože se tam točí moc peněz, což není z pohledu vyhlašovatele příjemný stav, je tam dost rizik,“ povzdechl si pro náš deník si ministr Němeček.
Tomáš Cikrt
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
